Článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozorňuje, že Putin může mít počátkem roku 2030 významně větší schopnosti, zatímco šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvádí, že evropské zpravodajské služby poskytují údaje o možném ruském testu obranné připravenosti NATO za 3-5 let. Podobná varování vyslovili i generální tajemník NATO Mark Rutte a německý kancléř Friedrich Merz. Ze strany Ruska pak ministr obrany Andrey Belousov prohlásil, že ruská armáda by měla být připravena na válku s NATO v příštím desetiletí.
Podle analýzy agentury Bloomberg by Rusko mohlo zahájit agresi několika způsoby, přičemž pravděpodobným primárním cílem by byla Litva. Možný scénář zahrnuje zinscenovaný incident s vlakem na trase Moskva-Kaliningrad procházející Vilniusem, kdy by Rusko mohlo vyslat vojáky na ochranu Rusů ve vlaku a fakticky tak napadnout Litvu. Mezi další možné scénáře patří útok na Estonsko a Lotyšsko, nasazení námořnictva ke kontrole Baltského moře nebo odříznutí baltských států od Suvalského koridoru mezi Polskem a Litvou, který je označovaný jako Achillova pata NATO.
Ekonomické dopady takového konfliktu by byly devastující. Podle ekonomických modelů by baltské státy ztratily 43 procent HDP v prvním roce, což je srovnatelné s ukrajinskými okupovanými územími. Evropská unie by zaznamenala pokles o 1,2 procenta HDP, Spojené království by ztratilo 0,2 procenta, USA 0,7 procenta a Čína 0,8 procenta. Paradoxně by Rusko ztratilo jen jedno procento HDP díky obranným výdajům. Globálně by HDP poklesl o 1,3 procenta, což představuje ztrátu 1,5 bilionu dolarů.
Analýzy však upozorňují na klíčové slabiny aliance. Není jasné, zda by všichni členové NATO okamžitě pomohli napadeným baltským státům. Evropské jaderné mocnosti by se mohly bát jaderné eskalace, zatímco Donald Trump by pravděpodobně postupoval podobně jako v případě Ukrajiny a vyzýval k míru. Bez okamžité americké odpovědi by konflikt mohl nebezpečně eskalovat.
Současný stav ruské armády je však výrazně oslaben třemi lety bojů na Ukrajině. Rusko ztratilo více než 3000 tanků, což odpovídá celé předválečné tankové síle. Země trpí nedostatkem přesně naváděných zbraní a spoléhá na zastaralé vybavení. Omezená výrobní kapacita moderních zbraní, exemplifikovaná stealth letouny Su-57, dále snižuje bojové schopnosti.
Zásadním problémem je také ruská ekonomická situace. Zatímco Rusko vydává na obranu 9 procent HDP, Evropská unie pouze 1,9 procenta. Kreml však čelí strategické úvěrové bublině, kdy vnitřní podnikový dluh činí 19,4 procenta ruského HDP. Více než 70 procent půjček podporuje válečné aktivity, přičemž 50-60 procent přímo financuje zbrojní firmy. Tato neudržitelná praxe vyústila v systémovou úvěrovou krizi, kdy ruská centrální banka musela agresivně zvýšit úrokové sazby a varovat před zhoršujícím se finančním zdravím bank.
Evropské země mezitím nečekají a připravují se na možný konflikt. Německo vydalo tajné pokyny největším společnostem a vypracovalo operační plán pro ruskou invazi. Finsko odstoupilo od Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny. Evropská unie vyzývá k navýšení obranných rozpočtů a posilování vojenských struktur na východním křídle NATO.
Přestože se jedná o extrémní scénář a evropské zpravodajské služby zatím nemají konkrétní náznaky skutečných ruských příprav na rozšíření války na území NATO, politici a analytici berou hrozbu vážně. Současné ruské ekonomické problémy a vojenské ztráty sice snižují konvenční hrozbu, ale jaderný arzenál Ruska zůstává významným rizikem. Klíčovou otázkou tak zůstává, zda bude NATO schopno jednotné a rychlé reakce v případě útoku na své východní členy, nebo zda se naplní obavy o fragmentovanou odpověď aliance.
