Zdrcující Kasparov: Poslední varování Evropy před porážkou

Bývalý šachový mistr světa a významný představitel ruské opozice Garri Kasparov však bije na poplach. Varuje, že Evropa se zásadně plete, pokud z relativního statismu na frontě vyvozuje závěr o stabilní patové situaci.

Matematika války se totiž neodehrává v blátě u Pokrovsku, ale v hluboké strukturální degradaci ukrajinského státu. Pokud Západ zásadním způsobem nezmění svůj přístup, rok 2027 se stane bodem zlomové porážky Ukrajiny, po níž bude následovat přímý ruský test odstrašující síly Severoatlantické aliance.

Garri Kasparov, který držel titul mistra světa v šachu patnáct let (1985–2000), platí za jednoho z nejneústupnějších kritiků režimu Vladimira Putina. Jako spoluzakladatel Fóra svobodného Ruska dlouhodobě prosazuje myšlenku, že bez úplné porážky ruského imperialismu na Ukrajině nemá demokratické Rusko ani bezpečná Evropa žádnou šanci na existenci. Jeho nekompromisní postoj z něj učinil primární cíl moskevských bezpečnostních služeb.

Americké a litevské zpravodajské služby odhalily v letech 2025 a 2026 rozsáhlou síť nájemných vrahů organizovanou ruskou FSB, jejímž úkolem byla fyzická likvidace klíčových opozičních postav v exilu. Organizaci atentátů řídil bývalý plukovník ruské rozvědky Jurij Chramějev – člověk z blízkého okruhu Putinova mládí – společně se svým synem Kirillem Chramějevem, aktivním důstojníkem FSB. Síť naverbovala žoldnéře z Kuby a Venezuely, přičemž za zavraždění Kasparova a bývalého poslance Ilji Ponomarjeva na půdě USA nabízenou odměnu 25 000 dolarů na osobu. V Evropě byli cílem operací Ivan Ťutrin, Vladimir Kara-Murza či Ruslan Gabbasov, u nichž plánované metody zahrnovaly ubodání nebo zapálení v litavském Vilniusu. Kasparov v USA získal oficiální federální ochranu a byl po dva týdny nepřetržitě střežen agenty FBI, když na něj Kreml vyslal pět zabijáků současně.

Přestože Kasparov žije pod přímou hrozbou likvidace, odmítá polevit v analýze západního sebeuspokojení. Jeho varování před porážkou Ukrajiny vychází z chladné kalkulace a hlubokého pochopení ruských politických a ideových kruhů. Kasparov argumentuje, že západní lídři podléhají iluzi frontové linie, protože nechápou, že Putin nevede válku o kilometry čtvereční, ale o celkový kolaps ukrajinské státnosti a politické vůle Západu.

Pokud Ukrajina padne kvůli ekonomickému a logistickému vyčerpání, Putin nezastaví své jednotky na ukrajinsko-polských hranicích. Naopak vyhrotí konflikt v oblasti, kde to Evropa nejméně čeká – v Pobaltí nebo v Polsku.

Podle Kasparova, stejně jako podle odhadů zpravodajských služeb, nepůjde o masivní invazi s tisíci tanky, ale o bleskový, omezený pohraniční průnik či hybridní provokaci. Cílem takového kroku bude otestovat platnost článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně. Pokud Spojené státy či západní Evropa zaváhají a označí incident za pouhý „lokální pohraniční spor“, strategická architektura NATO se okamžitě zhroutí.

Fundamentální slabina ukrajinské obranné pozice se nenachází v nedostatku odhodlání vojáků, ale v neudržitelné rozpočtové konstrukci státu.

V roce 2025 dosáhl schodek státního rozpočtu Ukrajiny 18,3 % HDP (po 17,7 % v roce 2024 a 20,2 % v roce 2023). Výdaje na sektor bezpečnosti a obrany vyšplhaly na 42,9 % HDP. Pozn. redakce: Pro účely články byly sumy převedeny na USD, proto se mohou precenta a částky mírně lišit. Ukrajinský stát je z hlediska nevojenského provozu – od výplaty důchodů po fungování zdravotnictví a školství – fakticky plně závislý na zahraničních grantech a půjčkách, které tvoří desítky procent celkových rozpočtových příjmů.

Vzájemné propojení mezi makrofinanční pomocnou konstrukcí a reálným deficitem však naráží na zásadní právně-ekonomický strop, kterým je otázka zmrazených ruských suverénních aktiv.

Západní politická reprezentace často zjednodušeně tvrdí, že ukrajinský rozpočet lze dlouhodobě financovat ze zmrazených aktiv Ruské federace v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů, z nichž většina leží v belgickém depozitáři Euroclear. Skutečnost je však taková, že tento finanční pramen byl pro přímé rozpočtové potřeby nadcházejících let již vyčerpán.

Západní země v rámci iniciativy G7 ERA (Extraordinary Revenue Acceleration) schválily úvěrový balík v hodnotě 50 miliard dolarů (přibližně 45 miliard eur). Tento úvěr byl však konstruován tak, že se bude splácet právě z budoucích výnosů a neočekávaných zisků (windfall profits) vytvořených zmrazenými ruskými aktivy. Výnosy ze zmrazených aktiv již slouží jako zástava a krytí pro dřívější půjčky na dalších deset let dopředu.

Tím dochází k právnímu i finančnímu zablokování. Neočekávané výnosy z aktiv již nelze použít jako čerstvý rozpočtový příjem pro nadcházející roky, protože jsou plně vázány na obsluhu dluhu z balíku ERA.

Přímé konfiskace samotného jistinství (zmrazených aktiv) narážejí na ten jistý problém. Nemůžete utratit jistinu dluhu, když z jejích výnosů máte krýt splátky. Navíc uvolnění jistiny naráží v Evropské unii na právní veto a obavy ze stability eura a finančních trhů. Zmrazená aktiva tak nelze operativně převést na ukrajinské ministerstvo financí k pokrytí běžných provozních výdajů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) i Evropská komise odhadují, že nekrytá vnější finanční potřeba Ukrajiny pro pokrytí rozpočtu dosáhne v roce 2027 výše 35 miliard dolarů a do roku 2029 kumulativně naroste na 54 až 75 miliard dolarů. Tento propad nastává v momentě, kdy neevropská finanční pomoc dramaticky klesá (z původních 19 miliard eur na pouhé 4,3 miliardy dolarů), což staví celou finanční zátěž výhradně na bedra Evropy.

Druhá fiskální past spočívá v přísných podmínkách západních donorů: mezinárodní finanční pomoc (od MMF, EU i G7) nesmí být ze zákona použita na přímé vojenské výdaje – tedy na platy vojáků, nákup munice a výzbroje. Ukrajina tak musí veškeré náklady na vedení války krýt z vlastních daňových výnosů a domácích půjček.

Tato restrikce vytvořila v obranném rozpočtu kritickou trhlinu. V průběhu roku 2026 oznámila ukrajinská vláda svým evropským partnerům neočekávaný výpadek v obranném rozpočtu ve výši 27 miliard dolarů, což si vyžadovalo nouzovou úpravu legislativy a navýšení vojenských výdajů o cca 35 miliardy USD..

Aby vláda v Kyjevě dokázala tento výpadek generovat, musela sáhnout k drastickým daňovým opatřením, která však zároveň poškozují domácí ekonomiku. Sazba vojenského sběru (vojenśkyj zbir) pro obyvatelstvo byla zvýšena z 1,5 % na 5 %, přičemž zdanění podlehly i bankovní vklady a živnostníci (OSVČ). Daň z příjmu bank byla skokově zvýšena na 50 %. V rámci plnění podmínek přístupových rozhovorů s EU Ukrajina zároveň musí plnit náročná kritéria pro přijímání legislativy v souladu s právem EU. Proto například výrazně zvýšila spotřební daně na pohonné hmoty (benzín, motorovou naftu a LPG). Tyto kroky sice v krátkodobém horizontu zvýšily výnos (v období leden–srpen 2026 o 24,8 % na cca 2,90 miliardy USD), vytvořily však destruktivní zátěž pro reálnou ekonomiku i válečnou mašinérii. Zvýšení daní z pohonných hmot okamžitě prodražilo logistiku v celé zemi, zvýšilo náklady na zemědělskou výrobu a provoz dieselových generátorů v podmínkách zničené energetiky. Jenže armáda palivo nakupuje taktéž. Jen v roce 2027 počítá, že za palivo utratí až o 1,4 miliardy dolarů více a tyto peníze bude muset vzít přímo z výdajů na zbraňové systémy. Pro představu to je například 2 miliony FPV dronů. To jsou dvě třetiny FPV dronů, které Ukrajina za rok spotřebuje.

Zároveň hlavní pilíř daňových příjmů – daň z přidané hodnoty (DPH) z dovozu, která tvoří přes cca 9,73 miliardy USD příjmů – naráží na kupní sílu obyvatelstva. Podnikatelský sektor varuje před masivním odchodem ekonomiky do šedé zóny, která byla na Ukrajině velkým problémem již před válkou. Pokus ukrajinského státu vyždímat ze zdecimované domácí ekonomiky další miliardy dolarů na provoz armády naráží na své fyzické limity.

VÝZVA EDITORA: Je rozdíl mezi nepříznivou prognózou budoucnosti a realitou. Ten rozdíl tvoří statečnost obránců a osobní rozhodnutí každého jednoho z nás. A čím méně bude peněz v rozpočtu ukrajiny, tím důležitější bude každá podpora, kterou obráncům pošlete. Tak ji prosíme občas zvažte. Třeba zde - v projektu Chytrá obrana budoucnosti.

Zatímco fiskální mezery ničí finanční stabilitu zevnitř, cílená ruská strategická kampaň systematicky demoluje fyzické základy ukrajinského HDP: energetiku, námořní logistiku a železnice. V tomto se jejich strategie v průběhu roku 2026 dramaticky proměnila.

Zemědělský a hutní export představují dvě hlavní tepny ukrajinského přílivu deviz. V roce 2024 dosáhly ukrajinské přístavy rekordního překladu 97,2 milionu tun zboží (z toho 88,1 milionu tun tvořil vývoz). V roce 2025 však námořní překlad pod sílícím tlakem klesl na 82,2 milionu tun.

V roce 2026 přešla Ruská federace k intenzivní strategii ničení lodní dopravy v Černém moři. Bylo zaznamenáno více než 570 útoků na plavidla a přístavní infrastrukturu, při nichž zahynulo nejméně 40 námořníků. Důsledky pro ukrajinský obchod byly okamžité a drtivé:

Energetická soustava Ukrajiny utrpěla škody a nepřímé ztráty dosahující 56,5 miliardy dolarů (jen tato částka představuje 25 % nominální hodnoty HDP země). V důsledku masivních raketových a dronových úderů klesla disponibilní kapacita ukrajinských elektráren z předválečných 36 GW na pouhých 13,9 GW (s reálně využitelnou sítí kolem 11 GW v kritických obdobích). Funguje tedy méně než třetina soustavy a to se promítá přímo do ekonomického výkonu země.

Zničeno nebo vyřazeno z provozu bylo více než 61 % celkové výroby elektřiny.

Zatímco zimní špičková spotřeba dosahuje 18 GW, kapacitní deficit znamená trvalé blackouty pro průmysl. Problém spočívá v tzv. obnovovacím řetězci: výroba velkých vysokonapěťových autotransformátorů (330–750 kV) trvá na světových trzích 12 až 18 měsíců.

Rusko ničí energetickou infrastrukturu rychleji, než ji lze za pomoci západních dodávek opravovat.

Železnice představuje po zablokování přístavů jedinou páteřní logistickou tepnu pro zásobování armády, export zbývajícího zboží na Západ a pohyb obyvatelstva. Rusko proto v letech 2025 a 2026 zahájilo masivní úderný program zaměřený na společnost Ukrzaliznytsia.

Jen v roce 2025 byla železniční infrastruktura zasažena více než 1 000 útoky. Do poloviny roku 2026 bilance zničení zahrnovala:

Ukrajinské železnice vykázaly za první čtvrtletí 2026 čistou ztrátu ve výši cca 177,5 milionu USD (cca 178 milionů dolarů), pramenící z kombinace zničených aktiv a astronomických cen energií. Náklady na obnovu základní železniční infrastruktury vyčíslilo vedení podniku na cca 2,04 miliardy USD. V mnoha oblastech na východě a jihu musela být železniční doprava kvůli útokům FPV dronů úplně zrušena a nahrazena autobusy.

Když Garri Kasparov varuje, že Ukrajina čelí riziku porážky, nevychází z poraženectví ani z taktických posunů na frontě. Jeho slova jsou vyřčena na základě chladné analýze skutenčého stavu věci. A vynikající šachista tak odkrývá strukturální asymetrii, kterou západní Evropa odmítá vidět.

Západní politici posuzují válku podle statických map v Donbasu, čímž podléhají nebezpečnému klamu. Pod povrchem tohoto statismu probíhá zrychlující se kolaps. Zmrazená ruská aktiva byla již právně využitelná v rámci úvěru ERA zarezervována pro minulá závazková krytí a nelze z nich financovat budoucí provozní deficity. Nekrytá rozpočtová mezera dosáhne v nadcházejících letech desítek miliard dolarů a to navzdory všem již nyní domluveným půjčkám.

Pokusy krýt vojenské výdaje skrze drastické domácí daňové šoky (vojenský sběr 5 %, vyšší spotřební daně z paliv) ničí domácí kupní sílu, prodražují logistiku a generují dalekosáhlé výpadky v rozpočtu obranyschopnosti. Zároveň ztráta 61 % energetické kapacity, zničení desetiny lokomotivního parku, kolaps přes 300 mostů a efektivní blokáda černomořských přístavů připravují Ukrajinu o více než desetinu HDP a schopnost fungovat jako soběstačný státní celek.

Pokud Evropská unie nepřejde ze stavu „běžného provozu“ na válečnou ekonomiku, nedokáže najít odvahu ke změnám podmínek čerpání úvěrů, či k přímému využití jistiny ruských aktiv a nezaručí Ukrajině masivní dlouhodobé grantové financování, rok 2027 přinese strukturální zlom. Ukrajina nebude poražena průlomem tankových divizí na frontě, ale ekonomickou, energetickou a logistickou implozí v zázemí.

A jakmile tato matematika porážky dosáhne svého výsledku, naplní se i druhá část Kasparovovy predikce: Vladimir Putin otestuje politickou vůli rozklížené Aliance přímou provokací na hranicích Pobaltí nebo Polska. S tím, že Moldávie je prakticky předem ztracena. Evropa pak bude muset platit nesrovnatelně vyšší cenu v krvi vlastních obyvatel jen proto, že odmítla vidět chladná čísla včas.

VÝZVA EDITORA: Pravda je jako poezie, a básničky většina lidí prostě nesnáší. Patříte-li mezi těch pár, kteří dokáží realitě čelit a vyvodit z ní chladné závěry, zvažte občasnou podporu obránců. Třeba zde, v projektu Chytrá obrana budoucnosti. Ať ho můžeme dokončit a pustit se do dalšího projektu.

Za pomoc, podporu a sdílení děkujeme!

Pomáhejte dál.

Citovaná díla