Článek
Otevřené dveře
Bydlíme v menším bytě a soukromí je pro mě důležité. Ne proto, že bych byla uzavřená, ale proto, že potřebuji mít pocit, že doma můžu být sama sebou. Tchyně to ale vnímala jinak. Přicházela bez pozvání, bez zprávy, někdy dopoledne, jindy večer. Prostě zazvonila a čekala, že otevřeme.
Poprvé jsem to brala s nadhledem. Podruhé taky. Říkala jsem si, že to myslí dobře, že chce vidět syna, vnoučata. Jenže postupně jsem si všímala detailů. Překvapený pohled, když jsem byla v teplácích. Poznámky o neuklizené kuchyni. Otázky, proč děti koukají na televizi.
Když se návštěva mění v kontrolu
Nešlo jen o to, že chodila neohlášeně. Šlo o to, jak se u nás chovala. Otevřela lednici, komentovala, co vařím, radila, aniž by se někdo ptal. Byla doma víc než hostem. A já jsem se čím dál víc cítila jako někdo, kdo je u sebe na návštěvě.
Začala jsem být ve střehu. Přemýšlela jsem, jestli je byt dost uklizený, jestli nedělám něco špatně. To mi vadilo nejvíc. Že se doma necítím uvolněně jen proto, že kdykoli může zazvonit. Jednoho dne jsem to manželovi řekla. Jen jsem mu vysvětlila, že mi vadí neohlášené návštěvy a že bych ocenila, kdyby tchyně aspoň zavolala. Čekala jsem jen pochopení.
Nečekaná reakce
Místo toho přišla věta, která mi zůstala v hlavě dodnes. Ať si nestěžuju. Že je to jeho máma a že to takhle vždycky bylo. Že bych měla být ráda, že se zajímá. Ta lehkost, s jakou moje pocity shodil, mě zaskočila víc než samotné chování tchyně.
Začala jsem o sobě pochybovat. Říkala jsem si, jestli opravdu přeháním. Jestli nejsem přecitlivělá. Manžel se choval, jako by šlo o maličkost. Jenže pro mě to maličkost nebyla. Byl to každodenní pocit, že moje pocity nikoho nezajímají. Tchyně dál chodila. Manžel jí nikdy nic neřekl. A já jsem pomalu přestávala mluvit.
Když se ticho začne hromadit
Postupně jsem si začala hlídat, co říkám. Vyhýbala jsem se konfliktům. Ale spolu s tím mizela i blízkost. Nešlo už jen o tchyni. Šlo o to, že manžel dal jasně najevo, na čí straně stojí. A že moje nepohodlí pro něj není dostatečný důvod cokoliv měnit.
Vztah se nezhoršil ze dne na den. Spíš se pomalu posouval do chladnější roviny. Já jsem byla opatrnější, uzavřenější. On si toho buď nevšiml, nebo si všimnout nechtěl. Dnes už tchyně nechodí tak často. Některé věci jsem ale přestala sdílet. Ne kvůli ní, ale kvůli sobě.
