Článek
Třetí důchodový pilíř, to je především penzijní připojištění (PP), s aktuálním objemem úspor 470 miliard Kč, a doplňkové penzijní spoření (DPS), s objemem úspor 100 miliard Kč, které spravují penzijní společnosti. Aktuální průměrná měsíční úložka je 790 Kč, ke které stát posílá 148 Kč. Celkem si střadatel ve 3. pilíři ukládá průměrně 938 Kč měsíčně.
Často slýcháme, že bychom měli spořit víc. Jistě, vždy je co zlepšovat. Zvlášť když jsou pro dlouhodobé spoření pro každého pracujícího občana k dispozici daňově zvýhodněné prostředky ve výši 7.696 Kč měsíčně na penzijko a příspěvek zaměstnavatele.
Budeme ale strkat peníze někam, kde moc nevydělávají? Navíc když se dozvíme, že za to málo, co při spoření v penzijku vyděláme, platíme jak mourovatí? Konkrétně, z průměrných výnosů, kterých penzijní společnosti dosahují, si formou poplatků stáhnou 47 %, tedy téměř polovinu!
Objem těchto poplatků je 5 miliard ročně. Tuto sumu si mezi sebe rozdělí 8 penzijních společností. Druhou polovinu výnosů, také 5 miliard, si rozdělí 4,4 milionu jejich klientů.
Po tomto drancování se průměrný výnos, který inkasuje střadatel, smrskne na 1,3 % ročně. To jsou 2 procentní body pod dlouhodobou průměrnou inflací. Penzijní společnosti přitom byly schopny svůj majetek za poslední 4 roky zhodnotit až o 20 % ročně!
ČR patří v mezinárodním srovnání výsledků důchodového spoření provedeném organizací OECD mezi vůbec nejhorší země na světě!
Za královskou odměnu, kterou klienti platí, penzijní společnosti systematicky znehodnocují jejich úspory tempem 2 % ročně! Vlastní majetek si přitom dokáží zhodnotit až o 20 % ročně!
Mají zástupci penzijních společností odvahu vyjádřit se k těmto výsledkům a poskytnou veřejnosti vysvětlení, proč s jejich majetkem hospodaří tak špatně, když se svým to umí tak úžasně? A co na to říkají kontrolní orgány, ministerstvo financí a ČNB? Je jim to jedno?
Anketa
Nešlo náhodou zhodnotit vklady klientů víc?
Ukážeme si to na pravidelném měsíčním spoření 1.000 Kč plus 230 Kč státního příspěvku a při počátečním jednorázovém vkladu 200.000 Kč, převedených ze zrušeného důchodového připojištění. Výsledky penzijních společností za posledních 10 let do jejich aktuálně nejlepšího akciového a dluhopisového účastnického fondu porovnáme se spořením do indexu S&P500. Ten je považován odbornou veřejností za standard kvalitního aktiva pro dlouhodobé spoření.
Rozdíly ve výsledku spoření jsou dramatické. Při celkových vkladech 350.000 Kč přinesl dluhopisový fond navíc jen 60.000 Kč. Akciový byl výrazně lepší, přinesl navíc 210.000 Kč, ale kdyby byl stejně kvalitní jako index S&P500, vydělal by střadatelům dokonce 410.000 Kč!
Jak může zhodnocení penzijka vypadat v budoucnosti?
To jsou ale výsledky pouze za 10 let. Spoření na důchod by však mělo probíhat po mnohem delší dobu, ideálně 40 let. Pojďme si ukázat, jaká může být velikost renty jako doplňku ke státnímu důchodu při spoření 1.230 Kč měsíčně za tak dlouhou dobu.
Současná kvalita DPS nedovoluje očekávat lepší průměrný roční výnos než 2 %, u indexu S&P500 můžeme očekávat 7,5 % ročně. Měsíční rentu si budeme vyplácet průměrně 15 let, což je aktuální průměrná doba čerpání důchodu pro ty, kteří do něho odcházejí v 65 letech.
Po zohlednění inflace umožní DPS při zachování současné kvality po 40 letech spoření přilepšení k důchodu pouhých 2.500 Kč měsíčně. Pokud by ale bylo stejně kvalitní, jako to umožňuje spoření do indexu S&P500, mohlo by být měsíční přilepšení k důchodu 12.000 Kč. A to při spoření pouhých 1.000 Kč a státní podpoře 230 Kč měsíčně!
Za mnohem méně peněz mnohem víc muziky
Pro lepší představu, jaký význam na velikost úspor má dosažené zhodnocení, uvádíme ještě následující příklad:
Pokud budete pracovat 40 let, budete mít při měsíční hrubé mzdě 30.000 Kč státní důchod asi 16.500 Kč měsíčně. Do důchodového systému přitom ze své mzdy odvedete každý měsíc 8.400 Kč. Přitom k tomu, abyste si prostřednictvím kvalitního spoření mohli při zohlednění inflace vyplácet rentu 16.500 Kč, by stačilo spořit po dobu 40 let měsíčně pouze 1.700 Kč!
Z našeho srovnání vyplývá, že prostor pro zlepšení mají penzijní společnosti obrovský. A když bude využit, bude možné se stejným nebo i nižším objemem peněz, který je dnes na financování důchodů potřeba, zajistit pro důchodce mnohem vyšší příjmy. A to je klíč ke skutečné důchodové reformě.