Článek
Využití kyberprostoru a schopnosti KLDR
V červenci 2009 provedla KLDR sérii koordinovaných kybernetických útoků na webové stránky vlád USA a Jižní Koreje (ROK) s cílem shromáždit informace o alianci USA-ROK. Cílem byly například webové stránky Bílého domu, Ministerstva obrany USA a Národní zpravodajské služby ROK. Navzdory důkazům, které tyto útoky spojovaly s ministerstvem telekomunikací KLDR, se Severní Koreji vyhnuly jakékoli skutečné odvetné akce. Od té doby KLDR vnímá kyberprostor jako jedinečnou příležitost k získávání zpravodajských informací, nátlaku na jiné země a potenciálnímu vedení války s minimálním rizikem nebo náklady. Podle výroční zprávy Ministerstva obrany USA z roku 2015 o vojenském a bezpečnostním vývoji týkajícím se KLDR Severní Korea pravděpodobně považuje kyberprostor za nákladově efektivní, asymetrický a popiratelný nástroj, který může použít s minimálním rizikem odvetných útoků. V souladu s tím KLDR vyvinula strategii kybernetické války, která zahrnuje prvky pronikání do sítí, elektronického zpravodajství a psychologické a informační války.
Kyberprostor je pro KLDR unikátní doménou, protože jí umožňuje ovlivňovat dění v zahraničí při zachování izolace, chránit domácí prostředí před cizím vlivem a nelegálně získávat zdroje pro podporu svých vojenských a politických projektů. Ofenzivní kybernetické nástroje nabízejí Severní Koreji možnost udržovat svou izolovanou pozici a zároveň provádět operace v zahraničí s minimálním rizikem. Kyberprostor je sférou, ve které může KLDR získávat cenné informace a kontrolovat narativ o sobě v zahraničí, aniž by vystavovala své zpravodajské služby nebo domácí společnost vnějšímu světu. Například v září 2016 severokorejské zpravodajské služby údajně ukradly téměř 235 gigabajtů utajovaných vojenských plánů z Integrovaného datového centra obrany Jižní Koreje, včetně válečných kontingenčních plánů USA-ROK. O dva roky dříve severokorejští hackeři pronikli do společnosti Sony v USA v reakci na film „The Interview“, který zobrazoval atentát na Kim Čong-una. Zatímco v USA byl film nadále promítán, několik jihokorejských kin zrušilo jeho plánované projekce ze strachu z dalších odvetných akcí. V každém z těchto případů severokorejské kybernetické zpravodajství dosáhlo svých cílů bez jakýchkoli následků, což je důsledkem obtížné přičitatelnosti a nejasných mezinárodních norem týkajících se kybernetických útoků.
Kromě zpravodajského sběru a ovlivňování narativu využívá KLDR kyberprostor k získávání finančních prostředků na podporu svých vojenských a politických projektů. Kybernetické útoky umožňují Severní Koreji získávat cenné informace a kontrolovat narativ o sobě v zahraničí, aniž by vystavovala své zpravodajské služby nebo domácí společnost vnějšímu světu. Například v září 2016 severokorejské zpravodajské služby údajně ukradly téměř 235 gigabajtů utajovaných vojenských plánů z Integrovaného datového centra obrany Jižní Koreje, včetně válečných kontingenčních plánů USA-ROK. O dva roky dříve severokorejští hackeři pronikli do společnosti Sony v USA v reakci na film „The Interview“, který zobrazoval atentát na Kim Čong-una. Zatímco v USA byl film nadále promítán, několik jihokorejských kin zrušilo jeho plánované projekce ze strachu z dalších odvetných akcí. V každém z těchto případů severokorejské kybernetické zpravodajství dosáhlo svých cílů bez jakýchkoli následků, což je důsledkem obtížné přičitatelnosti a nejasných mezinárodních norem týkajících se kybernetických útoků.
Závěrem lze říci, že kybernetické schopnosti KLDR představují významnou hrozbu pro Spojené státy a jejich regionální spojence. Severní Korea využívá kyberprostor k získávání zpravodajských informací, ovlivňování zahraničního narativu a získávání finančních prostředků na podporu svých vojenských a politických projektů. Navzdory izolaci a omezenému přístupu k internetu dokázala KLDR vyvinout sofistikované ofenzivní kybernetické schopnosti, které jí umožňují provádět operace s minimálním rizikem a náklady.
