Článek
Kdo byl Alois Šedivý
Alois Šedivý se narodil v roce 1915 v Hlinsku. Svého otce nikdy nepoznal, neboť ten padl na frontách první světové války. V roce 1918 mu navíc zemřela i matka a vyrůstal proto u prarodičů. Po vyučení automechanikem a strojním zámečníkem se začal připravovat na prostějovském leteckém učilišti pro službu v armádním letectvu.
Od roku 1936 začal létat s bombardéry a pozorovacími letouny. Potom ale přišel Mnichov a následně i okupace zbytku Československa. Alois Šedivý patřil k těm, kteří se s tím odmítli smířit. V červenci 1939 přešel se skupinou dalších letců do Polska a nastoupil tím onu klasickou cestu, kterou absolvovala celá řada budoucích příslušníků československého letectva ve Velké Británii.
Z Polska se přesunul do Francie, kde musel před vypuknutím války vstoupit do Cizinecké legie s doložkou, že v případě vypuknutí války z ní bude vyvázán. To se stalo a Alois Šedivý se přesunul k výcviku na francouzské bombardovací stroje. Do akce se ale během bitvy o Francii již nedostal a po francouzské porážce přeplul z přístavu Bordeaux do Anglie.
Pamětní deska s podobiznou Aloise Šedivého.
Alois Šedivý v RAF
Alois Šedivý patřil k zakládajícím členům 311. československé bombardovací perutě a od začátku tak létal jako pilot na dvoumotorových bombardérech Wellington. Absolvoval 40 misí nad Německem a okupovanou Evropou a byl jedním z prvních pilotů perutě, kterým se podařilo dokončit celý turnus, který činil 200 hodin. Je třeba upozornit, že v rámci celého velitelství bombardovacího letectva RAF byla pravděpodobnost toho, že se toho pilot dožije, pouhých 12 %!
Alois Šedivý poté působil jako instruktor, ale po převedení „Třistajedenáctky“ pod velení Pobřežního letectva se vrátil k operačnímu létání. Dvoumotorové Wellingtony nahradily čtyřmotorové americké Liberatory a bombardovací mise hlídkování nad mořem a útoky na lodě i ponorky.
U Coastal Command (Velitelství pobřežního letectva) odlétal dalších téměř 40 misí včetně dvou, která patří v historii 311. perutě k těm nejzajímavějším a nejpamátnějším. V říjnu 1944 potopil jeho Liberator německou ponorku U-1060. Stal se také jediným příslušníkem československého letectva, který provedl útok na japonskou ponorku. Došlo k tomu v březnu 1944 a šlo o ponorku I-29, která plula s materiálem do francouzského přístavu Lorient. Její náklad byl zřejmě důležitý, neboť byla pod ochranou německých torpédoborců i stíhačů. Alois Šedivý se přesto statečně rozhodl útok provést. Do Anglie se potom vrátil s těžkým poškozením svého stroje.
Alois Šedivý po válce
Po návratu do poválečného Československa nejprve pokračoval a armádě, poté ale přešel na Ministerstvo dopravy. U něj létal jako pilot vládních letů s ministry a dalšími vysokými úředníky. V té době už zde s ním byla i jeho britská manželka a jejich děti. Pak ale přišel únor 1948 a Alois Šedivý dobře věděl, že se nad ním stahují mračna.
V dubnu 1948 zůstal v Ženevě poté, co, tam odletěl s československou delegací. Komunistický režim mu poté dělal problémy s přesunem rodiny do Británie. Nakonec se to podařilo a Alois Šedivý se mohl opět přesunout do Velké Británie a znovu vstoupit do RAF. Létat začal u transportní 511. perutě. I zde tvořili jeho pasažéry často i ministři nebo členové vlády, tentokrát té britské.
U perutě prožil i tzv. Suezskou krizi označovanou někdy jako Sinajskou válku v roce 1956. Během ní dopravoval na místo materiál nebo převážel zraněné vojáky. Po odchodu do výslužby v roce 1965 se odstěhoval do Austrálie, kde zemřel v roce 1990 ve věku 75 let. V té době už by se mohl opět vrátit so své vlasti a užívat si zaslouženého uznání. I kdyby ale žil o něco déle, možné by to asi nebylo. Od roku 1983 se totiž potýkal s Alzheimerovou chorobou.
