Komentář: Rusko zvyšuje sázky - Západ ve fázi popírání

Je to ukázkový příklad „popření“ – jevu, který je v psychologii tak dobře znám a popsán. Již Sigmund Freud tento základní obranný mechanismus definoval jako nevědomou snahu lidské mysli chránit se před příliš bolestivou a hrozivou realitou. Freuda sice nemusíme, ale tento jev je dobře popsán a potvrzen mnoha autory.

Člověk zkrátka odmítne přijmout fakta, aby se vyhnul neúnosné úzkosti a pocitu ohrožení. Krátkodobě to sice přinese úlevu, ale v konečném důsledku to vede k naprostému falšování skutečnosti a neschopnosti čelit reálné hrozbě. A přesně tohoto fatálního selhání se teď dopouští celý kolektivní Západ.

Režim Kremlu už dávno nehraje jen o Donbas, ale prokazatelně připravuje útok na Pobaltí. Není to žádné plané strašení; situace zašla tak daleko, že letos v srpnu musel ředitel CIA John Ratcliffe narychlo odcestovat do Moskvy, aby ruské vedení před tímto útokem důrazně varoval.

Naposledy se situace opakovala před útokem na Ukrajinu. Do toho Rusko otevřeně zvažuje využití taktické jaderné zbraně na Ukrajině.

Celá tahle dnešní diskuze a situace se tak povážlivě podobá atmosféře na přelomu let 2021 a 2022. Tehdy tajné služby opakovaně a s předstihem měsíců varovaly: „Pozor, Rusko se chystá zaútočit. Pozor, Rusko se opravdu chystá zaútočit. Pozor, Rusko zaútočí v řádu dní.“ a my jsme mohli číst vyjádření, že jde o blamáž CIA a že to přeci není jisté. A svým způsobem mají pravdu. Věci nejsou jisté dokud se nestanou skutečností.

Dnes má tohle chování úplně stejné rysy. Má to ale jeden zásadní rozdíl – magnituda dnešní hrozby je o řády větší.

Čína cvičí ruské vojáky, vyvíjí zbraně přímo pro jejich armádu. Silná podpora Severní Koreje a Íránu. Osa zla je jasná. A rozhodně je to těžká váha.

A my děláme, že se nic neděje, přitom hybridní válka už fyzicky probíhá na vašem území. Rusko vyhazuje do vzduchu továrny a sklady v Evropě. Teprve v srpnu se ruská vojenská rozvědka (GRU) pokusila zničit ukrajinský nákladní letoun An-124 přímo na letišti v německém Lipsku pomocí dronu naloženého vojenskou trhavinou RDX; katastrofě zabránilo jen technické selhání rozbušky.

Rusko navíc páchá atentáty na vývojáře a výrobce zbraní v Evropě. Zpravodajské služby musely na poslední chvíli překazit připravovanou vraždu Armina Pappergera, ředitele klíčové německé zbrojovky Rheinmetall.

A co je podstatné – Rusku raketově roste přímá vojenská podpora. Zatímco Evropa přešlapuje na místě, na frontu míří desítky tisíc vojáků ze Severní Koreje a ruskou ofenzivu masivně posilují stovky íránských balistických raket Fath-360. Čína cvičí ruské vojáky, vyvíjí zbraně přímo pro jejich armádu. Na své si přijde i Írán.

A my? Příslib podpory zkrátka není podpora. Příslib raket nejsou rakety.

Je třeba valit na frontu „železo“. Že-le-zo! To věděl už Tomáš Garrigue Masaryk, když v roce 1915 v Ženevě prohlásil, že proti násilí a zlu je třeba se hájit železem. Kdy jsme to proboha zapomněli?

A víte co, budeme mluvit za spoluautory článku, kteří hájí vaše právo na názor na východě Ukrajiny. Jejich slovy:

„Víte co, nám je to vlastně celkem jedno. Většina z nás se konce války pravděpodobně nedožije. Je nám příliš mnoho let, abychom emigrovali, a viděli jsme tu příliš mnoho, abychom ustupovali. Do umírání se sice nikdo nehrneme, ale až to přijde, postavíme se tomu…

Ale vám, vám upřímně přejeme, abyste konečně vytáhli ty hlavy z děr, kam je strkáte, protože nakonec tomu budete čelit vy sami. Už to nebude to pohodlné „stojíme za Ukrajinou“. Bude to „stojíme na hradbách před asijskou hordou“.

A Ukrajina? To už může být jen krvavá čmouha ve vzpomínkách těch pár lidí, co přežijí. Pokud stále popíráte, že je tohle možný scénář budoucnosti, tak jste buď neinformovaní, nebo jste ve fázi „popírání“, které je pro lidský mozek přirozenější než jsme si ochotni připustit. Je to důležité fáze, kterou si potřebujeme jako společnost projít. Čím dříve, tím lépe.

Mezitím si ještě v klidu pochutnejte na suši, dejte si zmrzku a běžte do kina. Už jste viděli Odysseu? Prý mega krutý.

A ne, opravdu to neznamená, že to má Rusko jistý a Ukrajina prohraný. Takhle válka nefunguje. Ale rozhodně to teď není naopak. Jak to dopadne, záleží ještě stále na nás. Na těch, co se nazývají „spojenci“.

A všem, co to chápou, velké díky.

Pomáhejte dál.

Třeba zde obráncům zde https://www.darujme.cz/vyzva/1205541 ale klidně i kdekoliv jinde. Děkujeme.