Článek
Klasická psychedelika obecně patří mezi jedny z nejbezpečnějších psychotropních látek. Těmi nejužívanějšími z nich (LSD, DMT, psilocin a psilocybin z lysohlávek, meskalin z kaktusů a 2C-B) se prakticky nelze smrtelně předávkovat a patrně na ně nevzniká fyzická ani psychická závislost.1 Výzkumy také jasně ukazují, že psychedelika mají velký potenciál v psychoterapii a pravděpodobně i v seberozvoji.2 To ale neznamená, že tyto substance nemají žádná rizika – jedním z nejvážnějších a velmi často opomíjeným rizikem jsou jejich interakce s řadou různých léčiv snižujících práh pro vznik epileptických záchvatů.
Můžeme si to představit tak, že mozek v sobě má zabudovaný pomyslný práh, a pokud je tento práh překonán aktivitou specifického druhu, dojde ke vzniku záchvatu. Jde o farmakologicky poměrně složitý a ne zcela pochopený mechanismus, avšak víme, že v něm hraje zásadní roli neurotransmiter GABA, hlavní pro tělo přirozená látka, jež tlumí mozkovou činnost. Pokud je aktivita tohoto neurotransmiteru příliš snížena (například proto, že nějaká látka blokuje jeho receptory), může docházet ke snadnějšímu vzniku záchvatů, jež jsou do podstatné míry důsledkem právě přílišné nekontrolované mozkové činnosti.
Tento práh ovšem není pevný – jeho úroveň může zvyšovat či snižovat řada různých faktorů. Přirozeně snížený je u lidí trpících epilepsií, ale může jej ovlivňovat například i špatná výživa, intenzivní stres či různé do těla zvnějšku přijaté látky.
I u psychedelik se předpokládá, že tento práh za určitých situací mohou snižovat. Pokud jsou užita sama o sobě, u zdravého člověka by tento efekt typicky neměl být nijak zásadní – výskyt záchvatů u zdravých lidí je po užití psychedelik velmi vzácný.3 Za zvláštních okolností či u specificky náchylných lidí ale k výskytu záchvatů v důsledku užití některého psychedelika dojít může. Tato dynamika je ale celkově nedostatečně vědecky prozkoumána a patrně nejde o prosté obecné snížení prahu, ale primárně o temporální epileptické záchvaty (tj. záchvaty, u nichž záchvatová aktivita vychází z temporálních neboli spánkových laloků).
Problém nastává především v situaci, kdy se dohromady spojí více látek či okolností, které práh snižují. V takové situaci se totiž může dostat tak nízko, že může docházet k nahodilému vzniku záchvatů bez specifického spouštěče (vyjma látek, které ho snížily). Pokud bude opravdu hodně nízko, mohou vzniknout kontinuální závažné záchvaty, které mohou trvat až do doby, než hladina daných substancí zase klesne a mozková aktivita se vrátí do normálu. Může jít o život ohrožující stav, který vyžaduje pohotovostní lékařskou péči.
Právě to umí způsobit lithium, jež představuje jednu z nejnebezpečnějších interakcí pro všechna nejrozšířenější klasická psychedelika. Jde o látku často užívanou a velmi účinnou v léčbě příznaků bipolárně afektivní poruchy (lidově a z dnešního pohledu nesprávně někdy označované jako maniodepresivní psychóza). V kombinaci s psychedeliky ovšem lithium prokazatelně může způsobit již zmíněné silné záchvaty a navíc podle dostupných popisů významně posiluje psychedelický stav samotný. Výsledkem je extrémně intenzivní, dezorientující zkušenost, v níž člověk často ztrácí kontakt s realitou. Můžeme si to ukázat na výňatcích z tří různých reportů z Erowidu:
„Přesunul jsem se do polohy vleže. Poslední věc, kterou si pamatuji, byl hlas plný obav, když jsem se skácel.
Probudil jsem se prudce. Posadil jsem se a zhrozil se z toho, co jsem uviděl. Krvácející lidé, jiní křičeli, další byli přiváženi. Kde jsem to byl? Probudil jsem se ve vězení, nebo je tohle peklo? (Byl jsem na ošetřovně. Našli mě a odnesli na nosítkách do ošetřovny v Soutěsce. Nevím, co jsem dělal po záchvatu, ale znám-li se, nejspíš jsem křičel o život. Pravděpodobně jsem byl vyděšený a mučený brutálními pravdami, které vám psychedelika mohou ukázat. Všechny vaše nedostatky a noční můry vám před očima útočí, dokud nejste nic. To je hrůza, a pro mě to byla skutečnost. Cítil jsem život v jiných galaxiích a síly, které jsou nekonečně mocnější než já.)
Nedokázal jsem rozeznat realitu, obličeje byly zkreslené, děsila mě síla, které jsem byl svědkem. Všechno bylo dezorientující. Ztrácel jsem a nabýval vědomí, jak mi dávali dávku za dávkou Ativanu. Sestry mi pravděpodobně také daly Haldol. Celkem jsem dostal nejméně čtyři injekce. Netušil jsem, kde jsem, a cítil jsem se obviněný. To byl opakující se pocit. Myslel jsem si, že jsem ve vězení a odmítal odpovídat na otázky, protože tam nebyl můj právník. V jednu chvíli jsem si vytrhl kapačku. Udeřil jsem svého kamaráda a křičel na personál. Jindy jsem se probudil prudce a zjistil jsem, že mám zápěstí připoutané k posteli, na které jsem ležel. Lehl jsem si zpět a sestra okamžitě přistoupila, aby mi dala další injekci čehosi. Cítil jsem vpich na kůži a prudce jsem se bránil ve snaze uniknout. Nechtěl jsem, aby mi ublížili. Opět jsem omdlel a probudil se s téměř prázdnou infuzí. Byl tam můj kamarád, ale musel jsem znovu ztratit vědomí, protože si pamatuji, že jsem se probudil sám. Lékař se mě zeptal, jestli se cítím lépe. Řekl jsem, že ano. Řekl, že mě už nechce vidět. Myslel to vážně… Udělal jsem mu ze života peklo.“ 4
„19:30, začátek stavu fugy. Začal jsem přemýšlet v barvách, chceš žlutou, málem jsem se pomočil, chceš hnědou, málem jsem se pokálel, ale něco mě zastavilo. Nechtěl jsem zapáchat. Černá, smrt, Kurt Cobain, můj kamarád, který bydlel poblíž, má zbraň. Stále jsem se ptal svých přátel. Co se stane, když zemřu? Dokonce jsem je žádal, aby mě zabili. Červená. Hnis, co vylučuje krev, proč chceš krev? Klavír nahoře, klavírní struna. Stětí. Krev. Červená. Černá. Smrt. Světlo, chceš bílé světlo. Chceš bílé světlo. Hledej bílé světlo. Pojďme pro zbraň. Zabij všechny a sebe. Zabij toho člověka, je za všechno odpovědný. Zabij sebe.
20:00, dorazili další přátelé, věděli, že jsem sebevražedný. Snažili se mi pomoci ze všech sil, ale bylo to marné. Necítil jsem nic. Ztratil jsem schopnost cítit a nevěděl jsem, co chci. Nedělal bych nic. Vstal jsem z postele a vyzvali mě, abych si zahrál beer pong, ale odmítl jsem. Požádali mě, abych šel nahoru na cigaretu, ale nedokázal jsem vyjít po schodech, jen jsem tam stál a díval se dolů. Kamarád mě musel vynést nahoru. Byl jsem jen prázdná skořápka. Cítil jsem se tak bezvýznamný. Byl jsem nic. Necítil jsem vůbec nic. Nakonec mě dostali ven, a byl jsem v takovém stavu, že jsem si nedokázal zapálit cigaretu. Ani jsem ji nedokázal držet. Mé vnitřní myšlení bylo zničené. Černá byla bílá a bílá byla černá. Vše bylo obrácené naruby. Můj mozek nedával žádný smysl.“ 5
„Dvě hodiny po užití jsem šel do parku. Byl jsem velmi neklidný, přestože jsem ještě příliš nehalucinoval. Brzy poté jsem ale začal prožívat extrémně silný trip a ztrácel jsem kontrolu nad svým tělem. Hrála hudba, která byla stále hlasitější a hlasitější, dokud nebyla hlasitější, než je fyzicky možné. Sedl jsem si na trávu, abych nespadl. Mé paže začaly máchat kolem a já se začal třást. Nedokázal jsem ani pořádně pochopit, co se děje, protože jsem ztratil schopnost myslet. Moje mysl byla v naprostém šílenství, nedokázal jsem vytvořit jedinou myšlenku a svíral mě děs. Nakonec to bylo tak intenzivní, že jsem ztratil vědomí.
Probudil jsem se v příkopu, pokrytý listím a hlínou. Začal jsem se vracet k autu. Musel jsem se cestou zeptat někoho, jestli jsem vůbec živý, na jaké planetě jsem, jaký je rok. Má mysl byla zcela prázdná ohledně složení předchozí reality. Dorazil jsem k autu a uviděl jeho modrou barvu. Vzpomněl jsem si, že barva, na kterou se dívám, se jmenuje „modrá“. Začal jsem si znovu vybavovat věci ze svého života a o realitě, například své vlastní jméno. Každopádně trip skončil a já netuším, kolik času uplynulo.
Šel jsem domů a pustil televizi. Na posteli jsem začal mít další záchvat a nemohl jsem dýchat.“ 6
Jak by z těchto zkušeností mělo být jasné, kombinace lithia a psychedelik není bezpečná. Nejde přitom jen o záchvaty samotné, ale i o situační rizika – člověk může během záchvatu snadno spadnout z výšky, poranit se během třepání se na zemi či si jinak ublížit. Alespoň v některých případech si navíc člověk může zachovávat schopnost přesouvat se z místa na místo a vykonávat různé komplexní činnosti, aniž by si to uvědomoval a následně pamatoval (takovému stavu se říká disociativní fuga a může být velmi nebezpečný).
Přítomnost záchvatů je u kombinace lithia a psychedelik velmi častá – podle jedné z analýz trip reportů se objevují u zhruba poloviny případů7 (je ale dobré pamatovat na to, že lidé nejspíš mají zvýšenou tendenci nahrávat na internet reporty stavů, během nichž došlo k závažným negativním účinkům, ve snaze varovat ostatní – skutečná míra výskytu může proto být nižší).
Nejen lithium
Ačkoliv lithium je nejčastějším původcem problémů tohoto typu v kontextu psychedelik (patrně proto, že jde o jedno z nejrozšířenějších léčiv svého typu), není ani zdaleka jedinou látkou, co je může vyvolávat.
Mezi další typické příčiny patří tramadol, opioidní analgetikum (silný lék proti bolesti), v Česku dostupné například pod obchodními názvy Tramal, Tramabene či Zaldiar (ve směsi s paracetamolem). Jeho jádrové působení na mozek je shodné s ostatními léčivy tohoto typu – aktivace mí opioidního receptoru (primárně skrze aktivní metabolit desmetyltramadol),8 jenž je do velké míry zodpovědný jak za tlumení bolesti, tak za silně euforické prožitky. Kromě toho ale tramadol přímo působí i na různé další systémy včetně synaptických hladin serotoninu a noradrenalinu a jeho celkový farmakologický profil zůstává částečně nepopsaný i kvůli skutečnosti, že v ní hrají podstatnou roli jeho metabolity.
Tramadol je u nás velice rozšířený, šance, že jej někdo užije v kombinaci s psychedeliky je ovšem nejspíš nižší než u lithia, neboť typicky není užíván na dlouhodobé bázi, s výjimkou specifických skupin pacientů, jako jsou např. senioři. U rekreačních uživatelů, z nichž někteří rádi substance kombinují, jde však o reálné riziko, které je navíc umocněné skutečností, že tramadol představuje velmi rizikovou kombinaci pro širokou paletu substancí díky své zmíněné komplexní farmakologii.
Užití tramadolu v mixu s psychedeliky by možná mohlo být ještě nebezpečnější než jejich kombinace s lithiem, neboť tramadolem se lze při užití velmi vysokých dávek předávkovat i bez mixu s jinými látkami. Jako jiné opioidy navíc tlumí činnost dechového centra mozku, třebaže do menší míry než např. morfin, nicméně zejména v kombinaci s jinými tlumivými látkami může dojít až k úplné zástavě dýchání a následnému udušení. Kombinace záchvatu a oslabeného dechového reflexu je pochopitelně ještě nebezpečnější než záchvat sám o sobě. Tramadol je navíc potenciálně smrtelně nebezpečný v kombinaci s ayahuaskou, neboť obě substance zvyšují různými mechanismy hladinu serotoninu, což může v dostatečných dávkách být život ohrožující, třebaže v praxi není zdokumentován žádný případ, kdy by k takovému úmrtí reálně došlo.
Je toho více
Nebezpečnost kombinací psychedelik s lithiem a tramadolem je v dnešní době již díky práci různých harm reduction organizací poměrně známá. Látek s podobným rizikem je ovšem daleko víc, přičemž část z nich je široce předepisována na různé potíže. Harm reduction informace o nich obecně příliš k dispozici nejsou, neboť se neočekává, že by je někdo s psychedeliky kombinoval, alespoň u části z nich to ale přitom není zas tak nepravděpodobné, jak by se mohlo zdát.
Níže si ukážeme ty nejdůležitější z nich, je však důležité si uvědomit, že tento seznam není a ani nemůže být kompletní. Pokud by člověk chtěl nějaké psychedelikum užít a zároveň užíval nějaké léčivo či jinou látku, vždy by se měl ujistit, že je dostatečně informovaný o jejich potenciálních interakcích (které ovšem nemusí být vždy popsané na internetu – v případě nejistot se poraďte se svým lékařem či se užívání prostě vyhněte).
Jelikož kombinace níže jsou špatně vědecky popsané, netvrdíme, že se u nich riziko vzniku záchvatů v mixu s psychedeliky nutně vyskytuje – jen poukazujeme na teoretickou možnost, aby naši čtenáři mohli provést informovanější rozhodnutí ohledně případného užívání.
Kambo
Kambo představuje unikátní případ. Jde o výměšky žáby Phyllomedusa bicolor, jež se typicky podávají kůží – provedou se drobné popáleniny, do nichž se substance aplikuje. Mezi jeho okamžité efekty patří rychlý tep, nevolnosti, zvracení a průjmy, které jsou považovány za součást rituální očisty. Během dní po užití se mohou vyskytovat různé příjemné pocity.
Užívání kamba sama o sobě může za určitých situací prokazatelně vést ke vzniku záchvatů,9 není však zcela pochopené, co je způsobuje. Alespoň část rizika patrně neleží přímo v obsažených látkách, ale v praktikách facilitátorů provádějících rituální aplikace.
Někteří z nich totiž lidem doporučují před užitím kamba rychle vypít velké množství vody, i v řádu mnoha litrů během jednotek hodin. To je samo o sobě velmi nebezpečné, neboť to může vést k hyponatremii, přílišnému naředění krevního sodíku, což může vést ke smrti i bez užití jakýchkoliv psychotropních látek. Na hyponatremii mimo jiné občas umírají lidé v kontextu klubové zábavy, kteří se ze strachu z dehydratace závažně přepijí čisté vody. Většina případů hyponatremie samozřejmě smrtí neskončí, i tak ale mohou vést k záchvatům.
V kontextu kamba je pití přílišných objemů vody problematické i proto, že alespoň v některých případech může vyvolávat tzv. syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH),9 jenž vede k zadržování vody tělem a v důsledku k nízkým hladinám sodíku. Pokud člověk zároveň pije přílišné množství vody, oba efekty se mohou sčítat.
Dodatečné riziko představují některé diety, které facilitátoři občas doporučují účastníkům ceremonií dodržovat, především bezsolné diety. Ty přispívají iontové nerovnováze, jež může také způsobovat záchvaty (a v extrémních případech i vážnější zdravotní potíže a smrt).10
Kambo se také někdy užívá v rámci ceremonií, jež rovněž zahrnují užívání ayahuasky či jiných psychedelik – typicky buď jako očista před užitím psychedelika, či naopak další den poté, co bylo nějaké psychedelikum užito jako součást „dosedání“.
Jsou zaznamenány případy vážných záchvatů, k nimž došlo během souběžného užití ayahuasky a kamba, přičemž některé z nich skončily hospitalizací.11,12 Část z nich zahrnovala zmíněné pití extrémního množství vody.13
Antibiotika a podobné léky
Jde primárně o beta-laktamová a chinolinová antibiotika, mezi které ovšem spadají i různé celkem běžně užívané druhy včetně penicilinů. Až na výjimky, mezi něž patří antibiotika ze skupiny karbapenemů (např. imipenem) a případně fluorochinolonů (ciprofloxacin, levofloxacin), není riziko záchvatů u antibiotik jako takových příliš vysoké vyjma situací, kdy jsou užívána ve vysokých dávkách. V kombinaci s psychedeliky či jinými látkami snižujícími záchvatový práh by riziko mohlo být větší, je ale špatně popsané. Určité riziko v tomto směru také patrně hrozí u například u některých léků na malárii.
Touha po psychedelickém prožitku by ale určitě neměla být důvodem, proč antibiotika předčasně přestat brát. To může vést jednak k návratu dané nemoci, protože ještě nebyla zcela zaléčena, také to ale podporuje vznik antibiotické rezistence u bakterií, což začíná být čím dál větší zdravotní problém a WHO odhaduje, že v příštích desetiletích půjde o jednu z hlavních příčin smrti na světě.
Antipsychotika
I některé léky na potlačování psychotických stavů mohou vyvolávat záchvaty. Jde především o antipsychotika druhé generace, přičemž nejproblematičtější je v tomto směru patrně klozapin (Leponex). Vzhledem k tomu, že tento druh antipsychotik tlumí aktivitu psychedelik, mohlo by se zdát, že jde o nepravděpodobnou kombinaci. Je však dobré pamatovat, že lidé někdy užívají tato antipsychotika jako tzv. tripkillery, látky pro zastavení efektů psychedelik v případě příliš nepříjemného či jinak nevhodného prožitku.
To je obecně nevhodné (narušuje to integrační proces, jenž je velmi důležitý pro případné přínosy psychedelik a podle některých odborníků to může vést k rozvoji traumatu, neboť užití tripkilleru člověka připraví o katartický dojezd prožitku a solidifikuje v něm nepříjemnost zkušenosti). Teoretická možnost výskytu záchvatů pak představuje další důvod, proč se užívání klozapinu a dalších podobných látek v těchto situacích vyhnout.
NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky)
Do této skupiny patří některá z vůbec nejběžnějších léčiv, jimiž disponuje téměř každá domácnost. Některé z nich, například ibuprofen (Brufen, Ibalgin, Nurofen…), patrně práh vzniku záchvatů neovlivňují či jej dokonce zvyšují, alespoň u části z nich ale ke snížení dochází – konkrétně víme o kyselině acetylsalicylové (Aspirin, Acylpyrin), diklofenaku (Voltaren) či indometacinu (Elmetacin). Užívání příliš vysokých dávek těchto látek je obecně zdraví škodlivé, což by měl sám o sobě důvod, proč se jim vyhýbat, ať už v kombinacích s psychedeliky či bez nich.
Antidepresiva
Zde je příběh poměrně složitý. Zatímco data z klinických hodnocení spíše naznačují, že běžně užívaná antidepresiva jsou antikonvulzivní (riziko záchvatů snižují), některé populační studie poukazují na zvýšený výskyt záchvatů u pacientů léčených antidepresivy. Původ tohoto nesouladu není zcela jasný – je možné, že jde o statistický artefakt z populačních studií, neboť patrně existuje vazba mezi epilepsií a depresí, což by možná mohlo vytvářet dojem, že užívání antidepresiv zvyšuje šanci na vznik záchvatů. Předávkování minimálně některými druhy antidepresiv má tendenci záchvaty vyvolávat, většina lidí, ale nejspíš neužívá antidepresiva výrazně nad rámec předepsaných dávek.
Potenciální interakci s psychedeliky navíc komplikuje skutečnost, že velká část antidepresiv tlumí jejich účinky (patrně buď kvůli zvýšené hladině synaptického serotoninu, který „konkuruje“ psychedeliku ve vazbě na receptor, nebo kvůli snižování hustoty serotoninových receptorů při dlouhodobějším užívání). Z výpovědí uživatelů se zdá, že pro většinu lidí je bezpečné kombinovat většinu typů antidepresiv s většinou psychedelik, neplatí to však pro všechny – antidepresiva z třídy IMAO (inhibitory monoaminooxidáz, dnes už poměrně málo užívané) mohou být i smrtelně nebezpečná zejména v kombinaci s různými látkami ze skupiny 25×-NBxx (25I-NBOMe, 25E-NBOH a další) či axT (aMT, aET a další) a samozřejmě také s libovolnými entaktogeny (například MDMA, MDA, 6-APB, 4-MMC a další).
Speciální zmínku si zasluhuje bupropion (Elontril), látka užívaná jednak jako antidepresivum, ale také v kontextu odvykání nikotinové závislosti. Ví se, že při užívání vyšších dávek je nadstandardně prokonvulzivní i sám o sobě,14 takže je rozumné předpokládat, že toto riziko by mohlo být v kombinaci s psychedeliky ještě vyšší. Některá doporučení pro psilocybinovou terapii přímo zmiňují riziko záchvatů v kombinaci s bupropionem.15
Závěr
Výčet obsažený v tomto článku samozřejmě není kompletní. Obecně platí, že pokud si člověk není jistý, že kombinace látek, kterou by chtěl užít, je bezpečná, užívat by ji neměl. Dvojnásob to platí pro směsi různých léčiv a psychedelik, která často nejsou dobře popsaná, a nelze se proto ujistit ohledně jejich bezpečnosti.
Látky diskutované v tomto článku představují příklad jedné nebezpečné interakce, psychedelika ovšem potenciálně rizikových párování s jinými látkami mají celou řadu, ačkoliv vesměs nejde o tak nebezpečné účinky, jako je právě snížení prahu pro vznik záchvatů. Více se o tom můžete dočíst například v našem starším článku na toto téma. Obecnou tabulku (ne)bezpečnosti kombinací pro širokou paletu různých látek najdete například zde.
Martin Duřt
Česká psychedelická společnost
Autor článku je výzkumníkem psychedelik a expertem na snižování rizik při užívání psychotropních látek.
Chcete podpořit výzkum psychedelik v České republice? Můžete tak učinit skrze PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik: www.psyresfoundation.eu
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce. Děkujeme!
Citace a zdroje
1 Nichols DE. Psychedelics. Pharmacol Rev. 2016 Apr;68(2):264-355. doi: 10.1124/pr.115.011478. Erratum in: Pharmacol Rev. 2016 Apr;68(2):356. doi: 10.1124/pr.114.011478err. PMID: 26841800; PMCID: PMC4813425.
2 Yao Y, Guo D, Lu TS, Liu FL, Huang SH, Diao MQ, Li SX, Zhang XJ, Kosten TR, Shi J, Bao YP, Lu L, Han Y. Efficacy and safety of psychedelics for the treatment of mental disorders: A systematic review and meta-analysis. Psychiatry Res. 2024 May;335:115886. doi: 10.1016/j.psychres.2024.115886. Epub 2024 Mar 28. PMID: 38574699.
3 Soto-Angona Ó, Fortea A, Fortea L, Martínez-Ramírez M, Santamarina E, López FJG, Knudsen GM, Ona G. Do classic psychedelics increase the risk of seizures? A scoping review. Eur Neuropsychopharmacol. 2024 Aug;85:35-42. doi: 10.1016/j.euroneuro.2024.05.002. Epub 2024 Jun 24. PMID: 38917636.
7 Nayak SM, Gukasyan N, Barrett FS, Erowid E, Erowid F, Griffiths RR. Classic Psychedelic Coadministration with Lithium, but Not Lamotrigine, is Associated with Seizures: An Analysis of Online Psychedelic Experience Reports. Pharmacopsychiatry. 2021 Sep;54(5):240-245. doi: 10.1055/a-1524-2794. Epub 2021 Aug 4. PMID: 34348413.
8 Raffa RB, Buschmann H, Christoph T, Eichenbaum G, Englberger W, Flores CM, Hertrampf T, Kögel B, Schiene K, Straßburger W, Terlinden R, Tzschentke TM. Mechanistic and functional differentiation of tapentadol and tramadol. Expert Opin Pharmacother. 2012 Jul;13(10):1437-49. doi: 10.1517/14656566.2012.696097. Epub 2012 Jun 15. PMID: 22698264.
9 Sacco MA, Gualtieri S, Spiliopoulou C, Sakelliadis EI, Verrina MC, Aquila I. Kambo Administration and Its Association With Sudden Death: Clinical and Forensic Perspectives From a Systematic Review. Cureus. 2025 Jan 18;17(1):e77646. doi: 10.7759/cureus.77646. PMID: 39968447; PMCID: PMC11833272.
10 Nardone R, Brigo F, Trinka E. Acute Symptomatic Seizures Caused by Electrolyte Disturbances. J Clin Neurol. 2016 Jan;12(1):21-33. doi: 10.3988/jcn.2016.12.1.21. PMID: 26754778; PMCID: PMC4712283.
11 Bayat Mokhtari M, Bayat Mokhtari M, Rodriguez BZ, Yen TY, Rodriguez ID. Syndrome of Inappropriate Antidiuretic Hormone Secretion Following Ayahuasca Use in a Satanic Ritual: A Case Report. Cureus. 2022 Apr 20;14(4):e24310. doi: 10.7759/cureus.24310. PMID: 35607567; PMCID: PMC9123388.
12 de Morais, D.R., Lanaro, R., Barbosa, I.L. et al. Ayahuasca and Kambo intoxication after alternative natural therapy for depression, confirmed by mass spectrometry. Forensic Toxicol 36, 212–221 (2018). https://doi.org/10.1007/s11419-017-0394-5
13 Campodónico J, Aedo P, Montané MI, Rojas A, Aveiga A, Silva L, Ríos JC, Solís I. Hiponatremia grave secundaria a la exposición a veneno de Phyllomedusa Bicolor (Rana Kambó). Caso clínico [Severe hyponatremia secondary to Phyllomedusa bicolor (Kambó frog) poisoning. Report of one case]. Rev Med Chil. 2019 Jul;147(7):935-939. Spanish. doi: 10.4067/S0034-98872019000700935. PMID: 31859994.
14 Steinert T, Fröscher W. Epileptic Seizures Under Antidepressive Drug Treatment: Systematic Review. Pharmacopsychiatry. 2018 Jul;51(4):121-135. doi: 10.1055/s-0043-117962. Epub 2017 Aug 29. PMID: 28850959.
