Článek
Po devastujících požárech nastává realizace plánu obnovy do kterého se nezištně zapojuje i veřejnost.
Jak informoval Bc. Richard Vech, předseda KČT Janov, byl dne 25. ledna 2025 Krajským soudem v Ústí nad Labem řádně zaregistrován do spolkového rejstříku Horský spolek pro České Švýcarsko z. s., jehož hlavním cílem je pomoci při obnově a následné údržbě značených turistických tras v oblasti národního parku. A to tak, aby posílená turistická infrastruktura sloužila nejen návštěvníkům této krásné oblasti, ale aby pozitivní změnu pocítili též poskytovatelé služeb v oblasti cestovního ruchu.
Tradice tzv. „horských spolků“ v oblasti severních Čech je velmi dlouhá. První Horský spolek pro nejsevernější Čechy vznikl v roce 1885 na Děčínsku v Krásné Lípě zásluhou místního lékaře a nadšence MUDr. Johanna Hilleho. Protože to byla doba, kdy zájem o turistiku vzkvétal, brzy podle jeho vzoru začaly vznikat další horské spolky a jejich různé pobočky. Lidé v nich organizovaní byli velmi činorodí, začali značit turistické trasy, budovat rozhledny, nocležny a dokonce i horské hotely, jako třeba Hrádek ve Varnsdorfu. V Alpách díky podpoře horských spolků vzniklo několik turistických chat, z nichž mnohé fungují do dneška.
Členové horských spolků byli u toho, když na začátku minulého století padlo rozhodnutí vybudovat dálkovou turistickou stezku, která pak vedla po hřebenech českých hraničních horských masivů a později byla prodloužena na území Německa. Trasa dostala název Hřebenovka (Kammweg) a byla to první evropská dálková turistická magistrála.
Celé úsilí horských spolků vedlo nejen ke zvýšení zájmu veřejnosti o zdravý pohyb v přírodě a poznávání krajiny i historických pamětihodností, ale také k posílení lokální ekonomiky. Díky rozvoji turistiky našlo dobré živobytí mnoho lidí, kteří si založili pohostinství, poskytovali ubytování, zajišťovali dopravu a různé atrakce, což byla v první polovině dvacátého století důležitá přidaná hodnota turistiky.
Bohužel tento obecný rozkvět silně narušily dvě světové války, velká hospodářská krize a zejména pak poválečný odsun německého obyvatelstva z oblasti Sudet. V důsledku toho zaniklo mnoho rozhleden, horských hotelů, výletních areálů a bohužel i turistických stezek. Na nějakou dobu zmizela z map i slavná Hřebenovka. V současné době existuje snaha některé dobré myšlenky znovu obnovit. Kupříkladu Klub českých turistů opět značí Hřebenovku, která by od roku 2025 měla vést téměř podél celé severní hranice ČR a prochází i oblastí Českého Švýcarska.
Právě v národním parku České Švýcarsko, který donedávna patřil mezi nejnavštěvovanější a nejznámější turistické destinace střední Evropy, je nyní paradoxně cestovní ruch vážně narušen. Stalo se tak po kůrovcové kalamitě a následném masivním požáru, kdy krajina v okolí Hřenska nejen že na nějaký čas ztratila na atraktivitě, ale také byla výrazně poškozena místní turistická infrastruktura. Byly uzavřeny některé důležité trasy, jako například Gabrielina stezka, údolí Suché Kamenice, atd. Provoz výletních lodiček v soutěskách Kamenice, což je jedna z hlavních místních atrakcí, funguje stále jen v provizorním režimu. To má samozřejmě vážný dopad na ekonomiku cestovního ruchu a proto je nutné hledat cesty k nápravě.
Účelem nového spolku je především budování, udržování, zvelebování a úklid turistických cest a další turistické infrastruktury v okolí Hřenska. Horský spolek se bude též podílet na propagaci udržitelné turistiky, pořádání akcí pro veřejnost a dalších aktivit, které se budou dít v úzké spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko.
Založení nového Horského spolku pro České Švýcarsko, z.s., je jednou z možností jak posílit kapacity k obnově cestovního ruchu. Ukázalo se totiž, že ani spolupráce správy Národního parku s Klubem českých turistů, který má na starosti značení a údržbu turistických tras, nestačí k rychlé nápravě situace, kterou potřebují poskytovatelé služeb, aby ekonomicky udrželi své provozovny. Proto i vedení obce Hřensko a mnozí podnikatelé a živnostníci vítají další podpůrnou iniciativu.
