Článek
Kdo byl Lubomír Štrougal?
Lubomír Štrougal se narodil v roce 1924 do levicově orientované rodiny. Jeho otec byl členem sociální demokracie a posléze i komunistické strany. On i Štrougalův starší bratr se za druhé světové války zapojili do odboje. Oba byli zatčeni a otec dokonce zahynul. Nelegální letáky roznášel i sám Lubomír Štrougal. Ten pozornosti nacistů unikl, skončil ale v totálním nasazení.
Po válce okamžitě vstoupil do KSČ a započal jeho strmý vzestup po žebříčku stranických funkcí, což bylo zvláště v padesátých letech poměrně riskantní dobrodružství. Lubomíra Štrougala se ale žádné hledání vnitřního nepřítele nedotklo, a tak se z pozice vedoucího tajemníka strany v Jižních Čechách přesunul na přelomu 50. a 60 let do funkce ministra zemědělství a poté dokonce do funkce ministra vnitra. Tam vydržel až do roku 1965.
Štrougal na Ministerstvu vnitra
Coby ministr vnitra je spojen s řadou rozporuplných rozhodnutí. Na jedné straně se pustil do revizí některých politických procesů z padesátých let, na stranu druhou neváhal spouštět nové, zaměřené třeba na katolickou inteligenci. Stejně tak byl hlavním architektem programu, v jehož rámci vznikla tzv. jednotka Vlast. Jednalo se o jednotku, jejímž hlavním úkolem byla skutečná likvidace prominentních emigrantů, tedy významných osobností a také přeběhlých agentů.
Pojem fyzická likvidace neznamenal nutně vraždu, byť i ta byla uváděna mezi možnostmi, ale také únos nebo alespoň diskreditaci v západním prostředí. Tato skupina měla fungovat v rámci tzv. Jednotky zvláštního určení, která byla vytvořena především pro diverzní akce v případě války s NATO.
Lubomír Štrougal, nejdéle sloužící premiér v naší historii.
Lubomír Štrougal se také podílel na dezinformační akci v podobě vyzvednutí údajných nacistických dokumentů, které měly diskreditovat západní politiky. A aby toho nebylo málo, v roce 1962 nechal zatknout svého předchůdce Rudolfa Baráka, kterému „přišil“ sabotáž. Jenomže v dalších letech, s tím, jak se pomalu měnily poměry, se situace obracela. Z Baráka začínal být mučedník a Štrougal se musel poroučet z funkce a stal se místopředsedou vlády, což byla funkce mnohem méně relevantní.
Lubomír Štrougal a okupace v roce 1968
Pro další politickou kariéru Lubomíra Štrougala byla okupace pozitivní, neznamená to ale, že by se okamžitě postavil proti reformní politice. Dokonce odmítl nabídku prezidenta Svobody na vedení „dělnicko-rolnické“ vlády a podepsal zprávu, která okupaci jasně odmítala. Jenomže tento postoj mu příliš dlouho nevydržel. A i když si v Moskvě udělal „škraloup“, jeho následný „realistický postoj“ jej opět dostal do hry o funkce.
Postupně se zcela přizpůsobil novým poměrům a plně podporoval Husákovy normalizační snahy. V létě 1969 se stal velitelem Lidových milic a je to tedy právě on, kdo je z velké části zodpovědný za brutální potlačení demonstrací u příležitosti prvního výročí okupace. O rok později jmenoval Gustáv Husák Štrougala jako premiéra. V této funkci vydržel až to roku 1988, což je rekord.
O tom, do jaké míry šlo o čistý oportunismus přehlušující vlastní názor, možná dobře vypovídá svědectví Valtra Komárka, kterému měl Štrougal říct:
„Počkej, až spolu budeme sedět v báni. Pak poznáš, co ty asiatský svině dokážou!“
Zajímavé je, že mnozí západní politici si vztah se Štrougalem chválili s tím, že se jim s ním dobře jednalo a on jim mnohdy sděloval i důvěrné informace. Stejně tak i mnozí sportovci nebo umělci uznávali, že jim bylo z jeho strany často pomoženo. Štrougal podle všeho ale chápal, že centrálně řízená ekonomika spěje ke kolapsu a byl příznivcem reforem. Když však ani nástup Michaila Gorbačova k moci poměry v Československu příliš nezměnil, v roce 1988 Lubomír Štrougal rezignoval na svoji funkci a stáhl se do ústraní. Po revoluci přistupoval ke své minulosti značně sebekriticky.
Nejdéle sloužící premiér Československa nebo České republiky zemřel v roce 2023 ve věku 98 let.
Zdroje informací: https://plus.rozhlas.cz/kdo-byl-lubomir-strougal-8741977
