Článek
Santo Daime je synkretické náboženství, které vzniklo v Brazílii na přelomu 20. a 30. let 20. století. Jeho zakladatelem byl Raimundo Irineu Serra, rovněž nazývaný Mestre Irineu. Náboženství vzniklo propojením křesťanství, afrických náboženských prvků a jihoamerické tradice užívání psychedelického nápoje ayahuascy a fenoménů s tím spojených. V rámci svých obřadů podávají ayahuascu, které se v jejich církvi říká daime. Tato církev se v 90. letech 20. století rozšířila za hranice Brazílie a dnes se s ní můžeme setkat v mnoha státech světa.
Ve Spojených státech amerických má právo na náboženskou svobodu významné postavení. Jedná se o jeden ze základních principů, na kterém byly USA vybudovány, protože lidé kolonizující Severní Ameriku byli mnohdy vyhnáni z Evropy z náboženských důvodů. Praktikování náboženství, které zahrnuje jinak ilegální psychedelické substance, je tedy v USA možné na základě výjimek, které americká vláda za určitých podmínek uděluje v souvislosti se svobodou náboženského vyznání.
V Evropě je ale situace zcela jiná. Soudní spory různých církví, které se snažily o možnost užívání psychedelik v rámci svých obřadů, se setkaly doposud až na výjimky s neúspěchem. Výjimkou je soudní spor, který Santo Daime vyhrálo v Nizozemsku v roce 2001.
Ve Francii se ayahuasca začala užívat koncem 90. let 20. století poté, co francouzští občané, kteří se vydali do Jižní Ameriky pít ayahuascu se Santo Daime, založili ve své zemi pobočku této církve. Krátce poté došlo k první policejní intervenci. V roce 1999 byl zatčen Claude Bauchet, vůdce církve Santo Daime v Paříži, a šest dalších členů, kteří byli obviněni z obchodování s DMT. Ve vazbě zůstali tři týdny, poté byli propuštěni na kauci. V té době Claude Bauchet spojil své síly s brazilskou antropoložkou jménem Bia Labaté, aby členům Santo Daime pomohli připravit strategii obhajoby.
Zatímco obvinění čekali na soud, francouzská vláda v červnu 2001 vydala první zprávu o ayahuasce v zemi. Zprávu vypracovala Komise pro omamné látky. Jejím cílem bylo zhodnotit potenciál ayahuascy pro vznik závislosti a zneužívání. Komise konstatovala, že „netradiční užívání“ – což podle zprávy zahrnuje všechny tradice s výjimkou domorodého užívání omezeného na Amazonii – má tendenci přerůstat v kulty a že se ayahuasca může stát problémem veřejného zdraví.
O tři roky později byla ve Francii publikována farmakologická zpráva o ayahuasce, kterou provedla laboratoř Toxlab. Ta ve zprávě uznala, že v souvislosti s užíváním ayahuascy nebyly zaznamenány žádné případy úmrtí. Zároveň však uvedla, že ayahuasca může způsobovat psychiatrické poruchy a že konzumace ayahuascy mimo její tradiční rámec užívání může vést k podvodům a manipulaci s účastníky. V rámci této zprávy byly ayahuascové skupiny obviněny z toho, že jsou nebezpečnými kulty, které omamují své stoupence bez náležité psychologické a fyzické podpory.
Přestože tato zpráva neposkytla žádné opodstatněné důkazy, které by potvrdily tvrzení o zdravotních rizicích spojených s užíváním ayahuascy, stala se odborným důkazem v trestním procesu se členy Santo Daime. Výsledkem bylo, že 15. ledna 2004 soud odsoudil Clauda Baucheta a dalších šest členů skupiny k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu za následující trestné činy: dovoz, získávání a držení omamných látek, užívání omamných látek a obchodování s drogami.
Po odsouzení se členové Santo Daime obrátili na farmaceuta Patricka Beauveria, který byl členem Komise pro omamné látky, a ten napsal dopis, v němž tvrzení soudu vyvrátil vlastními odbornými argumenty a závěry. V dopise uvedl, že ayahuasca je odvar, který je následně redukován odparem vody, a tento proces nelze srovnávat s technikou extrakce pro výrobu DMT, která je ve Francii nezákonná. Tento dvoustránkový dokument předložený obhajobou měl v odvolacím řízení zásadní roli při vynesení rozsudku o nevině.
Rozsudek pařížského odvolacího soudu uznal, že ayahuasca nebyla klasifikována jako omamná látka. Rovněž uvedl, že prostou přípravou odvaru, nálevu nebo macerace není možné získat čistou látku v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy a francouzského práva, protože tato technologie neumožňuje izolovat chemické prvky a jejich sloučeniny. Pařížský odvolací soud proto na začátku roku 2005 členy Santo Daime zprostil viny a případ tak ukončil.
Během soudních procesů hrála otázka kultů/sekt a podání psychotropního rostlinného odvaru zanedbatelnou roli. Jádrem debaty bylo zarámování ayahuascy jako omamné látky, nikoli hodnocení praktik skupin, které ayahuascu konzumují. Odvolací soud navíc tím, že se postavil proti rozhodnutí pařížského soudu, vytvořil právní precedens, podle kterého ayahuasca není ve Francii považována za omamnou látku.
Nicméně dopad tohoto rozhodnutí byl krátkodobý, neboť o pouhé tři měsíce později, v květnu 2005, Komise pro omamné látky klasifikovala všechny rostliny sloužící k přípravě ayahuascy a psychoaktivní látky obsažené v ayahuasce jako zakázané. Ve zprávě se objevila intervence Meziresortní komise pro ostražitost a boj proti sektářským hnutím (MIVILUDES) týkající se ayahuascy. Zástupce MIVILUDES přednesl děsivou prezentaci, v níž tvrdil, že na území Francie existuje nová nebezpečná sekta Santo Daime, která propaguje užívání ayahuascy, a vyzval komisi, aby zasáhla a ayahuascu zakázala. Reakcí na to bylo, že hodnocení, zda je Santo Daime sektou nebo náboženstvím, není záležitostí komise, která by se měla omezit na analýzu chemických, toxikologických a farmakologických aspektů ayahuascy.
Po rozhodnutí Komise pro omamné látky se ayahuasca stala ve Francii nelegální, což vytvořilo právní problém pro nedávno osvobozené členy skupiny Santo Daime. V témže roce skupina a zástupci Takiwasi (léčebného centra v Peru) požádali Státní radu o vyřazení ayahuasky ze seznamu rostlin a látek klasifikovaných jako omamné látky. Rada však žádost zamítla s odůvodněním, že zásah do náboženské svobody, zejména do článku 9 Evropské úmluvy o lidských právech, je vzhledem k riziku, které ayahuasca představuje pro veřejné zdraví, zanedbatelný.
Přesto se členové Santo Daime nevzdali a zaslali několik dopisů ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu vnitra s žádostí o přehodnocení opatření a s návrhem otevření dialogu s cílem najít alternativu pro užívání ayahuascy ve Francii. Ve většině případů byly dopisy ignorovány. Jindy byly žádosti jednoduše zamítnuty bez většího uvážení.
Po téměř 15 letech tajného praktikování Santo Daime bez jakýchkoli incidentů byl Claude Bauchet v roce 2019 po anonymním udání znovu zatčen. Strávil čtyři dny ve vazbě a v současné době čeká na druhý soudní proces. Claude Bauchet je 75letý důchodce a francouzský občan, který kromě toho, že je součástí ayahuascového náboženství, neměl ve Francii nikdy žádné problémy se zákonem. Úřady jeho domovské země s ním zacházejí jako se zločincem a za praktikování jeho náboženského přesvědčení mu hrozí několikaletý trest odnětí svobody.
Ačkoli proces začal v roce 2019, trvá dodnes. Santo Daime platí velké množství kvalitních, ale zároveň nákladných právníků. Do pomoci se rovněž zapojil Ayahuasca Defense Fund (ADF), který vznikl v rámci společnosti ICEERS (International Center for Ethnobotanical Education, Research and Service). ADF působí po celém světě a celkově již zasáhl do asi 250 soudních procesů týkajících se ayahuascy a jiných „posvátných“ rostlin obsahujících kontrolované substance.
Soudní spor je nesmírně nákladný a Claude Bauchet proto spustil fundraising na platformě gofundme.com. Cílová částka je 65.000 EUR a má být použita na náklady soudního řízení. Na stránkách se dá najít pod názvem „Solidarité Santo Daime Ayahuasca France.“
Tento soudní proces poukazuje v širším kontextu na nutnost zamyšlení se nad výkladem náboženské svobody jako základního práva s tím, že je plně v souladu s touto svobodou i užívání látky, jež je klasifikována jako omamná, zvlášť když se jedná o etablovanou (roky praktikující) církev, jejíž rituální praktiky jsou právem v jiných částech světa (kromě Brazílie a třeba Peru, i USA nebo Kanada) zohledněny; navíc takové represivní tendence neodpovídají celosvětovému trendu nejen dekriminalizace, ale i destigmatizace psychedelik, předně v klinickém kontextu, ale postupně (a místy) i mimo něj, přičemž otázka potenciálu užití psychedelik mimo medicínské modely, je a do budoucna bude téma k diskuzi.
Vojtěch Cink
Česká psychedelická společnost
1. 7. 2023
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce: https://www.darujme.cz/projekt/1205168.
Děkujeme!
Zdroje:
Bauchet, C., Bourgogne, G., Bourgogne, C., Mabit, J., Vaillant, C., & Vacandare, J. P. (2005). Recours pour Exces de Pouvoir. Memoire Introductif et Ampliatif [Remedy for excess of power. introductory and amplifying memoir]. https://www.bialabate.net/wp-content/uploads/2008/08/Ayahuasca_Appeal_Council_State_France_2005.pdf
Beauverie, P. (2004). Lettre au juge d’instruction du 20 octobre 2004 [Letter to the investigating judge of October 20, 2004]. Etablissment Public de Santé Paul Giraud.
Bourgogne, G., 2011. One hundred days of ayahuasca in France: The story of a legal decision. The internationalization of ayahuasca, pp.353-364.
Cour d’appel de Paris. (2005). Dossier n 04/01888, Arrêt du 13 janvier 2005, 10ème Chambre, Section B [Case No. 04/01888, Judgment of January 13, 2005, 10th Chamber, Section B]. https://www.bialabate.net/wp-content/uploads/2008/08/versao2.pdf
Conseil d’Etat. (2007). Republique Française au Nom du Peuple Français. No 282100 [French Republic in the Name of the French People. No. 282100]. https://www.bialabate.net/wp-content/uploads/2008/08/Ayahuasca_Ruling_Council_State_2007.pdf
Commission Nationale des Stupéfiants et des Psychotropes. (2001). Plantes hallucinogenes et leurs principes actifs. No 46 du 19 avril 2001. Procès-verbal adopté à la reunion du 27 juin 2001 [Hallucinogenic plants and their active principles. No 46 of April 19, 2001. Minutes adopted at the meeting of June 27, 2001]. https://www.bialabate.net/wp-content/uploads/2018/02/CommissionNationaleStupefiantsPsychotropesMinutesMeeting2001.pdf
Labate, B.C. and Cavnar, C. eds., 2023. Religious freedom and the global regulation of ayahuasca. Taylor & Francis.
Pépin, G. and Duffort, G., 2004. Ayahuasca: liane de l’âme, chamanes et soumission chimique. In Annales de Toxicologie Analytique (Vol. 16, No. 1, pp. 76-84). EDP Sciences.
Tribunal de Grande Instance de Paris. (2004). Jugement du 15 janvier 2004 [Judgment of January 15, 2004.]. https://www.bialabate.net/wp-content/uploads/2017/12/High-Court-of-Paris-15-January-2004-Bauchet-case.pdf
