Článek
Konec mýtu o nutnosti titulu za každou cenu
Dlouhá léta nám bylo vštěpováno, že bez vysoké školy nikoho neoslníme a skončíme u pásu. Současná ekonomika trpí obrovským nedostatkem lidí, kteří něco skutečně umí, nikoliv těch, kteří o věcech umí jen teoreticky mluvit. Zatímco zástupy čerstvých magistrů v oborech jako politologie nebo mezinárodní vztahy marně hledají uplatnění mimo administrativní pozice, trh volá po lidech s konkrétním řemeslem nebo technickým zaměřením.
Hodnota vysokoškolského vzdělání devalvovala i kvůli inflaci titulů, kdy se z dříve elitní záležitosti stal standard, který o skutečných schopnostech kandidáta vypovídá jen velmi málo. Zaměstnavatelé dnes mnohem častěji hledí na portfolio hotových projektů, schopnost řešit problémy a ochotu se neustále učit nové věci. Čas strávený pětiletým studiem neperspektivního oboru se tak stává spíše ztrátou příležitosti než investicí do budoucnosti, protože v téže době může člověk v praxi získat náskok, který žádná přednáška nenahradí.
Které obory si drží cenu a generují zisky
Existují samozřejmě oblasti, kde je akademické vzdělání naprosto nezbytné a stále se královsky vyplácí. Lékaři, právníci nebo špičkoví inženýři v úzkých technických specializacích mají své jisté, protože jejich znalosti jsou podloženy licencemi a hlubokou odborností. Skutečný zlatý důl se však dnes nachází v kombinaci technologií a praktické inteligence. Průmyslová automatizace, energetika se zaměřením na obnovitelné zdroje nebo kybernetická bezpečnost jsou sázky na jistotu.
Paradoxem dnešní doby je, že vysoce kvalifikovaný řemeslník, například šikovný instalatér nebo specialista na tepelná čerpadla, si dnes vydělá měsíčně více než průměrný manažer ve středně velké firmě. Tyto profese vyžadují sice odborné proškolení, ale jejich základem je logický úsudek a manuální zručnost. Trh práce se nasycuje lidmi od počítačů, ale kriticky mu chybí ti, kteří dokážou postavit dům nebo opravit chytrou linku v továrně. Právě zde se dnes točí peníze, o kterých se mnoha absolventům humanitních fakult může jen zdát.
Vítězství selského rozumu nad teorií
V mnoha moderních profesích se titul stal spíše formální ozdobou než nutností. Obchodníci, realitní makléři nebo specialisté na digitální marketing často profitují čistě ze své dravosti a schopnosti rozumět lidem. Selský rozum v kombinaci s empatií a obchodním duchem je v těchto sférách nesrovnatelně cennější než zkouška z dějin filozofie. Firmy v soukromém sektoru stále častěji zavádějí náborové procesy, které titul vůbec neřeší a soustředí se na praktické testy dovedností.
Pokud dokážete naprogramovat funkční aplikaci nebo prodat produkt náročnému klientovi, nikoho nezajímá, zda jste na to získali papír, nebo se to naučili sami v garáži. Budoucnost patří těm, kteří dokážou rychle reagovat na změny a vidí příležitosti tam, kde teoretici vidí jen překážky v učebnicích. Investice do sebevzdělávání formou kurzů zaměřených na konkrétní dovednosti se dnes vrací mnohem rychleji než roky strávené v univerzitních lavicích. Člověk se selským rozumem totiž ví, že nejlepší školou je vždy samotná praxe a schopnost přizpůsobit se potřebám trhu.
Zdroje:
Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností v roce 2025 a predikce pro rok 2026. [online]. Praha: MPSV, 2025. Dostupné z: www.mpsv.cz
Mzdová sféra podle hlavních tříd zaměstnání CZ-ISCO: Statistické listy za 4. čtvrtletí 2025. [online]. Brno: Trexima, 2026. Dostupné z: www.ispv.cz
Průzkum nedostatku talentů 2026: Proč diplom už nestačí a které dovednosti firmy skutečně hledají. [online]. Dostupné z: https://konstrukce.cz/lide/diplom-nestaci-proc-personaliste-chteji-od-absolventu-vic-nez-jen-znalosti-z-ucebnic-1713
