Článek
Rusko už několik let pracuje na budování tzv. RuNetu, uzavřené a kontrolované verze internetu, která by měla umožnit zemi izolaci od globální sítě. Tento projekt získal na důležitosti po roce 2019, kdy Rusko přijalo zákon umožňující centrální kontrolu internetového provozu. Cílem je zajistit, aby Rusko mohlo fungovat i v případě, že by bylo odříznuto od globální infrastruktury [1].
Vývoj RuNetu
Ačkoliv se represivní tendence v Rusku mohou zdát očekávatelné, internet zde nebyl vždy přísně sledován. Vývoj RuNetu lze rozdělit do tří období. První začalo v 90. letech s rozvojem internetu a vznikem Státní ruské internetové sítě (RSNet) pro bezpečnou vládní komunikaci. Druhé období (2000–2014) se vyznačovalo rostoucí autoritářskou kontrolou, zejména po protestech na Bolotném náměstí a anexi Krymu, což vedlo k plánu na vytvoření „Suverénního RuNetu“. Třetí etapa, trvající od let 2011–2014 dodnes, je érou intenzivní regulace a státní kontroly, jejímž symbolem je Zákon o suverénním internetu z roku 2019, zvaný též „ČeburNet“, který má zajistit fungování RuNetu i bez napojení na západní infrastrukturu.
Legislativa a cíle RuNetu
Jak bylo zmíněno, v roce 2019 byl v Rusku přijat zákon, který umožňuje státu mít větší kontrolu nad internetovými službami a komunikací. Zákon také umožňuje vytváření infrastruktury pro připojení k „suverénnímu internetu“, což by znamenalo i omezení přístupu k zahraničním webům a službám [2]. Vývoj „Suverénního RuNetu“ se ukazuje jako pomalý a nákladný proces, často komplikovaný technickými a praktickými problémy. Navíc zřejmě z politických a technických důvodů ruské úřady dosud plně nevyužívají všechny možnosti svých cenzurních nástrojů.
Testování a technické výzvy
V prosinci 2024 došlo k odpojení regionů na jihu Ruska, včetně Dagestánu, Čečenska a Ingušska, od globálního internetu na 24 hodin. Šlo o součást testů prováděných Roskomnadzorem (RKN). Tyto testy měly prověřit funkčnost infrastruktury „suverénního internetu“ a vedly k výpadku přístupu k hlavním platformám, jako jsou YouTube, Google, WhatsApp a Telegram. Běžné VPN služby se ukázaly být proti těmto omezením převážně neúčinné [3]. Navzdory těmto opatřením se zdá, že kyberzločinci operující v Rusku nejsou těmito změnami zásadně ovlivněni. Ačkoli zvýšený dohled a cenzura mohou vyvolávat psychologický tlak a ztěžovat udržení anonymity, jejich schopnost provádět kybernetické útoky, zejména proti cílům mimo Rusko, zůstává do značné míry nedotčena. Ruské úřady navíc neprojevují výrazný zájem o potírání kyberkriminality uvnitř země, pokud přímo neohrožuje jejich vlastní zájmy nebo neslouží jako vyjednávací nástroj ve vztahu k západním zemím. Historie ruských kyberútoků (např. během voleb v USA nebo v podobných geopolitických konfliktech) naznačuje, že tento krok by mohl znamenat ještě větší orientaci na kybernetické útoky a špionážní aktivity, zejména v oblasti dezinformací, šíření malware nebo ovlivňování veřejného mínění [4].
Klíčoví aktéři a mechanismy:
Roskomnadzor, hlavní úřad odpovědný za dohled a regulaci RuNetu, dozoruje systémy filtrování internetového provozu, jako je TSPU, a spravuje seznam blokovaných webových stránek, VPN služeb a dalších platforem. Tento úřad má pravomoc ukládat pokuty, omezovat nebo pozastavovat činnost poskytovatelů internetového připojení (ISP) a online platforem. Rovněž organizuje každoroční testy odolnosti RuNetu proti globálnímu odpojení.
Dopady na společnost a ekonomiku
Projekt RuNet má nejen geopolitické, ale i ekonomické a sociální důsledky. Vytvoření izolované verze internetu by znamenalo výrazné omezení dostupnosti globálního obsahu pro ruské uživatele. To by mohlo mít dopad také na ruskou ekonomiku, která je stále závislá na mezinárodních technologiích a online službách (cloudové platformy, online obchodování apod.) [2].
Hodnocení:
RuNet představuje strategii, která by měla důsledky nejen pro Rusko, ale i pro globální kybernetickou bezpečnost. Izolace ruského internetu znamená větší kontrolu nad domácím prostorem, ale zároveň to otevírá nové možnosti pro kybernetické operace proti zahraničním cílům. Kromě toho může mít zásadní dopady na ekonomiku a společnosti, které se spoléhají na otevřený internet. Vznik RuNetu by mohl přispět k dalšímu geopolitickému napětí a eskalaci kybernetických konfliktů, což zůstává klíčovým faktorem pro mezinárodní vztahy.
Odhad budoucího vývoje:
V krátkodobém horizontu bude Rusko testovat a zdokonalovat nástroje pro oddělení od globální sítě, přičemž se zaměří na zajištění stability a ochrany proti kybernetickým hrozbám. Dlouhodobě lze očekávat, že RuNet se stane nástrojem pro ofenzivní kybernetické operace proti zahraničním cílům a bude dále posilovat politickou cenzuru, což povede k větší izolaci Ruska na globální scéně. To by mohlo mít vážné důsledky pro globální kybernetickou bezpečnost, mezinárodní obchod a geopolitické vztahy.
