Článek
Jan Roháč z Dubé jako národní hrdina
Zatímco většina husitských hejtmanů po krvavé porážce radikálního křídla u Lipan zvolila cestu kompromisu a smíru s králem Zikmundem Lucemburským, byl to právě Jan Roháč z Dubé, který zůstal věrný původním ideálům. Jeho osud, který se uzavřel na šibenici v Praze, se pak stal nejen tečkou za radikálním husitstvím, ale znamenal zrod národního hrdiny a mýtu o statečnosti tváří v tvář přesile a českém boji až do úplného konce.
Kdo byl Jan Roháč z Dubé?
Jan Roháč pocházel z významného šlechtického rodu pánů z Dubé. I přesto si ale nejsme dnes jisti, kdy přesně se narodil. Pravděpodobně se tak stalo kolem roku 1374. Také místo jeho narození není známé, resp. existuje několik teorií. Na druhou stranu to není příliš podstatné, nás zajímá především jeho pozdější život.
Žádné informace o jeho dětství nebo mládí se nedochovaly, z pozdější doby ale víme, že vlastnil několik obcí a majetky měl i v okolí Vyšehradu. Současně ale podle všeho mohl působit i v lapkovské skupině Jana Zúly z Ostředka. Tady se tedy jeho osud začíná podobat tomu Žižkovu.
Z mlhy historie začíná výrazněji vystupovat až za husitských válek. Jako pravděpodobně blízký přítel Jana Žižky z Trocnova se jako jeden z mála šlechticů plně ztotožnil s radikálním programem táboritů.
Jan Roháč z Dubé v představě Mikoláše Alše.
Během husitských válek se postupně vypracoval na zkušeného vojevůdce a hejtmana. Účastnil se řady bitev a také zastával důležité úřady, působil například jako hejtman v Lomnici nad Lužnicí nebo v Čáslavi. Je tedy zřejmé, že šlo o člověka, který byl v rámci husitského hnutí opravdu významného.
Jan Roháč z Dubé nechyběl ani u Lipan, i tam byl jedním z velitelů na straně radikálů. Bitva ale skončila jejich porážkou. Jan Roháč přežil, byl ale zajat. Brzy byl ale podle dohod propuštěn. V tu chvíli převzal velení nad zdecimovanými tábority. Dokázal ale sjednotit všechny, kteří zbyli, a definovat program v podobě odporu proti králi či v jednotném vystupování na Zemském sněmu. Za své sídlo i zvolil hrad Sion u Kutné Hory.
Ze Sionu ale pořád vedl Jan Roháč z Dubé nájezdy škodící Zikmundovi. Není proto divu, že se to novopečenému králi nelíbilo a poslal proti němu vojsko pod velením Hynce Ptáčka z Pirkštejna. Jednalo se o syna Jana Ptáčka z Pirkštejna, kterého dnes znají všichni hráči počítačových her, konkrétně hitu Kingdom Come: Deliverence, kde je Jan Ptáček jednou z hlavních postav. Tolik odbočka do populární kultury a zpět ke skutečné historii.
Obléhání Sionu a Roháčova smrt
Hynce Ptáček z Pirkštejna obléhal hrad Sion od května 1435 po dobu asi čtyř měsíců. Na hradě byla maximálně stovka druhů Jana Roháče a zrodil se tak mýtus o tom, jak posádka dlouhé týdny a měsíce odolávala značné přesile. Skutečnost byla ale mnohem skromnější. Zdá se totiž, že Hynce Ptáček se prostě dvakrát nesnažil a na hrad čas od času útočil spíše symbolicky. Důvod byl prostý: Zikmund neplnil sliby a řada českých pánů s ním začínala být nespokojená. Proti Janu Roháčovi nic osobně neměli a považovali jej za osobního nepřítele krále, proti němuž neměli důvod bojovat. A hlavně, Jan Roháč a Hynce Ptáček byli příbuzní.
Zikmundovi ale v určitý moment došla trpělivost, poslal Hyncemu posily a pak už bylo nutné jednat. Sion byl rychle dobyt a Jan Roháč zajat. Zikmund se rozhodl s Roháčem naložit jako s odstrašujícím příkladem. Roháč byl převezen do Prahy, kde byl podroben brutálnímu mučení. Také samotná poprava, která se konala 9. září 1437 (Roháčovi bylo už kolem šedesáti!), byla zinscenována jako děsivé divadlo. Na pražském Šibeničním vrchu v oblasti dnešního Žižkova nebo na Staroměstském náměstí (místo popravy není přesně doložené) byl oběšen společně se svými 52 spolubojovníky ze Sionu.
Vztah k němu se potom měnil podle historického období. Pro baroko byl kacířem, později se proměnil na jednoho z národních historických hrdinů.
