Hlavní obsah

Záhada tří těl: leží ve Věstonickém trojhrobu muž, který byl tak trochu ženou?

Foto: AI Gemini

Objev Věstonického trojhrobu z roku 1986 je jednou z nejvýznamnějších úspěchů naší archeologie. AI ilustrační obrázek.

Tzv. Věstonický trojhrob patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům, které kdy byly na našem území učiněny. Předkládá nám totiž jiný obrázek doby „Lovců mamutů“, než na jaký jsme zvyklí.

Článek

Co je Věstonický trojhrob

V roce 1986 se na lokalitě Dolní Věstonice II začaly při vykopávkách vynořovat tři červeným okrem zbarvené lebky a vzápětí i kontury tří kompletních lidských koster. Neobvyklá poloha těl a jejich vzájemné propletenísvědčily o jejich záměrném rituálním uložení, které pravděpodobně neslo nějaké symbolické sdělení. Zatímco oba krajní jedinci označení jako DV 13 a DV 14 byli již od počátku jednoznačně určeni jako mladí muži, pohlaví prostředního jedince s označením DV 15 zůstávalo dlouhá desetiletí předmětem odborných debat a nejasností.

Výzkum ukázal, že hrob spadá do doby tzv. kultury Gravettienu v době před 30 až 25 tisíci lety. Tu máme většinou spojenou s klasickou představou lovců mamutů. Právě Věstonický trojhrob ale dokazuje, že tato představa je značně zjednodušená a ve skutečnosti byla tehdejší společnost mnohem rozvinutější, než si často představujeme, alespoň z hlediska mezilidských vztahů.

Muž nebo žena?

Prostřední jedinec z věstonického trojhrobu byl tedy po celá desetiletí považován za ženu. Bylo to především kvůli závažným vrozeným vývojovým vadám, které zásadně ovlivnily stavbu jeho kostry a zkreslily tradiční antropologické znaky. Jedince charakterizovaly drobné tělesné proporce a s výškou kolem 149 centimetrů výrazně zaostával za tehdejším mužským průměrem. K tomu zde byly deformace pánevní kosti, které navíc nesly rysy připomínající ženskou anatomii. A aby toho nebylo málo, tyto vady byly dávány do souvislosti s vzácnou formou tzv. chondrodysplazie, která je u chlapců v raném věku zpravidla smrtelná. Dožití dospělosti se zdálo být možné pouze u ženy.

Na základě těchto předpokladů se začaly rojit romantické představ o pohřbu „královny“. Také zde byly teorie o ženě zemřelé při poroduobklopené dvěma muži či dokonce o tom, že šlo o tragické završení jakéhosi milostného trojúhelníku. Jenže všechno bylo jinak.

Molekulárně-genetické analýzy s výsledky publikovanými v roce 2016 jednoznačně prokázaly, že i DV 15 byl biologickým mužem. To však znamenalo, že jeho nejednoznačná fyzická podoba musely být pro jeho okolí nepřehlédnutelné. V tehdejší komunitě lovců mamutů pro něj pravděpodobně znamenaly velmi specifické postavení. Otázkou je, jaké.

Po celý život mu musela být věnována zvláštní péče, bez ní by s tak těžkým postižením nedospěl. Je také možné, že mu jeho vzhled přisoudil nějakou jedinečnou společenskou či rituální roli. O tom by mohla svědčit i jeho ústřední pozice v hrobě a zvýraznění pánve červeným okrem. Jak přesně ale tehdejší společnost takovou tělesnou a asi i genderovou nejednoznačnost vnímala a hodnotila, už dnes z pouhých kosterních pozůstatků odhalit nedokážeme. To samé platí i o tom, jak a proč tito tři mladí lidé (jeden z krajních mužů byl příbuzný DV-15) vlastně zemřeli.

Jedno je ale jisté: před necelými třiceti tisíci lety se na našem území odehrál nějaký dramatický a pravděpodobně tragický příběh. Kdo byl DV 15? Byl milován nebo nenáviděn? Proč zemřel? A kdo jsou muži po jeho bocích? To se pravděpodobně nikdy nedovíme. A proto nás budou tyto otázky provokovat asi navždy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz