Článek
Svůj „geniální“ volební program, jak ho samo hnutí ANO nazývá, chce zveřejnit až v září. Ale už nyní je celkem zřejmé, na co se mohou voliči těšit – zvyšování důchodů, levná elektřina, vyšší mzdy pro několik skupin státních zaměstnanců, zrušení koncesionářských poplatků, snížení daní firmám nebo finanční injekce mladým rodinám včetně podpory dostupného bydlení (zde). Leckdo tyto sliby šmahem odsuzuje jako populistické nebo nerealistické. My se je ale pokusíme zhodnotit nezaujatě. Odhadneme, kolik peněz budou stát nebo naopak kolik jich přinesou. Každý si pak budeme moci udělat obrázek o jejich reálnosti.
Co má hnutí ANO připraveno pro důchodce?
Všem 2,85 milionům důchodců chce zvýšit důchod o 1.000 Kč měsíčně a zvýšit valorizaci všech důchodů. Dále pak zastropovat důchodový věk na 65 letech. Navíc chce 550 tisícům důchodců od věku 80 let přidat od 500 Kč měsíčně až po 2.000 Kč pro ty ve věku od 95 let.
Je jasné, že tato opatření budou novým výdaje státního rozpočtu, a to v objemu 90 miliard ročně. Přitom polovina tohoto objemu bude důsledkem ponechání důchodového věku na 65 letech!
A co mohou naopak očekávat mladí lidé?
Společně s důchodci vyšší slevy jízdného. Mladé rodiny s dětmi mají dostat peníze na kroužky, sport či tábory a také na školkovné a dětské skupiny. V neposlední řadě je počítáno také s masivní podporou dostupného bydlení.
I zde by evidentně šlo o nové výdaje. Jejich odhad je ale složitější než u slibů důchodových, protože hnutí ANO zatím tyto návrhy blíže neupřesnilo. Pokud bychom ale odhadovali, že na jedno předškolní a školní dítě, kterých je asi 2,2 milionu, by byla smysluplná podpora někde kolem 500 Kč měsíčně a na jednoho mladého člověka od 20 do 35 let také asi 500 Kč měsíčně, tak by se jednalo o objem kolem 30 miliard ročně.
Má hnutí ANO připraveno něco i pro ostatní občany?
Jistě. Zrušení koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas a jejich financování ze státního rozpočtu, to je ročně 8 miliard. Zvýšení nástupních platů pro 80 tisíc vojáků, policistů, hasičů, celníků a členů vězeňské služby o desítky procent, což by při 20% nárůstu znamenalo 11 miliard ročně. Zkrátka by nepřišlo ani 180 tisíc učitelů, zvýšení jejich platů o 10 % by stálo 15 miliard ročně.
Zajímavě vypadá myšlenka znárodnit ČEZ jako dominantního výrobce elektrické energie. Cílem by bylo snížit cenu elektřiny tak, aby se snížil zisk o částku, která se dnes vyplácí akcionářům jako dividenda. Znamenalo by to, že stát, který aktuálně vlastní 70 % ČEZu, odkoupí všechny akcie od drobných akcionářů. Na to by ale potřeboval jednorázově okolo 200 miliard Kč. Současně by se tím připravil o zhruba 20 miliard, které do státního rozpočtu z dividend každoročně plynou (zde). 3členné rodině by to naproti tomu mohlo ušetřit asi 150 Kč měsíčně.
Hnutí ANO nezapomíná ani na podnikatele, když navrhuje snížit jim daň z příjmů z 21 na 19 %. To by ale snížilo příjmy státního rozpočtu asi o 25 miliard ročně (zde).
Jsou předkládány i nějaké návrhy, kde na to vzít?
Hnutí ANO navrhuje tři konkrétní opatření, která by mohla přinést nové příjmy do státního rozpočtu. Prvním je zmrazení platů politiků na 5 let, což by ročně ušetřilo asi 150 milionů. Druhým je pak plán na propuštění 300 zaměstnanců Úřadu vlády, o které se údajně za poslední 4 roky rozrostl. To by uspořilo asi 350 milionů ročně. Reálná čísla však ukazují, že počet zaměstnanců stoupl za toto období pouze o 70 ze 484 na současných 551 (zde). V případě, že by byli skutečně postradatelní, by se ale jejich propuštěním získalo jen asi 80 milionů.
Třetím úsporným opatřením má být omezení plýtvání finančními prostředky v resortu obrany, kde jsou údajně nákupy nové techniky předražené. Zhoršená bezpečnostní situace ale vyžaduje, že bude nutné současné výdaje na obranu ve výši 2 % HDP v nejbližších letech navýšit až na 5 %. Pokud by se tedy nákupy vojenské techniky zlevnily, což je jistě žádoucí, nevedlo by to ke snížení výdajů státního rozpočtu, ale umožnilo by to nakoupit více kvalitní techniky a zvýšit tím naši obranyschopnost, což je jistě také žádoucí.
Když to shrneme, tak by realizace předvolebních slibů hnutí ANO každoročně znamenala zvýšení výdajů nebo snížení příjmů státního rozpočtu o přibližně 200 miliard, a navíc najít jednorázově dalších 200 miliard na zestátnění ČEZu. Navrhovaná úsporná opatření by pak přinesla jen asi 0,23 miliardy.
Hnutí ANO současně vylučuje, že by zvyšovalo daně. Kde tedy na to chce vzít?
Na tuto otázku většinou odpovídá tak, že zvýšením výkonu naší ekonomiky pomocí řady opatření, která má ve svém, zatím nezveřejněném, „geniálním“ volebním programu. Říká tedy, že zajistí vyšší příjmy státu díky vyššímu růstu HDP.
To by samozřejmě bylo správné řešení! Pojďme se ale podívat na to, jak velké by zvýšení výkonu naší ekonomiky muselo být, aby bylo možné všechny předvolební sliby hnutí ANO splnit a současně aby byl státní rozpočet dlouhodobě vyrovnaný.
V letošním roce jsou plánované příjmy státního rozpočtu 1.913 miliard (zde) při velikosti HDP 7.776 miliard. Příjmy státu jsou tedy 25 % HDP. Jinak řečeno na výdaje státu ve výši 1 miliardy potřebujeme mít HDP v objemu 4 miliardy. Takže aby byl státní rozpočet vyrovnaný, pak by na pokrytí všech nových pravidelných výdajů vzniklých z volebních slibů hnutí ANO (200 miliard) a na zlikvidování aktuálního deficitu státního rozpočtu (240 miliard) bylo nutné zvýšit skokově HDP o 1.760 miliard, tedy o 23 %!
Klíčová otázka zní: Jak se dá takové navýšení HDP zajistit? V podstatě tak, že místo současných 6 milionů občanů v produktivním věku jich bude vyrábět zboží a poskytovat služby dalších 1,4 milionu! A jen na pokrytí volebních slibů by jich bylo potřeba okamžitě alespoň 600 tisíc!
Dnes u nás pracuje a platí daně zhruba 970 tisíc cizinců, z toho asi třetina Ukrajinců (zde). Znamenalo by to tedy tento počet během několika málo let více jak zdvojnásobit. Pokud však od hnutí ANO slyšíme protiukrajinskou rétoriku (zde) a obecně odpor proti jakékoliv imigraci, potom asi nemá v úmyslu jít touto cestou.
K dispozici pak už je jen druhá možnost, že by všichni současní podnikatelé a zaměstnanci vyprodukovali o 23 % výrobků a služeb víc než nyní. Museli by tedy pracovat o 23 % intenzivněji, nebo efektivněji. O reálnosti této varianty si jistě každý udělá představu na základě vlastní zkušenosti.
Shrňme si to: Pokud by hnutí ANO své předvolební sliby realizovalo a současně by nezajistilo potřebný růst výkonu naší ekonomiky, mohli bychom už kolem roku 2050 čelit míře zadlužení, která vedla k faktickému státnímu bankrotu v Řecku (zde). A už dnešní čtyřicátníky by tak v důchodu mohla čekat ta pověstná žebrácká hůl.
Anketa
Použité podklady:
