Analýza: Evropě dochází čas a Ukrajině dech

Tato zpráva poskytuje komplexní strategickou analýzu operační situace na ukrajinském bojišti a hodnotí stav k začátku listopadu 2025. Tato analýza je založena výhradně na zpravodajských informacích z otevřených zdrojů (OSINT) a poznatcích našich zahraničních kolegů, kteří se účastní konfliktu. Dokument si klade za cíl identifikovat klíčové operační, technologické a strategické trendy, které definují současnou fázi konfliktu, a posoudit jejich okamžité a dlouhodobé dopady na schopnost Ukrajiny vést svou obranu.

Ačkoli utajovaná povaha dat z bojiště vylučuje úplné nebo dokonalé posouzení, závažnost této analýzy vyžaduje pečlivé zkoumání. Doporučujeme věnovat této zprávě maximální pozornost. Její sestavení provedly osoby přímo zapojené do struktur ukrajinské armády, včetně bojových operací, které disponují důkladným situačním přehledem o skutečném stavu věcí (originál v AJ najdete zde).

Zpráva hovoří jasně: Dochází nám čas.

Zpráva je strukturována do devíti analytických částí:

Tato část hodnotí tempo ruských operačních úspěchů v roce 2025, konkrétně analyzuje rozdíl mezi kvantifikovatelnými územními zisky a taktickou realitou rozšiřování tzv. „šedé zóny“.

Určení přesného rozsahu územních zisků je komplikováno rozdílnými metodikami a aktivními informačními operacemi. Oficiální čísla se dramaticky liší. Ruský prezident Vladimir Putin 7. října 2025 prohlásil, že ruské síly od začátku roku obsadily 4 900 kilometrů čtverečních. Analýza dat z otevřených zdrojů z Institutu pro studium války (ISW) však potvrdila zisky 3 561 kilometrů čtverečních k 8. říjnu 2025.https://understandingwar.org/research/russia-ukraine/russian-offensive-campaign-assessment-october-8-2025/) Souhrnná data z jiných platforem, jako je Russia Matters, uvádějí průměrný měsíční nárůst k 28. říjnu na přibližně 435 km². Přestože se přesná čísla liší, všechny zdroje potvrzují konzistentní a metodický postup ruských sil v průběhu roku 2025.

Klíčem k pochopení současné dynamiky je srovnání s předchozím rokem. Data OSINT ukazují, že za celý rok 2024 ruské síly okupovaly přibližně 3 985 až 4 168 km².https://jordantimes.com/news/world/russia-advanced-nearly-4000-km2-ukraine-2024-afp-analysis-isw) Průměrný měsíční nárůst v roce 2024 se tak pohyboval mezi 332 a 347 km². Naproti tomu průměrný měsíční nárůst v roce 2025 (435 km²) je znatelně vyšší. To potvrzuje, že celkové tempo ruské ofenzívy v roce 2025 se zrychlilo, přičemž nárůsty za prvních 10 měsíců roku 2025 (3 561 km² podle ISW) se již blíží celkovému nárůstu za celý rok 2024.

Ačkoli roční trend ukazuje zrychlení, hlubší analýza dat z posledního čtvrtletí odhaluje taktický paradox. Předpoklad lineárně se zrychlujícího tempa není platný, pokud jde o čistě okupovaná území. Data z platformy Russia Matters ukazují kolísání: zatímco v období od 2. do 30. září 2025 činily ruské zisky 378 km², v následujícím období od 30. září do 28. října 2025 došlo pouze k mírnému nárůstu na 399 km².https://www.russiamatters.org/news/russia-ukraine-war-report-card/russia-ukraine-war-report-card-oct-29-2025) Obě tyto hodnoty jsou nižší než roční průměr 435 km² za měsíc.

To naznačuje, že současné tempo není rekordní ve srovnání s intenzivnějšími zisky na jaře 2025 (po pádu Avdijivky). Pocit zrychlujícího se kolapsu proto musí pramenit z jiného faktoru než z pouhého měření konečné konsolidované plochy.

Skutečný mechanismus ruského zrychlení nespočívá v oficiálních mapách postupu, ale v kolapsu ukrajinské kontroly nad územím. Taktická realita na frontě ukazuje, že Rusko z velké části upustilo od nákladných mechanizovaných útoků a přešlo k taktice infiltrace malými pěchotními skupinami.

Tato taktika je nejlépe vidět v bitvě u Pokrovska, kde zprávy z 3. listopadu 2025 potvrzují detekci ruských infiltračních skupin „téměř ve všech čtvrtích“.https://www.kyivpost.com/post/63531) Výsledkem je, že se celá městská oblast mění v chaotickou „šedou zónu“, kde neexistuje jasná linie fronty. Oficiální mapy jsou ze své podstaty opožděnými ukazateli. Ruská taktika rozšiřuje „šedou zónu“ mnohem rychleji, než by to umožnila konvenční taktika. Toto rozpouštění fronty, nikoli jen její posun, je skutečným projevem zrychlující se degradace ukrajinské obrany. Vojáci na frontě opakovaně potvrzují, že to co je označováno za šedou zónu na mapách je stále častěji již drženo Rusy a šedá zóna ještě i několik kilometrů od těchto pozic.

Tabulka 1: Tempo ruských územních zisků v letech 2024–2025 (srovnávací přehled)

Tato část analyzuje specifickou osu ruského postupu jižně od Pokrovske (neplést s Pokrovskem) její strategické důsledky pro záporožský směr.

Zatímco se pozornost soustředí na relativně statický stav linie Orichiv-Robotyne v Záporožské oblasti, kde jsou hlášeny pouze poziční boje, skutečná hrozba se formuje jinde. Analýza odhaluje nebezpečný obchvatný manévr prováděný jižně od Pokrovsku. Ruské síly aktivně operují ve směru na Velykomychajlivku (jižně od Pokrovsku) s cílem postupovat podél dálnice T-0401 směrem k Pokrovsku a Huljajpole.

Tento krok je součástí širšího úsilí o dobytí desítek osad na hranici tří klíčových regionů: Doněcké, Dněpropetrovské a Záporožské. Strategický dopad je dvojí: Zaprvé ohrožuje východní křídlo ukrajinské obrany v Záporožské oblasti. Zadruhé, pokud by byla konsolidace tohoto „jižního balkonu“ úspěšná, výrazně by zkrátila frontovou linii ruských sil a fatálně zkomplikovala ukrajinskou logistiku.

Tuto hrozbu zesiluje technologický skok: masivní nasazení dronů FPV ovládaných optickými vlákny. Tato technologie je činí imunními vůči tradičnímu radioelektronickému rušení (REB). S novým efektivním dosahem až 50-60 kilometrů mohou ruské síly zasáhnout cíle hluboko v ukrajinském týlu bez nasazení pozemních sil. Pro srovnání, vzdálenost mezi městy Záporoží a Pokrovske – o které se má v nadcházejících měsících bojovat – je nyní pouhých 75 km, do klíčové logistické tepny Pavlohradu je to ještě blíže. Relativně malá ztráta dalšího území tak ohrozí hlavní regionální město na řece Dněpr a celou logistiku jižní fronty.

Ještě nebezpečnější je nepřiměřená efektivita tohoto postupu. V posledních měsících bylo v tomto sektoru zaznamenáno více než 60 % všech ruských územních zisků, přesto se jedná o pouze 16 % ruských útočných operací. To ukazuje, že fronta v tomto sektoru není stabilizována, protože zkušení ukrajinští obránci jsou nuceni krýt ohniska na východní frontě.

Schopnost Ruska aplikovat leteckou sílu – od klouzavých bomb až po sofistikované operace s drony – se stala základním předpokladem jeho taktických úspěchů v roce 2025, zejména v probíhající bitvě u Pokrovska.

Analýza odhaluje strategický posun na bojišti: masivní nasazení kluzných pum (KAB/FAB) vybavených naváděcími moduly UMPK. Podle ukrajinského ministerstva obrany Rusko v říjnu 2025 shodilo rekordních 5 328 těchto pum. Za prvních deset měsíců roku 2025 to bylo přibližně 40 000 pum, což odpovídá celkovému počtu za celý rok 2024.https://kyivindependence.com/air-terror-russia-dropps-record-number-of-aerial-guided-bombs-on-ukraine-in-october-defense-ministry-says/) Rusko také nasadilo nové verze s odhadovaným doletem 150–200 km, což letadlům umožňuje operovat hluboko v bezpečí vlastního vzdušného prostoru. Bez velké pozornosti tak tyto bomby začaly padat na Oděsu.

Tato situace ukazuje, že Rusko vyhrálo klíčový cyklus taktické adaptace. Zatímco ještě v únoru 2025 se objevily zprávy, že ukrajinské systémy elektronického boje (EW) dramaticky snížily přesnost těchto bomb, data z listopadu 2025 a zprávy o nových, robustnějších naváděcích modulech ukazují, že ruská průmyslová a taktická adaptace byla rychlejší než ukrajinské obranné inovace. Zdroj těchto inovací se však nenachází v Rusku, ale v Číně, která se stala technologickým centrem ruských zbraňových systémů.

Rusko přešlo od pouhého vyčerpávání k cílené strategii dekapitace, zaměřené na klíčovou asymetrickou výhodu Ukrajiny: její zkušené operátory dronů FPV. Tato taktika „lovce a zabijáka“ je systematicky používána. Provozovatelé dronů jsou pro Rusko primárním cílem již více než šest měsíců.

Podle zpráv z fronty údajně jedna ukrajinská brigáda ztratila během jediného týdne v důsledku cílených úderů až 70 % svých operátorů dronů. Výsledkem je, že Ukrajina ztrácí nejen vybavení, ale i nenahraditelné lidské dovednosti. To vede ke kolapsu její schopnosti provádět situační povědomí a umožňuje ruské infiltrační taktiky popsané v 1. části. Ruské drony také číhají podél silnic jako „roje“, aby zaútočily na přijíždějící vozidla, čímž efektivně přeruší zásobování, jako je tomu v případě hroutící se obrany Pokrovskoje.

Klíčovým nástrojem této strategie je „Centrum Rubikon pro pokročilé bezpilotní technologie“. Nejedná se o běžnou jednotku první linie, ale o hybridní organizaci založenou v srpnu 2024 na přímý příkaz ministra obrany Andreje Bělousova. Kombinuje vývoj, testování, výcvik elitních operátorů a přímé bojové nasazení. Právě jednotce „Rubikon“ se připisuje dosažení „ekvivalentu vzdušné nadvlády dronů“ v klíčovém sektoru Pokrovsk.

„Rubikon“ představuje vítězství centralizovaného, ​​státem řízeného inovačního modelu nad dosud dominantním decentralizovaným, „gamifikovaným“ modelem Ukrajiny. Rusko vytvořilo elitní instituci, která systematicky loví ukrajinské lovce, což umožňuje velení rychle institucionalizovat poznatky z bojiště.

Ruský úspěch v boji s drony je podpořen rychlým nasazením technologií, které aktivně obcházejí tradiční ukrajinské rušící systémy. Patří mezi ně:

Tabulka 2: Analýza ruských leteckých úderů (klíčové systémy, říjen/listopad 2025)

Bitva u Pokrovska, která eskaluje od července 2024, slouží jako mikrokosmos demonstrující kaskádové selhání obrany, když se všechny negativní trendy uplatňují současně.

Pokrovsk je klíčový silniční a železniční uzel. Jeho pád by otevřel přímou cestu na sever k zbývajícím ruským baštám v Doněcké oblasti, městům Kostyantynivka a Kramatorsk. Rusko proto zaměřuje své hlavní operační úsilí tímto směrem, o čemž svědčí více než 32 % všech hlášených střetů na celé frontě.

V Pokrovsku probíhá dokonalá, smrtící synergie ruské taktiky.

Pokrovsk demonstruje kolaps ukrajinského rozhodovacího cyklu. Dominantní je ruské pozorování (drony typu Orlan a jednotkou „Rubikon“), které umožňuje okamžitou akci a lov ukrajinských pozorovatelů (operátorů dronů). To oslepuje ukrajinskou obranu. Zároveň ruské síly jednají tak, že přerušují zásobovací trasy, a tím dusí obranu. Do tohoto chaosu Rusko vnáší třetí způsob: infiltruje pěchotní skupiny, což dezorientuje obranu zevnitř.https://www.kyivpost.com/post/63531

Výsledkem není lineární protržení linie, ale kaskádovitý, nelineární kolaps.

Analýzu hlavních os je nutné zasadit do kontextu celé fronty a strategické války proti ukrajinskému týlu.

Na rozdíl od Pokrovsku je severovýchodní fronta velmi dynamická. Zatímco se objevují zprávy o ruském postupu u Kupjanska, ukrajinské taktické postupy u Kupjansku a Lymanu jsou také potvrzeny. Ukrajinské síly také drží pozice v oblastech, o kterých Rusové dříve tvrdili, že je dobyli.

Tato dynamika naznačuje, že Rusko nesoustředí své hlavní operační síly právě tam. Zatímco tyto ukrajinské protiútoky (jako například u Dobropilly nebo poblíž Kupjanska) jsou taktickými úspěchy, jsou strategicky reaktivní. Ukazují, že Ukrajina je nucena vynakládat své cenné a kriticky omezené operační rezervy na „hašení požárů“ spíše než na sledování vlastních strategických cílů.

Souběžně s frontou Rusko obnovilo systematickou kampaň proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Nejedná se o sporadické útoky; jen v říjnu proběhly tři masivní útoky zaměřené na tepelné elektrárny DTEK. Dopady jsou okamžité: dovoz elektřiny na Ukrajinu se v říjnu 2025 ve srovnání se zářím ztrojnásobil, aby se pokryl deficit.https://united24media.com/latest-news/ukraines-electricity-imports-triple-in-october-as-russia-escalates-energy-strikes-13086) Tato kampaň je sofistikovanější než v letech 2022/23. Jejími cíli jsou ekonomické vyčerpání, strategická izolace odpojením od evropské sítě a vojenské oslabení. Kritickým faktorem je údajné selhání ukrajinských regionálních úřadů při budování odpovídajících pasivních ochranných struktur pro rozvodny v létě 2025.

Cílem je potlačit vznikající soběstačnost Ukrajiny. Souběžně s energetickou sítí se Rusko zaměřuje na ukrajinský obranný průmysl (DIB). Klíčovým příkladem je údajný útok na kyjevskou konstrukční kancelář „Luč“, hlavního vývojáře ukrajinských protilodních střel Neptun a raketových systémů Vilča. ((https://en.mehrnews.com/news/225739/Senior-Ukrainian-officers-killed-in-Russian-strike-in-Kyiv))

Efektivitu ruské rozvědky dále podtrhuje útok na vojenskou základnu v Dněpropetrovské oblasti z 1. listopadu 2025. Ruská balistická raketa zasáhla shromáždění vojáků během slavnostního předávání medailí, což demonstrovalo vynikající schopnost Ruska identifikovat a zasáhnout vysoce cenné a časově citlivé cíle.

Jádrem strategické situace na konci roku 2025 je kritická nerovnováha v počtu lidských zdrojů. Tato nerovnováha vysvětluje, proč se obrana „hroutí“ a proč Pokrovsk kolabuje.

Ukrajina čelí „rostoucí krizi pracovních sil“. Analýza dat z otevřených zdrojů kvantifikuje hloubku problému: Ukrajina potřebuje ročně naverbovat přibližně 300 000 vojáků, aby doplnila oslabené brigády. Skutečná míra náboru se však odhaduje pouze na 17 000 až 24 000 měsíčně.

Tento deficit se přímo odráží v bojové síle. Některé brigády v první linii operují pouze na 30 - 60 % svého počtu. Ukrajinský prezident Zelenskyj v říjnu 2025 prohlásil, že ukrajinské síly poblíž Pokrovska jsou v menšině 8:1. Chronický nedostatek personálu brání rotacím, což vede k „vyčerpání, vnitřním konfliktům a zhoršující se morálce“ a narušuje původní profesionální jádro armády.

Rusko čelí vlastním problémům s masivními ztrátami, ale jeho model generování sil se v roce 2025 ukázal jako odolnější. Rusko verbuje odhadem 30 000 až 31 600 vojáků měsíčně, motivovaných především štědrými finančními pobídkami.

Ruské ztráty byly na jaře 2025 extrémně vysoké a překračovaly tempo náboru (odhadované na 32 000 až 48 000 měsíčně). V létě 2025 však ruské ztráty klesly – ukrajinský generální štáb hlásil v srpnu 29 000 obětí a v září kolem 26 000. To je způsobeno posunem ruské strategie směrem k menším infiltračním týmům (část 1) a výrazným zlepšením ruských operátorů dronů (část 3), kteří narušují obranu s menším počtem obětí, než zaplaví území pěchotou.

V létě roku 2025 došlo ke klíčovému zlomu ve vyhlazovací válce. Měsíční nábor Ruska (přibližně 31 600) poprvé trvale překročil měsíční ztráty (přibližně 26 000–29 000). Tato nová realita má zásadní strategický důsledek: ruské velení je nyní schopno nejen plně nahradit ztráty na frontě, ale také vybudovat strategickou rezervu pro budoucí nové útočné osy.

Ukrajina je v přesně opačné, deficitní situaci. Její verbovaný počet (17 000–24 000) zdaleka nepokrývá ani odhadované ztráty. Vytváří se tak „spirála smrti“: jednotky jsou slabé, nemohou se rotovat, morálka klesá a fronta se stává křehkou.https://re-russia.net/en/analytics/0240/) Válka se stala dvoustrannou: Rusko bojuje s masivní, snadno použitelnou pěchotou a zároveň s high-tech (Rubikon, KAB). Ukrajina je nucena čelit oběma hrozbám současně se svými vyčerpanými jednotkami.

Tabulka 3: Míra úbytku živé síly vs. generování pracovní síly (data z roku 2025)

Zatímco válka o lidské zdroje a technologická adaptace na frontě jsou klíčové, strategický výsledek je stále více ovlivňován průmyslovou kapacitou v týlu. Vyšetřování zde odhaluje zásadní asymetrii mezi Ruskem, podporovaným koalicí autoritářských států, a Ukrajinou, závislou na váhavé evropské podpoře.

Ukrajina nečelí jen Rusku, ale také tajné koalici států, které aktivně podporují ruskou válečnou mašinérii. Rusko značně investovalo do domácí výroby, zejména do továrny Alabuga, s cílem vyrobit do roku 2025 až čtyři miliony dronů. Írán poskytl know-how o dronech Shahid v odhadované hodnotě 1,75 miliardy dolarů. Severní Korea se stala klíčovým dodavatelem konvenční munice: odhaduje se, že dodala nejméně 11 000 vojáků, více než 100 balistických raket a více než devět milionů dělostřeleckých a raketových granátů. Rusko na oplátku poskytuje KLDR pokročilé technologie, včetně pomoci s vývojem vlastních bojových dronů a modernizací raket.

Ačkoli Peking oficiálně zastává neutrální postoj, zjištění potvrzují, že je „rozhodujícím hybatelem války“. Čínská podpora není pasivní; je aktivní a technologicky cílená. Čína je hlavním zdrojem komponentů (motorů, elektroniky, mikročipů, optiky), které umožňují ruské masové výrobě dronů.

Data ukazují, že Čína dramaticky zvýšila vývoz strategických surovin pro drony odolné proti rušení: vývoz optických kabelů do Ruska se zvýšil ze 7 000 mil v březnu 2025 na 328 000 mil (524 800 km) v srpnu 2025. Toto jsou pouze oficiální údaje. Pro srovnání dovoz na Ukrajinu je ve stovkách kilometrů.

https://understandingwar.org/research/china-taiwan/china-taiwan-weekly-update-october-20-2025/) Uniklé dokumenty ruské korporace Rostec také potvrzují přímou výměnu know-how a spolupráci s čínskými společnostmi na vývoji systémů REB, zařízení pro detekci a ničení dronů včetně operátorů, ovládaných přes 4G/LTE a technologií pro potlačení systému Starlink.

Na základě zpravodajských informací z Ukrajiny je vysoce pravděpodobné, že čínské analytické týmy jsou zapojeny do vedení ruských útočných operací, pravděpodobně s velkou podporou strojového učení ze státem sponzorovaných programů umělé inteligence. V současné době se jedná o nepotvrzený předpoklad, ale změna ruské vojenské doktríny spolu s rozsáhlými datovými zdroji z komerčních dronů, které Čína shromažďuje, je signálem, který nelze ignorovat.

Na rozdíl od rychlé adaptace „východní osy“ byla evropská reakce pomalá a průmyslově nedostatečná. Evropská obranná produkce „nedosáhla stanovených cílů“. Rusko pravděpodobně do roku 2025 vyrobí 4,5 milionu dělostřeleckých granátů, což je více než Spojené státy a EU dohromady.

Pomalá adaptace Evropy přesunula břemeno výroby na Ukrajinu. Ačkoli Ukrajina plánuje do roku 2025 vyrobit 4,5 milionu dronů, nejedná se o soběstačnou výrobu. Je z velké části závislá na montáži komponentů z globálního trhu, kterému dominuje Čína s 80% podílem. To vytváří kritickou asymetrii: ukrajinská výroba je křehký montážní provoz, závislý na komerčních dodávkách z Číny a vystavený tlaku masivních ruských úderů bez adekvátní protivzdušné obrany. Ruská výroba je mezitím podporována přímou strategickou aliancí s Čínou, Íránem a Severní Koreou.

Předchozí analýza ukazuje, že Evropa má dostatek zdrojů, aby se vyrovnala ruské vojenské síle, ale rozhodla se utratit své závazky ke zvýšení výdajů NATO na 3,5 % za neefektivní výdaje, jako jsou opravy infrastruktury, namísto dotačních pobídek pro průmyslové podniky, které by Ukrajině poskytly klíčové výrobní kapacity. Zvýšení z 2 % na 3,5 % HDP by bylo více než dostatečné; stačilo by pouze 0,8 % HDP, přičemž finanční prostředky by zůstaly v místních ekonomikách a zajistily by Evropě nový růst a náhradu upadajícího automobilového průmyslu.

Investigativní analýza dat z otevřených zdrojů k začátku listopadu 2025 potvrzuje, že Ukrajina čelí kritickému zhoršení své strategické pozice. Tento stát splňuje definici „prohrávajícího“ v kontextu dlouhodobé vyhlazovací války.

Ruský úspěch není založen na jedné zázračné zbrani, ale na kombinaci čtyř klíčových faktorů:

Pokud nedojde k zásadní a okamžité změně ve dvou klíčových oblastech, současný negativní trend se pravděpodobně zrychlí.

Prvním je naléhavá potřeba husté a vrstevnaté protivzdušné obrany, zejména systémů schopných čelit balistickým hrozbám (Patriot) a inovativních prostředků pro ničení nosičů plachetnic (F-16, ATACMS) a boj proti dronům (aktivní ničení ruských operátorů).https://www.rand.org/pubs/commentary/2024/06/how-ukraine-can-defeat-russian-glide-bombs.html)

Druhým je potřeba najít udržitelné řešení ukrajinské personální krize, které umožní nejen doplnit řady, ale také zavést pravidelné rotace.

Bez vyřešení těchto dvou existenčních problémů bude ruský postup pravděpodobně pokračovat, což povede k dalším územním ztrátám a systematickému ničení ukrajinské ekonomiky a vojenského potenciálu. V takovém případě se pravděpodobně urychlí rozpad ukrajinské obrany.

Strategický výhled nastíněný v 8. části vyžaduje bližší kvantifikaci. Následující metodologie modeluje potenciální „bod kolapsu“ ukrajinské obrany na základě klíčových proměnných úbytku kapacity analyzovaných v této zprávě a stanovuje odhadovaný časový horizont pro dva nejpravděpodobnější scénáře.

Není možné použít jednoduchou lineární projekci územních ztrát. Jak je ukázáno v částech 1.4 a 4.3, současná ruská taktika nevede k lineárnímu posunu fronty, ale k „rozpuštění“ a „nelineárnímu kolapsu“. Bod zlomu nebude definován ztrátou konkrétního města, ale okamžikem, kdy dojde k kaskádovitému selhání (jako v Pokrovsku) ve více sektorech současně, aniž by ukrajinské velení mělo strategické rezervy k „uhašení těchto požárů“ (část 5.1).

Klíčovým měřitelným faktorem je proto míra úbytku pracovní síly v porovnání s její regenerační kapacitou (část 6).

V tomto scénáři zůstávají míry ztrát a mobilizace na současné, relativně stabilní úrovni z podzimu 2025.

Tento scénář se více shoduje s varováním zprávy a identifikuje souhrn negativních faktorů. Předpokládá, že ruské technologické a taktické adaptace (KAB, „Rubikon“, 4G drony) povedou k vyšším ukrajinským obětem.

Zatímco se čas Ukrajiny měří v lidech, ruský čas se měří v penězích a průmyslové kapacitě. Zde je situace opačná. Ruská ekonomika se plně transformovala do válečné ekonomiky. Sankce jsou zmírňovány vyhýbáním se („stínová flotila“ tankerů) a, což je kriticky důležité, podporou „východní osy“ (část 7), která dodává klíčové komponenty a hotové zbraně (drony, rakety, miliony granátů), což masivně snižuje náklady.

Ruské finanční rezervy (Fond národního blahobytu – FNB) jsou pod tlakem, ale Kreml nyní financuje válku přenášením nákladů na obyvatelstvo (zvýšení DPH a daně z příjmu), místo aby rezervy zcela vyčerpával.

Analýza odhaluje kritickou asymetrii ve vyčerpávací válce:

Závěr je alarmující: Pokud nedojde k zásadní změně klíčových proměnných – konkrétně k masivní a rychlé eskalaci západní průmyslové výroby na Ukrajině a k vyřešení ukrajinské mobilizační krize – Ukrajina pravděpodobně vyčerpá svou schopnost efektivní obrany dříve, než Rusko vyčerpá svou schopnost tuto válku financovat.

Jak s touto informací naložíte, je na vás. Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom k tomuto scénáři zabránili.

Pokud jste dočetli až sem, klobouk dolů, můžete nás podpořit tím, že se zapojíte jako dárce pro mobilní systémy protivzdušné obrany. To je jedna z mála věcí, které nám teď může pomoci a jsme schopni ji dodat rychle.

Přidat se můžete zde: https://donio.cz/operace-strazci-nebes

Jako odměnu získáte pamětní minci vyrobenou ve spolupráci s Českou mincovnou.

Použité zdroje: Zpráva čerpá z více než 200 datových zdrojů. Odkazy na přímo využité najdete v závěru anglického originálu.