Článek
Geopolitický kontext vztahu
Historické pozadí spolupráce: Rusko-íránské vztahy nejsou založeny na ideologické blízkosti, ale na pragmatických zájmech. Obě země se ocitly pod západními sankcemi a potřebovaly alternativní partnery. Jejich spolupráce se prohloubila po roce 2014, kdy Rusko začalo čelit izolaci kvůli anexi Krymu, a Írán kvůli jadernému programu.
Syrská zkušenost jako předobraz: V Sýrii se ukázal model jejich spolupráce - Rusko poskytovalo vzdušnou podporu, zatímco Írán pozemní síly prostřednictvím Revolučních gard a Hizballáhu. Ale i tam mělo Rusko vlastní zájmy (námořní základna Tartús) a neváhalo tolerovat izraelské útoky na íránské pozice.
Limity možné pomoci
Vojenské omezení:
- Rusko nemá kapacity na vedení války na dvou frontách současně.
- Přímé vojenské zapojení by znamenalo konfrontaci s NATO.
- Ruské jednotky jsou vázané na Ukrajině a v menší míře v Africe.
- Dodávky sofistikovaných zbraní (S-400) by vyžadovaly ruské obsluhy, což představuje eskalační riziko.
Ekonomické faktory:
- Ruské zbrojní kapacity jsou vytížené vlastními potřebami.
- Írán má omezenou schopnost platit za sofistikované systémy.
- Sankční režimy komplikují finanční transakce mezi zeměmi.
Faktor Čína
Čína představuje pro Írán alternativního partnera s větším ekonomickým potenciálem než Rusko. Peking ale preferuje stabilitu a není ochoten riskovat vztahy s USA kvůli Íránu. To dává Rusku určitou výhodu, ale zároveň omezuje jeho manévrovací prostor.
Měnící se potřeby:
Rusko už není tak závislé na íránských dronech, protože je nyní vyrábí licenčně samo. Vojenská spolupráce tak ztratila svou urgentnost.
Strategické priority:
Rusko má své vlastní válečné aktivity na Ukrajině a nemůže si dovolit otevřít další frontu konfliktu s NATO zeměmi kvůli Íránu.
Závěr
Rusko se pravděpodobně bude držet pragmatického přístupu - poskytne Íránu dostatečnou podporu na udržení vztahů, ale vyvaruje se kroků, které by mohly vést k přímé konfrontaci se Západem. Putin preferuje roli zprostředkovatele, která mu umožňuje zůstat relevantním hráčem v regionu, aniž by musel nést plnou odpovědnost za eskalaci konfliktu.
Klíčovým faktorem bude reakce Trumpovy administrativy - pokud nabídne Rusku atraktivní ústupky výměnou za odstoupení od Íránu, Moskva by mohla být ochotna obětovat teheránské zájmy ve prospěch vlastních.
