Článek
Ruské dezinformační kampaně během německých voleb významně zasahovaly do volebního procesu prostřednictvím různých operací. Ačkoliv německá vláda oficiálně tvrdí, že volby nebyly ovlivněny, neznamená to, že se o to Ruskem placení aktéři nepokoušeli.
Identifikované kampaně a jejich charakteristiky
Operace Doppelganger se vyznačuje vydáváním za seriózní média – vytváří falešné webové stránky věrně kopírující známá média jako Die Zeit a šíří obsah prostřednictvím botů a ukradených účtů na sociálních sítích.
Operace Overload funguje na základě spamových e-mailových kampaní obsahujících odkazy na falešná videa na Telegramu, která se vydávají za obsah Euronews, Wall Street Journal nebo Der Spiegel. Zahrnovala umělou inteligencí generované obrázky zobrazující dystopické Německo pod vládou CDU versus prozářené Německo pod vládou koalice s AfD.
CopyCop představuje síť webových stránek sdílejících obsah vygenerovaný umělou inteligencí pomocí velkých jazykových modelů.
Operace Undercut se překrývá s ostatními kampaněmi obsahem i taktikami.
Všechny tyto operace jsou pravděpodobně organizačně propojené a sdílejí podobnou infrastrukturu směřující k ruské IT firmě Social Design Agency vedené Iljou Gambashidzem.
Cílení kampaní
Kampaně se zaměřovaly na:
- Útoky proti: CDU, SPD a Zelení
- Zvýhodňování: AfD (která se nejevila jako cíl útoků)
- Témata: imigrace, role Německa v Evropě a NATO, přizpůsobení se Rusku, ruské zájmy v Ukrajině
Obsah byl výrazně protikoaliční a zaměřený proti stranám podporujícím současný kurz vůči Ukrajině.
Účinnost a dosah
Podle metrik ze sociálních sítí je dosah a efekt těchto kampaní omezený. Jednotlivé příspěvky většinou nemají markantní dosah mimo síť účtů, které je propagují. Sociální sítě často vyhodnocují takové chování jako neautentické nebo spam.
Výjimečně úspěšné případy:
- Video o USAID sdílené Elonem Muskem, které tvrdilo, že agentura financovala cesty celebrit na Ukrajinu
- Video o SAE po zatčení Pavla Durova, tvrdící, že Spojené arabské emiráty pozastavily nákup francouzských letadel
Taktiky a infrastruktura
Používané metody:
- Napodobování titulních stránek médií (New York Post, Daily News)
- Falešné Instagram stories prominentních zpravodajských organizací
- Umělé vytváření protiukrajinských graffiti fotografovaných z různých úhlů
- Lokalizované kampaně (např. údajně falzifikovaný hlasovací lístek v Lipsku)
Hostingové služby: Od září 2024 aktéři diverzifikovali infrastrukturu, přešli z evropských služeb na poskytovatele zaměřené na ochranu soukromí (Flokinet, Vice Temple) často sídlící na Islandu.
Mezinárodní rozměr
Kampaně mají mezinárodní charakter – například video o hlasovacím lístku v Lipsku cílilo především na anglicky mluvící účty ve Velké Británii a USA, šířilo konspirace o volebním podvodu spíše ven než dovnitř Německa.
Situace v České republice
Dosud nebyly identifikovány podobné operace v České republice. Podle analytika by k nim mohlo dojít, pokud by:
- Se objevila otázka financování Ukrajiny
- Existovala politická strana prezentující se ve stylu AfD
- Nastala jasná příležitost ovlivnit českou politiku vůči Ukrajině
Rusko využívá vlivové operace tam, kde vidí příležitost změnit politiku země vůči Ukrajině – například ve Velké Británii takové kampaně nebyly zaznamenány, protože bez ohledu na vládnoucí stranu se britská podpora Ukrajiny nemění.
Závěr
Ačkoliv ruské dezinformační kampaně produkují ohromující množství obsahu a používají sofistikované techniky, jejich skutečný dopad na volební výsledky zůstává podle dostupných dat omezený. Jejich hlavním cílem je znečistit informační prostředí a prokázat svým zaměstnavatelům určitou úroveň dopadu.
