Článek
Vysočina je kraj, kde se stírá hranice mezi skutečností a vyprávěním. Každý kámen tu má svůj příběh a každá skála působí, jako by ukrývala tajemství minulosti. Turista, který se vydá do Žďárských vrchů, tu nachází nejen krásu přírody, ale i stopy lidových pověstí, zapsaných a předávaných po generace.
Čtyři palice – zkamenělí zbojníci
Čtyři skalní bloky vystupující do výšky až 30 metrů připomínají tvary palic nebo kladiv. Podle pověsti však jde o čtyři loupežníky, kteří kdysi přepadávali kupce i poutníky, brali jim vše, co měli. Jednoho dne narazili na muže nesoucího svatý obraz. Loupežníci se mu vysmáli a natáhli ruce po jeho uzlíku. Vtom se země zachvěla, hromy zaduněly a čtveřice hříšníků zkameněla. Dodnes stojí uprostřed lesa, neschopní pohybu, s tvářemi zkřivenými hrůzou.
Staří lidé tvrdí, že v bouřlivých nocích je slyšet jejich úpění a škrabotání, jako by se snažili vysvobodit ze svého kamenného žaláře. Kdo v té chvíli u skaliska přespí, prý má sny tak děsivé, že už se nikdy nevrátí.
Skutečnost je jiná – tyto skalní věže jsou pozůstatkem mrazového zvětrávání rul, které odolávaly času. Ale právě bizarní tvary daly lidem podnět k legendám, jež přežívají dodnes.
---
Malinská skála – zkamenělá nevěrnice
Skalní hradba kousek od Křižánek připomíná lidský profil. Legenda praví, že je to nevěrná dívka, kterou hrom proměnil v kámen, když zapřela svou lásku k chudému pastýři. Při západu slunce se její tvář prý rýsuje nejzřetelněji.
---
Drátenická skála – obr v kameni
Výrazný rulový masiv u Blatin dostal jméno po drátenících, kteří procházeli krajem. V pověstech se však objevuje i příběh obrovitého dráteníka, který škodil lidem. Když přehnal svou zlomyslnost, proměnily ho hory v kámen. A kdo si dnes prohlédne hřebeny skály, může si představit zkamenělou obří postavu.
---
Devět skal – sídlo víl a skřítků
Na nejvyšším bodě Žďárských vrchů (836 m n. m.) stojí devět samostatných skalních bloků. Zatímco geologové vysvětlují jejich vznik mrazovým zvětráváním, lidová tradice hovoří o vílách tančících za měsíční noci. V puklinách prý přebývali i skřítci, kteří hlídali prameny Svratky a svedli zlé poutníky na scestí.
---
Milovské skály – dívka ztracená v mlze
Legenda vypráví o dívce, která zabloudila v mlze a už se nevrátila. Když mlha ustoupila, na vrcholu skaliska se objevila nová kamenná věž. Říká se, že je to její zkamenělá podoba. I dnes, když se nad údolím válejí mlhy, mají turisté pocit, že slyší zoufalé volání.
---
Jak pověsti vznikaly
Tyto příběhy nejsou náhodné, vznikaly v časech, kdy lidé hledali vysvětlení pro podivné tvary skal. Lidová fantazie přetvářela přírodní útvary v obrazy lidských osudů a připomínku hříchů i ctností.
Na přelomu 19. a 20. století začali místní učitelé a vlastivědní badatelé tyto pověsti zapisovat do sbírek lidové slovesnosti. Největší zásluhu na uchování příběhů z Vysočiny mají regionální sběratelé, kteří je předávali dalším generacím.
---
Žďárské vrchy se staly vyhledávaným cílem turistů už na začátku 20. století. V roce 1884 vznikl Klub českých turistů, který brzy začal vytyčovat první značené stezky i na Vysočině. Díky práci generací značkařů je dnes možné projít celý kraj po ověřených turistických trasách.
---
Červená trasa: Svratka – Čtyři palice – Malinská skála – Drátenická skála – Devět skal – cca 25 km, celodenní okruh.
Zelená trasa: Sněžné – Milovské skály – Blatiny – Drátenická skála – vhodná pro kratší výlet (cca 10 km).
Díky nim se podařilo propojit přírodní krásy s tradicí pověstí. Dnešní turista tak kráčí stejnými cestami jako poutníci a horalé před sto lety, jen s mapou, kterou značkaři obarvili na stromech.
---
Žďárské vrchy tak nejsou jen přírodní rezervací. Jsou krajinou, kde se uchovává paměť lidu. Pověsti o zkamenělých zbojnících, vílách či obrech nejsou pouhou zábavou – jsou svědectvím o tom, jak lidé vnímali svět kolem sebe. A dodnes dávají místům jako Čtyři palice, Devět skal či Malinská skála jedinečné kouzlo.
Kdo se sem vydá, neobjeví jen krásné vyhlídky a tiché lesy. Objeví i příběhy, které dělají Vysočinu jedinečnou – a které čekají, až je někdo znovu vypráví.
Zdroje:
https://www.zdarskevrchy.cz/cz/archiv-clanku/povesti?utm_source
https://brno.rozhlas.cz/povest-z-hlubokych-lesu-zdarskych-vrchu-6486753?utm_source
https://brno.rozhlas.cz/povest-z-hlubokych-lesu-zdarskych-vrchu-6486753?utm_source
