Článek
Turistika v 19. století
Turismus jako nová forma společenské aktivity začal být v 19. století stále populárnější. Hlavní „hnací silou“ tohoto vývoje byl především romantismus a poté národní obrození. Putování krajinou se díky němu stalo nejen estetickým a sportovním zážitkem ale také výrazem vlastenectví. Slavné výpravy Karla Hynka Máchy za zříceninami budiž klasickým příkladem.
Rozvoj železniční sítě v druhé polovině 19. století pak navíc zpřístupnil český a moravský venkov také lidem z měst. Začaly růst první horské boudy, zakládaly se „zkrášlovací spolky“ a došlo i na organizované výlety Sokola a dalších podobných organizací. Turistika byla ale aktivitou, kterou se lidé věnovali soukromě, ve skupinách přátel, v rodině apod. Případně se jednalo o doplňkovou činnost jiných spolků a klubů. V 80. letech 19. století ale nastal čas k tomu, aby se turistika začala organizovat.
Pohorská jednota Radhošť
Počátky organizovaného turismu na našem území se datují do roku 1884. Jeho vznik je spojen se jmény právníka a budoucího starosty Eduarda Parmy a Štěpána Ježíška z Frenštátu pod Radhoštěm. Fakt, že spolek vznikl právě zde, není žádná náhoda. Město bylo totiž v uvedené době jakýmsi vlasteneckým centrem celého regionu. To nabývá na významu, když si uvědomíme, že šlo o dobu, kdy už se naplno rozhořely nacionální spory mezi Čechy a Němci. Pro srovnání: Klub českých turistů vznikl v roce 1888, tedy čtyři roky po Pohorské jednotě.

Eduard Parma, jeden ze zakladatelů Pohorské jednoty Radhošť.
A protože Němci už v Beskydech své turistické spolky měli, Eduard Parma, jeho přátelé a další vlastenecky smýšlející obyvatelé se rozhodli založit vlastní spolek. Tady je ale třeba říct, že nacionalismus měl stále své hranice. Spolek pojmenovaný Pohorská jednota Radhošť měl i řadu německých členů. A když někde spolek věšel třeba informační cedulky, byly dvojjazyčné.
A jak vypadali typičtí členové spolku? Především je třeba říct, že šlo v naprosté většině o lidi z vyšších nebo alespoň středních vrstev. Turistika pořád ještě nebyla vyloženě lidovou zábavou.Šlo o úředníky, učitele, právníky apod.
Spolek přežil první světovou války, vznik Československa i protektorát. Co nepřežil, byla padesátá léta. Komunisté vyžadovali, aby se spolkový život přesunul pod křídla některé z velkých státních organizací. Pohorská jednota Radhošť tedy zanikla. V devadesátých letech byla ale obnovena a funguje v Beskydech dodnes.





