Článek
Kdo byla Olga Scheinpflugová
Olga Scheinpflugová se narodila v roce 1902 do rodiny spisovatele a novináře Karla Scheinpfluga. Intelektuálně podnětné prostředí jí dalo velký rozhled a brzy se sama prosadila. V relativně mladém věku začala hrát v Národním divadle. Stala se ztělesněním moderní, emancipované ženy meziválečného Československa.
Její život měl ale i své stinné stránky. Především jí v roce 1910, tedy v osmi letech, zemřela maminka. Olga tuto situaci nesla velmi těžce, a právě v tomto období se objevily její potíže se srdcem, s nimiž se potom potýkala celý život.
Život s Karlem Čapkem
Klíčovým momentem v životě Olgy Scheinpflugové se stalo setkání s Karlem Čapkem v roce 1920. Potkali se v divadle a jejich následný vztah byl komplikovaný, což však u tak silných a výjimečných osobností není nic překvapivého. Patnáct let trvalo, než se v roce 1935 vzali. Olga byla Karlu Čapkovi nejen partnerkou, ale i intelektuální oporou a inspirací. Právě ona byla první čtenářkou jeho děl a samozřejmě i jejich kritičkou. Je zcela na místě říct, že jejich vzájemné seznámení nebylo jen klíčovou událostí v životě Olgy Scheinpflugové, ale i v životě Karla Čapka.
Po Mnichovu a smrti Karla Čapka v prosinci 1938 se Olga stala terčem krutých osobních útoků, bohužel zcela v souladu s fašizující atmosférou tzv. druhé republiky. V nich potom pokračovala i nacistická moc. Jako vdova po nejvýznamnějším protifašistickém spisovateli byla trnem v oku gestapu. Byla opakovaně vyslýchána a nucena k prohlášením, která by diskreditovala Čapkův odkaz nebo k přijetí německého občanství (to se nabízelo vzhledem k jejímu částečně německému původu). Olga Scheinpflugová však zůstala neoblomná. Výsledkem byl zákaz účinkování ve filmu i literární činnosti.
Olga Scheinpflugová v roce 1919.
Doba poválečná
Padesátá léta byla pro Olgu Scheinpflugovou obdobím profesního útlumu a osobní izolace. StB ji stejně jako předtím gestapo pravidelně sledovala, odposlouchávala a snažila se ji kompromitovat. Pro komunistický režim byla příliš blízká prvorepublikové elitě v osobě prezidenta Masaryka nebo jeho syna. A samozřejmě zde byl i Karel Čapek, taktéž zavržený autor. Olga však projevila neuvěřitelnou vnitřní sílu a nikdy se před perzekucí za strany StB nesklonila.
„Comeback“ zažila Olga Scheinpflugová v šedesátých letech, kdy došlo k postupné rehabilitaci díla Karla Čapka. Ona sama opět mohla naplno hrát a cestovat. Její život se symbolicky uzavřel tam, kde začal, tedy v divadle. V dubnu 1968, v atmosféře pražského jara, hrála v Čapkově hře „Matka“. Během jednoho z představení ale utrpěla infarkt, kterému o několik dní později, konkrétně 13. dubna 1968, podlehla.
Olga Scheinpflugová a smrt Jana Masaryka
Jan Masaryk byl blízkým přítelem Olgy a Karla Čapkových a častým hostem v jejich vile. Jan Masaryk dokonce navštívil Olgu Scheinpflugovou jen několik dní před svou tragickou smrtí, k níž došlo 7. března 1948. Později vypovídala o jeho tehdejším psychickém stavu. Masaryk byl podle ní hluboce nešťastný z politického vývoje, ale zároveň odhodlaný neustupovat. Její svědectví hraje dodnes významnou roli v nekonečných diskusích o tom, zda Masaryk spáchal sebevraždu, nebo byl zavražděn. Pak je zde ale ještě rozhovor, který podala v den své smrti, tedy 13. dubna 1968. V něm řekla, že je šťastná, s uspokojením sleduje vývoj společnosti a těší se, že bude moci konečně promluvit o Janu Masarykovi. Co konkrétně měla na mysli? To už se možná nikdy nedozvíme, neboť téhož dne odpoledne zemřela.
