Článek
Jáchymovské peklo
V letech 1949-1961 byl systém jáchymovských táborů a dolů místem, kde političtí vězni museli těžit uran. Šlo o nejrozsáhlejší trestanecký systém v celém tehdejším Československu. Celkem zde bylo dvacet vězeňských táborů, v nichž se postupně vystřídalo na 65 tisíc vězňů, polovinu z nich potom tvořili vězni političtí. Celý systém pomáhali budovat sovětští poradci.
Těžba uranu byla vysilující, podmínky v barácích otřesné. Oficiální propaganda tvrdila, že vězni jsou „třídní nepřátelé“ a podle toho se se k nim také chovala. Režim si zkrátka přál, aby jáchymovské doly dostaly své vězně nejen fyzicky, ale i psychicky.
Jedním z jáchymovských vězňů byl i Radko Pavlovec, který se zasloužil o vznik zmíněného muklovského rádia.
Radko Pavlovec, jáchymovský vězeň a konstruktér tajného „muklovského rádia“.
Radko Pavlovec a muklovské rádio
Zatímco dozorci hlídali každý jejich pohyb, političtí vězni riskovali kruté tresty, aby zachytili zakázané vysílání Svobodné Evropy nebo jiných zahraničních stanic. Zprávy ze světa totiž dávaly vězňům pocit naděje, který má v takové situaci cenu zlata. Současně chtěli být připraveni na situaci, kdy vypukne konflikt západu s východem nebo se bude režim hroutit z jiného důvodu.
Radko Pavlovec se narodil v roce 1931 a již jako teenager se účastnil odboje proti nacistům. Byl nadšeným skautem, radioamatérem a člověkem, který se po válce odmítal smířit s nástupem nové totality. Při neúspěšném pokusu o přechod (resp. přelet) hranic byl zatčen a následně v roce 1952 odsouzen ke dvanáctiletému trestu v jáchymovských uranových dolech.
Právě on byl tím, který dokázal v podmínkách lágru tajně sestrojit první radiopřijímač. Jednotlivé součástky získal díky vstřícným civilistům, kteří v dolech pracovali na nejrůznějších pozicích. Elektronky potom pocházely z vyřazených měřáků radioaktivity a k ladění se zase používaly žiletky apod.
První rádio bylo Pavlovcem sestrojeno v červnu 1955 a druhé přišlo v září stejného roku. První přijímač byl bateriový, druhý byl potom napájený ze sítě. Samozřejmě, že rádio bylo následně používáno jen úzkou skupinou vězňů čítající asi 10 lidí, kteří si navzájem stoprocentně věřili. Rádia byla využívána k poslechu Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky, BBC nebo Deutsche Welle.
Rádia fungovala v Jáchymově dva roky, tedy v období 1955-1957, a nikdy nebyla prozrazena. Ve chvíli, kdy již jejich prozrazení hrozilo, je jeden z vězňů, Miroslav Kopt, rozebral a součástek se zbavil tak, že je bachaři neobjevili (skončily většinou v latríně).
Závěrem
Radko Pavlovec se dočkal propuštění, ale s režimem se potýkal i nadále. V roce 1978 byl v rámci akce Asanace donucen opustit Československo a s rodinou odešel do Rakouska. Tam působil jako skautský funkcionář. Do vlasti se vrátil hned v prosinci 1989 a poté žil střídavě zde a v Rakousku. Radko Pavlovec zemřel v roce 2003 ve Vídni.
V roce 2020 se spolek Političtí vězni.cz rozhodl, že v rámci projektu přeshraniční spolupráce a vzdělávání sestaví pro české i německé žáky repliky obou „muklovských rádií“. Znovu tak ožila vzpomínka na tohle zdánlivě nepříliš důležitou, ale ve skutečnosti velmi zajímavou a inspirativní kapitolu našich dějin.
Zdroje informací: https://www.politictivezni.cz/cz/muklovske-radio-naladeno.html
