Článek
Umělá inteligence dnes není jen softwarový příběh. Za každým dotazem do ChatGPT či Gemini stojí obrovská infrastruktura, která musí být napájena, chlazena a propojena s extrémní rychlostí. Datová centra určená pro AI jsou energeticky náročná zařízení, která spotřebovávají enormní množství elektřiny a generují masivní tepelné zatížení. V roce 2025 šlo podle odhadů téměř 1 bilion dolarů do výstavby a rozšiřování těchto kapacit. A to může být teprve začátek.
Zatímco pozornost investorů se často soustředí na největší technologické hráče, skutečné infrastrukturní úzké hrdlo se nachází jinde – v dodávkách stabilní energie a v extrémně rychlém síťovém propojení. Právě zde vstupují do hry dvě menší společnosti, které stojí na prahu výrazného růstového cyklu.
První z nich je Fluence Energy. Tato společnost se specializuje na průmyslové bateriové systémy, které dokáží zajistit stabilní a čisté napájení pro citlivou infrastrukturu. AI servery vyžadují nejen obrovský výkon, ale také naprosto stabilní napěťové podmínky bez výkyvů či frekvenčních odchylek. Fluence nabízí řešení v podobě velkokapacitních bateriových modulů, které umožňují ukládání energie a její plynulé dodávání podle potřeby.
Společnost vznikla jako společný podnik firem Siemens a AES v roce 2018. Přestože její tržby byly v posledních letech spíše stagnující a v roce 2025 dokonce mírně klesaly, analytici očekávají výrazný obrat. Odhady hovoří o tom, že během dvou let by mohly roční tržby vzrůst o 57 %.
Klíčovým motorem má být právě segment datových center. V současnosti má Fluence rozpracované projekty pro datová centra o kapacitě 36 GWh. Pro srovnání, celková instalovaná kapacita společnosti dosahovala loni 46 GWh. Pokud se alespoň část těchto projektů promění v závazné kontrakty, může jít o zásadní růstový impuls. Rizikem je, že tyto projekty zatím nejsou zahrnuty v oficiálním backlogu objednávek. Investoři tedy sází na budoucí realizaci.
Druhou firmou je Credo Technology, specialista na vysokorychlostní síťové technologie. AI datová centra potřebují extrémně rychlé propojení serverů s minimální latencí a zároveň snižovat spotřebu energie. Credo nabízí řešení v podobě aktivních elektrických kabelů (AEC), které dokáží přenášet data rychlostí až 0,8 terabitu za sekundu, a v nejnovější generaci dokonce dvojnásobně.
Výhodou těchto kabelů je nižší spotřeba energie oproti tradičním optickým řešením, což znamená menší nároky na chlazení. V hustě osazených datových centrech je tento faktor klíčový. Limitem je maximální délka kabelu kolem sedmi metrů, což však v prostředí kompaktních racků nepředstavuje zásadní problém.
Finanční výsledky Creda naznačují prudkou akceleraci. Ve třetím čtvrtletí fiskálního roku 2026 společnost oznámila předběžné tržby kolem 406 milionů dolarů, což je trojnásobek oproti 135 milionům dolarů ve stejném období předchozího roku. Takový růst potvrzuje, že hyperscaleři skutečně navyšují investice do síťové infrastruktury.
Na druhé straně zde existuje koncentrace rizika. V minulém fiskálním roce tvořil jeden anonymní zákazník 67 % celkových tržeb. To znamená vysokou závislost na investičních cyklech několika málo gigantů. Pokud by tempo výstavby datových center zpomalilo, může se to okamžitě projevit v hospodářských výsledcích.
Pro investory je zásadní pochopit širší kontext. AI infrastruktura není krátkodobý trend, ale dlouhodobý strukturální posun. Energetické nároky modelů umělé inteligence rostou exponenciálně. Firmy, které dokážou řešit úzká hrdla v napájení a konektivitě, mohou těžit z několikaletého investičního cyklu.
Zároveň však nelze přehlížet valuaci. Růstové akcie často obchodují za prémiové násobky tržeb či zisku. Pokud by se očekávané kontrakty u Fluence zpozdily nebo hyperscaleři upravili kapitálové výdaje, může dojít k prudké korekci.
Otázka tedy zní: je současný AI infrastrukturní boom teprve v začátcích, nebo už je většina optimismu započítána v cenách? Investoři s vyšší tolerancí k riziku mohou v těchto dvou jménech vidět příležitost, jak se svézt na další vlně růstu datových center.
