Článek
Antarktida: nemilosrdná, mrazivá, nesmlouvavá. Bílo, kam jen dohlédneš. Svit slunce, který vás během polárního dne oslní klidně i kolem půlnoci. I tak se nejspíš cítila 28. prosince tohoto roku přeštická zubařka Eva Perglerová, která stanula na nejvyšší hoře Antarktidy Vinson Massif ve výšce 4892 metrů na mořem. Ve svých téměř padesáti letech přitom dobyla i jižní pól. V souvislosti s jejím výkonem se tak přímo nabízí otázka: kdo byl vlastně prvním Čechem na jižním pólu.
Eva Perglerová dobyla nejen jižní pól, ale i nejvyšší horu Antarktidy
Začněme ale nejprve ve žhavé současnosti. Médii proběhla zpráva o skvělém sportovním výkonu lékařky Evy Perglerové. Cesta na jižní pól jí a jejím kolegům z mezinárodní výpravy trvala celkem 8 dní na lyžích krajinou plnou ledu a sněhu. Cestu doprovázelo mrazivé počasí a teploty klesaly až k mínus 44 stupňům Celsia. Dne 8. ledna 2023 však cíle dosáhla se vším nadšením a touhou vrátit se sem znovu.
Nezapomenutelné zážitky, na které se jen tak nezapomíná, si s sebou přinesla Eva Perglerová i z nejvyšší hory světa Mount Everest, na kterou vylezla minulý rok. V seznamu dosažených míst jí pak nechybí ani africké Kilimandžáro, nejvyšší hora Austrálie a Oceánie Puncak Jaya, evropský Mont Blanc, jihoamerická Aconcagua nyní tedy i Vinson Massiff.
Ledová krása Antarktidy
Ve svém soukromém životě přitom stíhá pomáhat lidem od bolesti zubů. Na takovou zubařku může být město Přeštice opravdu pyšné. Není bez zajímavosti, že i zmíněný první Čech na jižním pólu měl svůj seznam úspěchů a dosažených cílů pořádně dlouhý.
První Čech na jižním pólu
Na nejjižnějším bodě světa stanul v roce 1969 jednačtyřicetiletý Čech Josef Sekyra narozený v Novém městě nad Metují. Stal se tak vůbec prvním našincem, který to dokázal. Sekyra byl nejen vášnivým horolezcem, ale také geologem, cestovatelem a polárníkem, který na jižním pólu stanul 26. prosince roku 1969. Cizí mu nebylo rozhodně horolezectví, o které se v útlém mládí zajímal, a které představovalo ideální průpravu pro výkon, kterým se zapsal do české historie. Apetit dobýt cíl, to byla vždy jeho největší vášeň.
Josef Sekyra se stal díky dobytí jižního pólu slavným a populárním, ale také byl zapsán do všech geograficko-cestopisných příruček, ve kterých nechybí jeho fotka s kilometrovníkem a obrácenou československou vlajkou. Na jeho počest byla totiž americkými polárníky, s nimiž cestoval, narychlo ušita tehdy ještě československá vlajka, kterou však jeho expediční kolegové průzkumníci vyvěsili obráceně.
V roce, kdy na pólu stanula Eva Perglerová uběhlo téměř přesně 54 let od doby, kdy na místě vzdáleném 15 560 km od Prahy tento odvážný polárník stanul.
V roce 1969 však nebyl Josef Sekyra v těchto končinách poprvé, do Antarktidy se vydal již v letech 1966 a 1967. Spolu s Američany pak v rámci výpravy Deep Freeze mapovali nejen základní geologické vlastnosti ledového kontinentu, ale současně probíhalo i hledání důkazů o existenci tehdy ještě vědecky neprokázaného prakontinentu jménem Gondwana.
Josef Sekyra se ani po návratu z jižního pólu 22. ledna nevzdal dobrodružství a vyzkoušel si zcela opačné extrémní podmínky. Z antarktických pustin, kde teploty klesaly až k minus 50 stupňům, se dobyvatel jižního pólu vydal na největší poušť světa, Saharu. Zkoumání působení klimatických podmínek a dalších vnějších činitelů na horniny předčilo v této oblasti veškerá jeho vědecká očekávání. Studovat se daly a dají třeba zkameněliny, a to stejně dobře, jako tenkrát na Antarktidě. Kromě centrální části Sahary v Alžírsku se potom vydal např. do pouště v Iráku.
Horniny vystavené extrémním podmínkám ho však zajímaly až do konce jeho života. „Šutry“, které vzbouzely jeho zvědavost už od dětství, ho nakonec dovedly až ke studii snímků z povrchu Marsu, kterému se věnoval ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír, tedy NASA. Josef Sekyra zemřel v roce 2008 ve věku 80 let.
