Článek
Termín „hybridní válka“ se původně objevil v akademické sféře na začátku 21. století. První významné použití přišlo v kontextu analýzy konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006. Tehdy se termín používal k popisu kombinace konvenčních vojenských taktik s neregulérním způsobem boje.
K výraznému rozšíření došlo po ruské anexi Krymu v roce 2014. V této fázi se koncept rozšířil:
- Kybernetické operace
- Informační válku
- Ekonomický nátlak
- Politickou subverzi
- Dezinformační kampaně
NATO a EU začaly termín aktivně používat ve svých strategických dokumentech. Vznikla specializovaná centra a pracovní skupiny zaměřené na hybridní hrozby. Koncept se stal součástí oficiálních bezpečnostních strategií mnoha zemí. V současnosti se koncept dále vyvíjí zejména v kontextu rostoucího významu kybernetického prostoru, vlivu umělé inteligence na vedení konfliktů a komplexních hrozeb pro demokratické společnosti. Tento vývoj ukazuje, jak se relativně jednoduchý vojenský koncept postupně transformoval v široký rámec pro pochopení současných bezpečnostních výzev, i když s tím přišly určité teoretické a praktické problémy.
