Článek
Na okraji Tišnova, mezi poli a nenápadnými lesíky, stojí vstup do bývalé důlní štoly. Dnes je ticho, jen vítr hučí mezi dveřmi a kovovými závorami. Kdysi sem však zamířila výprava, která měla odvážný cíl: simulovat let na Mars. Štola 88 se na 21 dní proměnila v repliku vesmírné lodi a dvanáct dobrovolníků z Československa a přidružených států zažilo zkušenosti, které předběhly dobu.
12. září 1988 stáli účastníci před masivními pancéřovými dveřmi. Všichni věděli, že po jejich překročení nebude kontakt s okolním světem. Žádný telefon, žádný rozhovor s rodinou, žádný pohled na slunce. Jen zdi štoly, kamery a mikrofony, které zaznamenávaly každý jejich pohyb, každý výdech.
Dvanáct lidí, jedenáct mužů a jediná žena, vstoupilo do improvizovaného kosmického prostředí. Den byl zkrácen na 18 hodin: šest hodin spánku, šest hodin práce a šest hodin odpočinku. Každá činnost byla přesně naplánovaná, od fyzického cvičení přes krizové simulace až po pečování o zvířata, která byla součástí experimentu.
Prostor, který dnes vypadá spíš jako opuštěný kryt, byl vybaven překvapivě sofistikovaně. Strojovna, velín s tehdy moderním IBM PC XT, sociální zařízení, kuchyňka a dokonce kout pro chov slepic, křepelek a ryb. Účastníci se měli naučit soběstačnosti, zvířata původně měla být potrava, jenže lidé si k nim vytvořili citový vztah. Slepice a křepelky se staly jejich společníky a zdrojem útěchy.
„Každé ráno, když jsem šla zkontrolovat slepice, cítila jsem se, jako bych byla doma,“ vzpomínala po letech jediná žena ve skupině. Její mateřský přístup měl podle sociologa zásadní vliv na udržení klidné atmosféry v partě. Přítomnost ženy tlumila konflikty, které by jinak izolace a stres nevyhnutelně vyvolaly.
Den byl naplánován do nejmenšího detailu. Krizové scénáře simulovaly únik kyslíku, požáry a poruchy systémů. Každý den byla odebírána krev a moč, vrtulník je dopravoval do laboratoří v Praze k analýze. Účastníci museli zvládat monotónnost, stísněný prostor a omezenou komunikaci, což bylo největší psychologickou zkouškou.
Večery, kdy kamera svítila, se proměnily ve chvíle, kdy se lidé vzájemně povzbuzovali, vyprávěli příběhy z domova, hráli na kytaru nebo zapisovali své myšlenky do deníků. Každá maličkost se stala významnou, pocity samoty, radost z malé pozornosti nebo úleva při drobném úspěchu.
---
Největší překvapení přišlo od slepic a křepelek. Posádka je měla původně využít k potravě, jenže nikdo z nich neměl srdce je zabít. Zvířata se stala emocionální kotvou, každý den se o ně starali, mluvili k nim a dokonce spali poblíž. Experiment ukázal, jak důležitá je psychická podpora a malé radosti i v extrémních podmínkách.
Výzkum měl obrovský význam. Pozorování sociální dynamiky, reakcí na izolaci a stres i fyziologických změn se stalo důležitou součástí přípravy na budoucí lety do vesmíru. Sýkora a jeho tým získali data, která později využili v mezinárodním projektu Mars‑500, simulaci letu na Mars trvající 520 dní.
Experiment ukázal také hodnotu ženské přítomnosti v izolované skupině a potřebu emocionálních vazeb – i k malým zvířatům. To byly poznatky, které věda ocení dodnes.
---
Po skončení experimentu štola upadla v zapomnění. Patří městu Tišnov, které ji dlouhou dobu nevyužívalo. Objevily se nápady na sklep, pěstírnu či drobné kulturní akce, ale dlouhá léta zůstala zavřená. Přesto stále vyzařuje atmosféru dobrodružství a odvahy – místo, kde obyčejní lidé zkusili něco neobyčejného.
Pro odvážlivce, kteří chtějí štolu spatřit, je přístup omezený: kousek od Drásova je parkoviště, pak pár set metrů pěšky ke vstupu, který střeží město a bezpečnostní zábrany.
---
Dvanáct dobrovolníků strávilo pod zemí tři týdny, ale jejich zkušenosti posloužily vědě na desetiletí dopředu. Štola 88 připomíná, že i z nenápadného místa v Československu se dá dosáhnout hvězd – a že odvaha, disciplína a vzájemná podpora jsou stejně důležité jako moderní technologie.
---
Po rozpadu Československé akademie věd se štola postupně dostala do majetku města Tišnova. Akademie ji už od roku 2008 nepoužívala . Dnes je objekt občas využíván ve prospěch místních hasičů jako sklad povodňového vybavení .
Štola má dva vchody – hlavní býval situovaný u „letiště ČSAV“ – tedy bývalé přistávací plochy pro vrtulník .
Objekt je občas navštěvován bezdomovci, kteří dokážou upilovat zámek; město však štolu pravidelně zabezpečuje, aby předešlo vandalismu či vykrádání .
Při návštěvě po téměř dvaceti letech badatelé objevili v interiéru řadu autentických artefaktů: papíry s motivačními nápisy jako „usmívej se“ nebo „máš krásný hlas“, staré noviny, improvizované pantofle a nádobky na moč – jako by štola byla opuštěna teprve před chvílí .
---
Zdroje:
https://www.tisnov.cz
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/cesi-zkouseli-co-udela-s-lidmi-cesta-na-mars-uz-roku-1988-110288?utm
https://epochaplus.cz/stola-88-ponorkova-nemoc-cestou-na-mars/?utm
https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/stola-88-z-tisnova-leteli-na-mars-20160702.html?utm_source
https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-klucanina
