Článek
Od dětství měla Míla Myslíková sen se stát spisovatelkou. V mladém věku ale postrádala spisovatelské nápady, tudíž netušila, o čem by mohla psát. Její maminka byla provozovatelkou půjčovny divadelních kostýmů a masek, což ji ve výběru jejího budoucího povolání nakonec ovlivnilo. I proto ji její kroky nakonec zavedly ke studiu na Divadelní fakultu Janáčkovy akademie v Brně a Míla Myslíková se stala herečkou.
Divadlo, televize i film
Začínala na divadelních prknech a její domovskou scénou se stala ta v Kladně. Učarovala jí ale i práce před televizní a filmovou kamerou. Před ni se poprvé postavila v roce 1954 ve filmu Nejlepší člověk, a to hned po boku takových hereckých es, jakými byli Vlasta Burian, Jiřina Šejbalová či Miloš Kopecký.
Zajímavé je, že její filmografie je velmi pestrá, přesto v ní nenajdete výraznou hlavní roli. Míla Myslíková byla ale bravurní ve svých vedlejších postavách. Do srdcí diváků se zapsala především rolemi starostlivých, ale rázných maminek. Ty dokázala zahrát velmi věrohodně, přestože se matkou ve svém osobním životě sama nikdy nestala. Určitě si vzpomínáte na její roli Štěpánovy maminky ve filmu Jak svět přichází o básníky.
Míle Myslíkové ale slušely i kostýmní role ve filmech s historickou tématikou – Poslední růže od Casanovy, Babička, Petrolejové lampy, Svatby pana Voka. A nechyběl jí ani komediální talent, což předvedla například ve snímcích Dívka na koštěti, Jak utopit doktora Mráčka, Léto s kovbojem, Což takhle dát si špenát, Já to tedy beru, šéfe, Tajemství hradu v Karpatech. Jedná se o filmy, které patří do zlatého fondu československé zábavy.
Finsko a psaní knížek
Ke svému snu z mládí se ale Míla Myslíková nakonec dostala. Napsala cestopis Finský maraton, který vyšel v roce 1982. Finsko totiž bylo zemí, kterou si herečka zamilovala. Po Sametové revoluci, kdy se otevřely hranice, sem podnikala soukromé cesty, mezi umělci si zde našla spoustu přátel, učarovala jí finská kultura a architektura.
O všem, co zažila, dokázala vyprávět čtivou formou. O Finsku psala i ve své další knize V zemi Kalevově z roku 1992. Pro mládež pak v roce 1998 vydala knihu Lásko, bože, lásko, v níž vypráví příběhy mladých lidí na pozadí lidových českých písní.
Míla Myslíková by 14. února 2025 oslavila 92. narozeniny. Bohužel od 11. února 2005, kdy zemřela na mozkovou mrtvici, na ni můžeme jenom vzpomínat. Tak jí alespoň popřejme vše nejlepší do hereckého nebe.
