Dvorský les, král Rýchor, kde vítr šeptá příběhy

Když se řeknou Krkonoše, většina lidí si vybaví Sněžku, Luční boudu nebo rušná horská střediska. Jenže na jejich východním okraji leží kraj, který si dodnes uchoval zvláštní klid a tajemnou atmosféru. Kraj starých bukových lesů, horských luk, dávných stezek a větrných hřebenů. Právě zde se zvedá Dvorský les, nejvyšší vrchol Rýchor, dosahující výšky přibližně 1033 až 1036 metrů nad mořem.

Pro mnohé turisty je to jen bod na mapě. Kdo sem ale někdy vystoupal pěšky, ten ví, že Dvorský les není obyčejný vrchol. Je to místo, kde člověk snadno zapomene na čas a kde si Krkonoše zachovaly podobu, jakou měly dávno před příchodem davové turistiky.

Hora ukrytá v srdci Rýchor

Rýchory tvoří nejvýchodnější část Krkonoš a od zbytku pohoří se v mnohém liší. Nenajdete zde rozsáhlé kamenité pláně ani zástupy návštěvníků. Místo toho vás čekají hluboké lesy, rozkvetlé horské louky a tiché stezky vedoucí krajinou, která si zachovala svůj původní charakter.

Dvorský les leží mezi Žacléřem a Horním Maršovem. Jeho vrchol není výraznou vyhlídkovou horou. Vrcholová partie je ukryta mezi stromy, a právě to jí dodává zvláštní kouzlo. Člověk sem nevystupuje kvůli panoramatům, ale kvůli atmosféře.

Po staletí vedly okolím cesty spojující české a slezské kraje. Zdejší lesy využívali dřevaři, uhlíři, horníci i obyvatelé horských samot. Rýchory byly odedávna krajem tvrdé práce, ale také krajem lidí, kteří dokázali žít v souladu s drsnou horskou přírodou.

Prales, jaký jinde v Krkonoších téměř nenajdete

Největším pokladem Dvorského lesa není samotný vrchol, ale okolní lesní porosty. Nachází se zde jedna z nejcennějších částí Krkonošského národního parku.

Místní bukové lesy představují pozůstatek přirozených horských lesů, které kdysi pokrývaly velkou část Krkonoš. Některé buky zde dosahují stáří přes dvě stě let. V lese leží padlé kmeny, mezi nimi vyrůstají mladé stromky a příroda si zde do značné míry hospodaří sama.

Bukové lesy Rýchor patří mezi mimořádně cenné přírodní lokality a jsou chráněny v rámci soustavy Natura 2000. Díky tomu zde lze dodnes pozorovat přírodní procesy, které z mnoha jiných míst Evropy již téměř zmizely.

Na jaře se lesní půda pokrývá kobercem bylin. V létě zde panuje příjemný chlad. Na podzim se celý svah promění v záplavu zlatých, oranžových a rudých odstínů. Právě tehdy bývají Rýchory snad nejkrásnější.

Přírodní rezervace Dvorský les

Výjimečnost zdejší přírody byla natolik zřejmá, že byla oblast Dvorského lesa již roku 1960 vyhlášena chráněným územím. Rezervace chrání jedny z nejzachovalejších bukových porostů v České republice a představuje mimořádně cennou ukázku původní horské krajiny.

Procházka zdejšími lesy připomíná návrat do časů, kdy příroda nebyla svázána lesnickými zásahy a kdy horské lesy rostly podle vlastních pravidel.

Zlato ukryté v horách

Jen málokdo dnes tuší, že Rýchory byly kdysi spojovány také se zlatem.

Nedaleko Dvorského lesa se nachází oblast známá jako Zlaté Rýchory. Již ve středověku zde probíhalo rýžování a později i dobývání zlata. Horníci zde hledali zlatonosné křemenné žíly ukryté hluboko v horských svazích.

Po těžbě dnes zůstaly jen nenápadné stopy v krajině, staré haldy a pozůstatky dávných štol. Přesto právě těžba drahých kovů patří k významným kapitolám historie tohoto kraje.

Rýchorská bouda, strážce horského hřebene

Jen nedaleko vrcholu stojí Rýchorská bouda, která dnes slouží jako informační a výzkumné středisko Správy Krkonošského národního parku.

Budova navazuje na dlouhou tradici horských bud a dodnes představuje významný orientační bod pro turisty mířící přes rýchorský hřeben. Odtud lze pokračovat směrem ke Sklenářovicím, Hornímu Maršovu nebo Žacléři.

Zaniklá obec Sklenářovice

Na jižních svazích Rýchor ležela kdysi horská obec Sklenářovice. Její historie sahala až do 14. století. Po druhé světové válce však obec postupně zanikla a většina staveb byla odstraněna.

Dnes zde najdete pouze rozptýlené stopy po někdejším životě – zbytky základů, staré ovocné stromy a památník připomínající osudy původních obyvatel.

Místo působí zvláštním dojmem. Krajina si pomalu bere zpět prostor, který kdysi patřil lidem.

Rýchorská květnice

Dalším unikátem oblasti je Rýchorská květnice. Tato botanicky cenná lokalita patří mezi nejvýznamnější horské louky Krkonoš. Na jaře a v létě zde rozkvétají desítky druhů vzácných rostlin a místo se mění v barevnou mozaiku horské přírody.

Právě díky mimořádné druhové rozmanitosti patří Rýchory mezi nejcennější přírodní oblasti celých Krkonoš.

Řopíky na střeše Rýchor

Málokterý návštěvník si uvědomuje, že Dvorský les byl také součástí obranného systému první republiky.

V okolí vrcholu lze dodnes nalézt objekty lehkého opevnění budované v letech 1935–1938. Betonové řopíky zde měly chránit hranici tehdejšího Československa.

Dnes mlčky stojí mezi stromy jako připomínka neklidných časů, které Evropě předcházely druhé světové válce.

Tajemná Rýchorská studánka

Jedním z nejmalebnějších míst v okolí je Rýchorská studánka.

Místní vyprávění přisuzovala vodě ze studánky léčivou sílu. Poutníci i turisté se zde po generace zastavovali, aby si odpočinuli a doplnili zásoby vody.

Dnes představuje studánka příjemné zastavení na cestě rýchorskými lesy.

Když se hory ponoří do mlhy

Dvorský les ukazuje svou nejkrásnější tvář často právě tehdy, když počasí není ideální.

Mlha se pomalu plazí mezi kmeny buků. Vítr rozhoupává koruny stromů a les vydává zvláštní zvuky. Člověk snadno pochopí, proč zde vznikaly různé pověsti a legendy.

Stačí se zastavit. Poslouchat šumění listí, praskání větví a vzdálené hlasy lesa. Právě v těchto okamžicích člověk pochopí, proč se sem tolik lidí vrací.

Cesta z Maxovky

Pro mnoho místních turistů začíná vstup do Dvorského lesa na Maxovce.

Stezka vede mezi loukami a lesy, postupně stoupá do vyšších poloh a noří se do starých bukových porostů. S každým krokem mizí ruch civilizace.

Na jaře voní les čerstvým listím. V létě poskytuje stín. Na podzim hraje všemi barvami a v zimě se mění v tichou sněhovou krajinu, kde člověk často potká více stop zvěře než lidí.

Existují hory, které člověk navštíví jednou. A pak jsou místa jako Krkonoše, Rýchory a Dvorský les. Neohromují výškou ani slavnými vyhlídkami. Nepřitahují davy turistů. Jejich síla spočívá v tichu, prostoru a pocitu, že zde příroda stále zůstává sama sebou.

V šumění starých buků. V mlhách přelévajících se přes hřebeny. V příbězích horníků, uhlířů i dávných obyvatel zaniklých horských samot.

Kdo jednou pozná Dvorský les, většinou se sem vrací. Ne kvůli vrcholové fotografii ani turistickému razítku. Vrací se kvůli atmosféře, kterou lze jen těžko popsat slovy.

Dvorský les není místem rekordů. Je místem příběhů.

Zdroje:

KRNAP, Dvorský Les , Rýchory, Prales, Stránky Krkonoše EU, Stránky Rýchrské boudy,