Článek
Jako jedna z nejrozvinutějších republik bývalého Sovětského svazu si udržuje důležité postavení v regionu i přes dlouhodobé ekonomické potíže. Její geografická poloha v severní části Černého moře z ní činí klíčový prvek v mocenském uspořádání Evropy a Eurasie.
Geopolitický význam Ukrajiny pramení především z její pozice mezi Ruskem a západní Evropou. Pro Ruskou federaci představuje Ukrajina nárazníkovou zónu, která historicky oddělovala ruské území od západních mocností. Ztráta této nárazníkové zóny by podle ruského vnímání znamenala přímé ohrožení ruské bezpečnosti, zejména pokud by došlo k integraci Ukrajiny do západních struktur jako je NATO. Rusko považuje postsovětský prostor za svou přirozenou sféru vlivu a jakékoliv narušení tohoto vlivu vnímá jako zásah do svých životních zájmů.
Z ekonomického hlediska je Ukrajina cenná díky svým průmyslovým kapacitám v oblasti výroby oceli, letectví, chemie a vojenského materiálu. Disponuje významnými ložisky nerostných surovin, včetně uhlí, železa, titanu, manganu a uranu. Její úrodná půda, známá jako černozem, představuje jeden z nejkvalitnějších zemědělských potenciálů na světě, což činí z Ukrajiny důležitého producenta a vývozce obilovin. V posledních letech se díky vzdělanému lidskému kapitálu a zahraničním investicím rozvíjel také perspektivní high-tech sektor.
Strategický význam má také ukrajinský přístup k Černému moři a řece Dněpr, které poskytují důležité obchodní a dopravní cesty. Právě kontrola pobřeží Černého moře byla jedním z hlavních motivů ruské anexe Krymu v roce 2014. Sevastopol na Krymu není pro Rusko jen obyčejnou námořní základnou, ale životně důležitou baštou pro obranu celé ruské pevniny a strategickým těžištěm ruské námořní síly. Připojením Krymu získalo Rusko také kontrolu nad potenciálními nalezišti ropy a zemního plynu v Černém moři.
Další geopolitickou dimenzí je energetická politika. Ukrajina představuje důležitou tranzitní zemi pro ruský plyn směřující do Evropy, přičemž disponuje rozsáhlým potrubním systémem a skladovacími kapacitami. Zároveň byly mezi lety 2011 a 2013 objeveny značné zásoby plynu a ropy na východě Ukrajiny a v Černém moři, což by potenciálně mohlo vést k energetické nezávislosti Ukrajiny a dokonce k její transformaci v konkurenta Ruska na evropském energetickém trhu.
V širším kontextu leží Ukrajina na strategickém pomezí toho, co geopolitická teorie označuje jako Heartland (srdce euroasijského kontinentu) a Rimland (okrajový pás euroasijského kontinentu). Podle klasických geopolitických koncepcí platí, že kdo kontroluje Heartland, ovládá Eurasii, a kdo ovládá Eurasii, kontroluje osudy světa. Z tohoto pohledu je zápas o Ukrajinu součástí mnohem širšího geopolitického soupeření mezi pozemní mocí (Ruskem) a námořními mocnostmi (zejména USA).
Válka na Ukrajině tak není jen konfliktem o samotnou Ukrajinu, ale má globální souvislosti v rámci nového soupeření mezi světovými mocnostmi o území, přírodní zdroje a bezpečnost. Ukrajina hraje důležitou, někdy přehlíženou roli v globálním bezpečnostním řádu jako země v první linii obnoveného soupeření velmocí, které podle mnoha odborníků bude dominovat mezinárodním vztahům v nadcházejících desetiletích.
