Hlavní obsah

Dcera přišla ze školy uplakaná: když mi řekla proč, okamžitě jsem šla za třídní učitelkou

Foto: prostooleh/freepik.com

Dcera přišla domů uplakaná a dlouho nechtěla říct proč. Když se konečně svěřila, neváhala jsem ani chvíli. Věděla jsem, že tohle nemůžu nechat být. Musela jsem se za ni postavit, jinak bych si to do smrti vyčítala.

Článek

Uplakané odpoledne

Bylo úterý odpoledne, když se dcera vrátila ze školy. Hned jakmile vešla, bylo vidět, že něco není v pořádku. Oči měla červené, tváře uslzené a hlavu sklopenou. Neřekla ani ahoj, jen odložila tašku a šla rovnou do pokoje. Volala jsem na ni, ale neodpovídala. Když jsem za ní přišla, tak seděla na posteli, objímala plyšáka a mlčela. Trvalo dlouho, než se odhodlala mi říct, co se stalo.

Nakonec mi to mezi vzlyky vysvětlila. Při hodině matematiky ji pan učitel vyvolal k tabuli a ona prý nevěděla správnou odpověď. Nešlo jí to, byla nervózní a když odpověděla špatně, učitel ji přede všemi zesměšnil. Prý řekl:"Víš vůbec do kolikátky chodíš?" a dodal, že by si měla zopakovat základy, protože takové chyby jsou podle něj ostudné. Spolužáci se zasmáli a ona jen tiše odešla a sedla si do lavice.

Tohle musím řešit

Rozhodla jsem se, že to nenechám jen tak. Druhý den ráno jsem čekala před školou a požádala třídní učitelku o krátkou schůzku. Chtěla jsem věřit, že se celá situace jen špatně pochopila, že to bylo nedorozumění. Učitelka však řekla, že není překvapená a že na stejného učitele přišly stížnosti i v minulosti, ale žádná oficiální nebyla nikdy podána.

Řekla jsem jí, co mi dcera řekla, a požádala jsem, aby se tím někdo zabýval. Nešlo mi o trest, ale o to aby se k malým dětem takto nechoval člověk, který je učí. Učitelka souhlasila, že to oznámí vedení školy. Slíbila, že se mi ozve, jaká bude reakce vedení a co bude následovat.

Změna

Za pár dní mi přišel e-mail. Učitel byl pozván na pohovor, dcera byla přeřazena do jiné skupiny a vedení školy mi poděkovalo, že jsem na problém upozornila. Věděla jsem, že jeden krok nezmění systém, ale já hlavně chtěla, aby se dcera cítila ve škole dobře. Už se do školy nebojí chodit, vrátila se jí chuť učit se a přestala mít strach z toho, že nebude něco vědět u tabule.

Dodnes mi ale zůstává rozum stát, když se zamyslím nad tím, proč se takto chová k dětem člověk, díky kterému by mělo dítě vyrůst v dospělého člověka. Učitel by přece děti neměl ponižovat ani zesměšňovat. Pokud dítě něco neví a má to vědět, tak má dostat špatnou známku a učivo by měl učitel vysvětlit a ne si z dětí dělat legraci.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz