Článek
Začátek války s Německem
Počátek války Československa s nacistickým Německem je obzvláště zajímavý oříšek. K žádnému velkému válčení přece nedošlo. Nabízí se spíše otázka, bylo Československo s Německem vůbec oficiálně ve válce? Odpověď zní: ano, bylo. Vysvětlení bude ale trochu složitější.
Postoupení pohraničí po Mnichovské dohodě ani okupace zbytku okleštěného státu 15. března 1939 nebyly spojeny s vyhlášením války a právně proto mezi Československem a Německem (případně Maďarskem) válečný stav neexistoval. Koneckonců, po 15. březnu 1939 už neexistovala ani vláda, která by jej mohla přijmout.
Prozatimní vláda byla vytvořena v červenci 1940 a postupně uznávána dalšími zeměmi. Podstatné je datum 16. prosince 1941. V ten den se totiž konalo zasedání československé prozatimní exilové vlády v Londýně, která vydala nótu, ve které oznámila, že Československo nikdy nepřestalo právně existovat, Mnichov je neplatný, a že je ve válečném stavu se všemi státy, které jsou ve válce s Velkou Británií, Svazem sovětských socialistických republik nebo Spojenými státy americkými. Od tohoto data tak trval mimo jiné válečný stav mezi Československem a Japonskem.
Takto ale nelze posuzovat situaci mezi Československem, Německem a Maďarskem. Bylo uvedeno, že válečný stav mezi Československou republikou na jedné a Německem a Maďarskem na druhé straně trvá od chvíle, kdy vlády těchto států se dopustily násilných činů proti bezpečnosti, samostatnosti a územní celistvosti republiky. Vyvstala však otázka, jak onen začátek definovat. Bylo třeba našlapovat velmi opatrně, aby si vláda neuzavřela cestu k oduznání Mnichova. Z toho důvodu především nepřipadalo v úvahu datum 15. března 1939, které by se nabízelo.
Teprve začátkem roku 1943 byla exilovým ministerstvem zahraniční vypracována analýza, která doporučila stanovit datum začátku válečného stavu na 17. září 1938. Šlo o datum, kdy se zformoval Freikorps a započal s nepřátelskými akcemi proti Československu. V tomto smyslu bylo potom spojencům zasláno oficiální vyjádření, avšak až v únoru 1944. Každopádně, začátek válečného stavu už byl znám.
Kdy válečný stav skončil?
V jistém smyslu ještě zajímavější situace je s koncem válečného stavu. Jednotlivé státy protihitlerovské koalice ukončovaly válečný stav postupně. Ve většině západních zemí se tak stalo v průběhu roku 1951. Východnímu bloku to trvalo trochu déle. Hlavní impuls nicméně vzešel ze Sovětského svazu. Moskva totiž potřebovala ukončit válečný stav, aby mohla navázat diplomatické styky se SRN.
Sovětský svaz rozhodl o zastavení válečného stavu dne 25. ledna 1955. Československo následovalo 3. února 1955 prohlášením prezidenta Antonína Zápotockého:
„Válečný stav mezi Československou republikou a Německem se zastavuje. Mezi oběma zeměmi vstupují v platnost mírové vztahy.“
Toto ukončení stojí za další zamyšlení. V roce 1955 již Německo jako jeden stát neexistovalo. Byly zde NSR a NDR. Obě země se přitom považovaly za nástupnický stát jednotného Německa. S kým tedy Československo vlastně válečný stav ukončilo?
Jinými slovy, SSSR a Československo vlastně ukončily tímto aktem válečný stav s již neexistujícím státem. Anebo s oběma německými státy najednou, jak je libo. SSSR a Československo tímto aktem uplatnily teorii, že válečný stav trvá se státem jako takovým, bez ohledu na to, jakou má momentálně vládu nebo hranice. Šlo zkrátka o diplomatický „úhybný manévr“, který byl ale nezbytný pro narovnání vztahů, byť jeho logika byla občas trochu komplikovaná.
Zdroje informací: https://www.fronta.cz/dotaz/zacatek-valecneho-stavu-mezi-csr-a-nemeckem
