Článek
Kdo byl Josef Plojhar
Josef Plojhar se narodil v Českých Budějovicích v roce 1902 do česko-německé, přísně katolické rodiny. Jeho rozhodnutí stát se knězem bylo rodinným prostředím nepochybně podporováno, případně přímo iniciováno. Je třeba říct, že padlo již v době Rakouska-Uherska, kdy byla církevní kariéra vzhledem ke vztahu monarchie a katolickou církví „sázkou na jistotu“. Do semináře ale vstupoval v době, kdy se monarchie hroutila a musel si zvyknout na nové prostředí, které bylo do jisté míry proticírkevní. Seminář nicméně absolvoval v roce 1925 a stal se knězem. V době první republiky se prezentoval především jako Čech a byl aktivní ve vlasteneckých spolcích a organizacích.
Již za první republiky se nicméně projevovala jeho povaha. Byl sice kněz, ale jeho chování tomu příliš neodpovídalo. Charakterizuje jej ono okřídlené „víno, ženy, zpěv“. Měl poměr s manželkou strážníka, což jej stálo přeložení na venkov, a také se skleničkou měl velmi blízký vztah. Co se politiky týká, před válkou vstoupil do Československé strany lidové (ČSL). V roce 1939 ve svých kázáních kritizoval německou okupaci a následně byl zatčen v rámci akce Albrecht I., kterou gestapo spustilo po napadení Polska, a která se zaměřovala na bývalé důstojníky, politiky ale i intelektuály. Podle některých pramenů mělo ale jeho zatčení důvod i v tom, že udržoval poměr s manželkou nacistického důstojníka.
Plojhar každopádně putoval do věznice a následně do koncentračních táborů Buchenwald a Dachau. Tam skutečně zakusil nelidskost nacistického režimu, současně se tam ale seznámil s komunisty a k jejich ideologii se přimknul. Válku přežil a když se vrátil, měl auru mučedníka nacismu. Stal se předsedou jihočeské ČSL, současně byl ale tajným členem KSČ a „trojským koněm“ komunistů v této tradiční straně.
Kněz Josef Plojhar se upsal spolupráci s komunisty.
Josef Plojhar a kariéra po únoru 1948
To, že je Plojhar skrytým komunistou jeho spolustraníci nakonec odhalili, ale to už přicházel únor 1948. Josef Plojhar byl sice vyloučen, ale během převratu stále vystupoval za ČSL a po jeho dokonání se stal nejprve místopředsedou a nakonec předsedou „nové ČSL“. Jeho motivace byla jasná, nesmírně toužil po funkcích a komunisté mu je nabídli. Komunisté navíc dobře věděli o jeho milostných poměrech i alkoholismu. Zkrátka a dobře, byl pro ně ideálním kandidátem.
Po roce 1948 byl Josef Plojhar zvolen poslancem Národního shromáždění. Kandidaturu mu ovšem arcibiskup Beran přímo zakázal a když Plojhar zákaz ignoroval, arcibiskup jej exkomunikoval. Stejně jako vyloučení z ČSK, i tento fakt Plojhar ignoroval. Komunisté mu následně v roce 1951 zařídili odvolání exkomunikace ze strany dalšího kolaborujícího církevního představitele, pražského kapitulního vikáře. Z hlediska církevního práva šlo ale o jednoznačně neplatný akt.
Od roku 1948 zastával Josef Plojhar funkci ministra zdravotnictví a v této funkci zůstal plných 20 let, až do jara 1968. To z něj činí nejdéle sloužícího ministra zdravotnictví v našich dějinách. Ve své funkci se samozřejmě často setkával i se sovětskými představiteli, kteří ho přezdívali „tovarišč pop“, tedy „soudruh pop“. I Sověty na Plojharovi fascinovala jeho výdrž při pití alkoholu. Jako jediný československý představitel dokázal „přepít“ i sovětské generály.
Poslední etapa života
Na jaře 1968 byl jako zastánce tradiční, tvrdé komunistické linie odvolán, byť v rozhovorech projevoval k reformám jisté sympatie. Byl také zbaven funkce předsedy ČSL. Po roce 1968 se stal čestným předsedou, ale zůstal už jen poslancem Federálního shromáždění.
V roce 1981 se jako host účastnil oslav výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Buď při příjezdu, nebo potom při prvním přípitku zkolaboval a na místě zemřel. Podle svědectví bylo jeho tělo posazeno na židli a schováno za závěs, aby mohla oslava nerušeně pokračovat.
Tehdejší kardinál František Tomášek následně odmítl vést Plojharův pohřeb, církevní představitelé dobře věděli, jak temnou postavou Josef Plojhar byl. Dnes se k němu samozřejmě nehlásí ani Československá strana lidová, resp. považuje jej za jednu z nejtemnějších postav historie strany.
Zdroje informací: https://www.denik.cz/z_domova/josef-plojhar-ksc-katolicka-cirkev.html
