NEMOCNICE KREMENČUK – BUDEME ŽÍT

Zvenku nemocnice nevypadá jako místo s moderním a progresivním přístupem k léčbě, ale v nemocničním areálu sovětské architektury se nachází keramická dílna, malý zoo-koutek nebo tenisový kurt. Do chodeb nemocnice je umístěna řada pokojových rostlin a akvárií. Skvěle vypadá i domek se včelími úly, které jsou otevřené ven, ale uvnitř domku lze na úlech ležet a vnímat rojení a hukot v úlu jako součást léčby.

Ředitel nemocnice Mykola Litvinenko klade velký důraz na komplexní péči, od stravy po zapojení do dalšího života. V krmenčucké nemocnici chtějí, aby se tam veteráni cítili jako doma. Veteráni nejsou v nemocnici jediní pacienti, celkem velkou částí jsou starší lidé v paliativní péči a osvěžujícím dojmem působí skupinky studentů zdravotnických škol, které s nemocnicí spolupracují při výuce. Dobrý vztah mezi pacienty a nemocnicí ukazuje i případ zraněného vojáka, který po uzdravení pomohl nemocnici s obložením sauny.

Nešťastnou připomínkou současné situace ale i ukrajinské vynalézavosti je improvizované zařízení, na spouštění imobilních pacientů do sklepa, který slouží jako kryt. Vrátek a popruhy nad schodištěm jsou především svědky ruské brutality, která při útocích nerozlišuje mezi civilní a vojenskou infrastrukturou, ale ani mezi nemocnicemi a školami.

Výstavba komunitního centra

Skutečným snem, který se pomalu daří uskutečňovat je budování komunitního centra v Kremenčuku, který nemocnice pro veterány organizuje. Nemocnici se podařilo získat od vedení města dům v havarijním stavu a v současné době ho přeměňuje v komunitní centrum, které bude sloužit široké obci ve městě na mnoha úrovních. Projekt má zahrnovat azylový dům pro ženy s dětmi, kavárnu, ve které budou pracovat postižení a zahradu, která bude sloužit jako místo setkávání pro místní bez rozdílu. Snem je, že v zahradě centra se potkají mladí, staří, veterání války, matky s dětmi či obyčejní lidé, kteří si jen přišli dát šálek kávy. Centrum a jeho zahrada bude tedy sloužit jako vzorový mikrokosmos zraněné, ale zotavující se společnosti, kde neexistují bariéry a umělé rozdíly. Budování a posilování sounáležitosti a důraz na jednotlivce i celek je prostředkem k získávání odolnosti pro těžce zasaženou ukrajinskou společnost. Právě myšlenka začleňování, přináležení, komunity a důraz na budoucnost je nosná pro práci vedení nemocnice.

Když jsme se s panem ředitelem loučili, ptali jsme se, zda má nemocnice partnery, které využijí dětské nemocniční vybavení, které se nám v Česku podařilo získat. Odpověď byla jednoduchá: „Určitě! Děti jsou přece budoucnost.“

Autor: T.K. z Team 4 Ukraine

Líbí se vám naše činnost a chcete také podpořit pomoc Ukrajině? Prosím pošlete nám příspěvek na tento transparentní účet 2801169198/2010 nebo navštivte náš dobročinný eshop https://eshop.team4ukraine.eu/ . Případně můžete podpořit některý z našich projektů i na platformě Donio:

„Pomoc policistům na frontu“ https://donio.cz/tccc-vybaveni