Článek
Potenciálně tragických znečištění a záměn ale existuje více druhů. Drogy prodávané na černém trhu nejsou čisté. To je fakt, který je obecně známý, zároveň však kolem něj panuje řada mýtů.
Navzdory obecné představě a navzdory některým nedávným dezinformačním kampaním v médiích není čistota drog na českém černém trhu zas tak špatná (ale ani zvlášť dobrá). Z výroční Zprávy o nelegálních drogách1 za minulý rok vyplývá, že čistota metamfetaminu se dlouhodobě drží kolem 65–70 % (svou roli v tom hraje masivní domácí výroba), ale také například to, že kvalita kokainu v posledních letech masivně vzrostla a nyní se pohybuje až kolem 75 %. Heroin je na tom výrazně hůře (20–30 %), zároveň je ale dobré si uvědomit, že heroin je kvůli zaplavení našeho trhu buprenorfinem (a nejspíš i kvůli masivní přítomnosti kratomu) u nás daleko méně přítomný než v jiných evropských státech. Daty týkajícími se čistoty extáze (pilulek spojených s prostředím tanečních klubů, jež by měly obsahovat MDMA) se nemá moc smysl zabývat, protože přiznaně používají špatnou metodologii: čistota se počítá pouze jako poměr MDMA vůči váze celé tabletky, což je ale nesmyslný přístup, protože tabletka ze své podstaty musí obsahovat i neaktivní a neškodná pojidla (stlačením samotných krystalů MDMA bez těchto látek tabletku vyrobit nelze). Čistota psychedelik, disociativ a jiných látek, jimž se budeme v tomto článku primárně věnovat, se u nás systematicky neměří.
Nečistoty přítomné v drogách mají primárně dva původy. Tím prvním je nedokonalá syntéza, po níž zůstávají ve výsledném produktu různé vedlejší produkty či nezreagovaná činidla. Jelikož výroba (nelegálních) drog všeho druhu typicky probíhá v pochybných prostředích bez centrální kontroly kvality, přítomnost alespoň určitého množství látek, které by měly správně být po konci syntézy odstraněny, je prakticky jistá.
Záleží na konkrétních okolnostech syntézy, jak problematické takové vedlejší produkty budou. V některých případech jsou neškodné, jindy do větší či menší míry rizikové, výjimečně i smrtelné. Za příklad může posloužit třeba nezreagovaný pseudoefedrin, co se někdy objevuje v metamfetaminu.
Druhým původem nečistot je cílené ředění drog, známé taky jako „řezání“ drog. K tomu může docházet na každé úrovni distribučního řetězce, v některých případech (například u kokainu) ještě předtím, než jej výrobci vůbec někomu předají.2 Příčina je jednoduchá – dostatečně nenápadně nařezanou drogu lze vydávat za větší objem aktivní látky, než ve skutečnosti je, a tedy na ní vydělat více peněz na nic netušících kupcích (ve skutečnosti kupci často tuší, ale nemohou s tím nic dělat, protože kvůli kriminalizaci nejsou čistší drogy běžnému člověku dostupné).
I zde platí, že ředění drog může být poměrně neškodné (velmi častým přídatkem je například kofein či jedlá soda), ale také do větší či menší míry rizikové či smrtelné.
V Česku máme klasický příklad poslední možnosti – methanolovou aféru, kdy byly alkoholické nápoje (obsahující ethanol) kvůli neznalosti a chamtivosti překupníků naředěny významně levnějším, ale extrémně toxickým methanolem. Kvůli tomu více než padesát lidí zemřelo a dalších více než sto skončilo v nemocnici, v řadě případů s trvalými následky, např. ztrátou zraku.
Podobným příkladem, avšak ze světa ilegálních drog, je téma, které v poslední době hýbe světovými i českými médii – syntetické opioidy vmíchávané do všeho možného. Ve Spojených státech jde o obrovský problém, kvůli němuž ročně zemře téměř osmdesát tisíc lidí3 a který stojí USA několik jednotek procent ročního HDP.4
Neustále eskalující opioidní epidemie ve Spojených státech proto vyvolává značné obavy, že by se mohla přelít i jinam, například do Evropy, kde rovněž existuje obrovský nelegální drogový trh a kde už jsou opioidy zakořeněné v podobě v mnoha státech velmi rozšířeného heroinu. Obecně se předpokládá, že by syntetické opioidy (především ty ultrapotentní typu fentanylu a jeho analogů či případně novějších látek typu různých nitazenů) nejdříve mohly zaplavit evropský opioidní trh a následně případně proniknout i na trhy s jinými látkami. Existuje pro to silný precedens, protože v USA už dnes ultrapotentní opioidy mohou být přimíchávány prakticky úplně do všeho, včetně kokainu a metamfetaminu (pervitinu), což je na první pohled absurdní, jelikož mají velmi odlišné efekty.5 Tato praktika se navíc postupně začíná šířit i jinam a byla zaznamenána například i v Austrálii6 či Mexiku.7
Úzkost ohledně možné kontaminace látek různými vysoce nebezpečnými opioidy se z pochopitelných důvodů objevuje i v psychedelické komunitě.
Případy znečištění psychedelik nebezpečnými látkami ve větších množstvích jsou naštěstí vzácné – to ale neznamená, že se vůbec nedějí.
K části z nich dochází omylem při výrobě, protože producenti nejsou dostatečně schopní udržet čistotu a dochází ke vzájemné kontaminaci vyráběných látek (jelikož se vyrábějí na stejném místě). Ta bude nejspíš typicky nepatrná, jenže v situaci, kdy člověka mohou zabít i miliontiny gramu některých opioidů, to může stejně být život ohrožující. Potence některých syntetických opioidů tak překonává i známou odolnost LSD vůči znečišťování, spočívající ve skutečnosti, že na blotter se vejde jen extrémně malé množství jakékoliv látky (často ne víc než jednotky miligramů), přičemž látek účinných či nebezpečných v podobných dávkových rozmezích je minimum (až na výjimky, viz níže).
Záchyty blotterů, u nichž se předpokládalo, že budou obsahovat LSD, avšak které ve skutečnosti obsahovaly různé vysoce potentní opioidy, jsou známé z Brazilie.8 Absence záchytů z jiných zemí nemusí vůbec být dokladem toho, že jinde k takové kontaminaci nedochází, protože Brazílie kvůli specifické lokální protidrogové politice testuje (či alespoň před pár lety testovala) více blotterů než všechny ostatní země světa dohromady.
Potentní opioidy samozřejmě nejsou tím jediným, co se může objevit v blotteru a co může být pro člověka nebezpečné. V minulém desetiletí docházelo celkem často k vydávání blotterů obsahujcích různé superpotentní fenetylaminy typu 25×-NBOMe či 25×-NBOH (souhrnně 25×-NBxx) za LSD blottery.
25×-NBxx jsou syntetická psychedelika potencí vesměs zhruba podobná LSD. Vyvolávají emočně celkem mělké, velmi barvité stavy a jsou značně stimulační. Kromě toho jsou ale bohužel také vysoce toxická – u některých z nich stačí užít nízké násobky běžné dávky, aby mohlo dojít i ke smrtelnému předávkování. Příčinou je pravděpodobně odlišnost v tom, jak interagují s psychedelickým 5-HT2A receptorem, jež může v dostatečně vysokých dávkách vést k rozvoji serotoninové toxicity – vysokých horeček, zvýšení krevního tlaku a v extrémnějších případech i rozkladu kosterního svalstva do krve a selhání ledvin.
Jejich rizikovost stojí ve značném kontrastu s LSD a dalšími klasicky užívanými psychedeliky, jež jsou naopak výjimečně fyzicky bezpečná9 – byly zaznamenány i případy, kdy lidé užili mnohosetnásobky běžné dávky, aniž by to na nich zanechalo dlouhodobé následky.10
V současné době se ale už látky z rodiny 25×-NBxx na trhu příliš nevyskytují. Otevřený prodej přetrval v podstatě jen u 25E-NBOH, jenž je navíc výrazně bezpečnější než jeho příbuzní. Ve větší míře už ale nedochází ani k záměnám, ačkoliv kolem roku 2015 byly právě záměny za LSD zodpovědné za desítky úmrtí po celém světě.11-13
Je také dobré pamatovat, že neexistuje žádná standardizace tabletek extáze a občas se může stávat (ačkoliv to nejspíš není zas tak časté), že někdo prodává jako extázi něco, co výrobce vůbec jako extázi nezamýšlel. I zde může docházet ke vzniku určitého rizika neočekávaného setkání se s potentními opioidy.14
Zároveň se ale může stávat i to, že bude MDMA (resp. tabletky extáze) opioidy přímo znečištěno či zcela nahrazeno. Takové případy byly zaznamenány například v Mexiku7, Kanadě,15 ale i v Austrálii.16
Vyjma opioidů samozřejmě také hrozí různé jiné záměny či znečištění, kterými je extáze proslulá, od metamfetaminu až po různé nové syntetické drogy. V poslední době se podle informací z testovací služby DrugsInfoSite (více o ní později) zdá, že se celkem často namísto MDMA prodává 4-CMC, což je látka o poznání méně prozkoumaná a dost možná i nebezpečnější. Tato nebezpečí mimochodem neplatí jen pro extázi, ale i pro krystalické MDMA. Současný stav není výjimečný, historicky docházelo po policejních zátazích na distributory prekurzorů pro MDMA k výskytům alternativních látek vyráběných z jiných prekurzorů (například PMA či PMMA), jež však byly velmi výrazně nebezpečnější.17
V případě ketaminu je to patrně podobné. New South Wales v Austrálii vydal letos oficiální varování před ketaminem a kokainem znečištěným potentními opioidy18 a vzorky ketaminu znečištěné opioidy byly zachyceny v Kanadě.19
Pro různé RC (z angl. research chemicals) neboli nové syntetické drogy v šedé zóně legality, mezi které v Česku patří i řada psychedelik), je situace hůře popsaná. Hypoteticky u nich hrozí menší riziko ředění a záměn, protože jejich prodejní řetězec je kratší (typicky putují od výrobce k provozovateli online obchodu a od něj k uživateli, zatímco u běžných drog je série dealerů a jejich vlastních dealerů o poznání delší). Čistota jednotlivých RC se ale v praxi téměř nezkoumá, neboť jich existují doslova stovky.
I v oblasti nových drog jsou ale známy příležitostné záměny. Kromě již zmiňovaného vydávání 25×-NBxx za LSD došlo například k záměně Bromo-DragonFLY (RC psychedelika s podobnou mírou toxicity jako u 25×-NBxx) za 2C-E (v roce 2011) a 2C-B-FLY (v roce 2009) s fatálními následky. 20 K záměnám různých RC za jiné občas dochází i nadále a nikdo přesně neví, jak často.
Pokud se člověk chce chránit proti možnému znečištění látek či úplným záměnám, má k dispozici několik nástrojů. Tou úplně nejjednodušší zásadou je nekupovat drogy od neznámých lidí (například dealerů přímo na festivalu či v klubu během akce). Ta se sice skloňuje velmi často, ale ve skutečnosti zdaleka není všespásná a ani tak dobrá, jak by se mohlo zdát, protože i pokud člověk má všechny své drogy od svých známých, jen tím odsouvá problém o stupeň dál. Pokud si je dotyční sami nesyntetizují, což je krajně nepravděpodné, nejspíš je sami berou od někoho, koho neznají. Na druhou stranu může platit, že při nákupu drog od osoby, které můžete věřit, že je už před vámi vyzkoušela, může dojít ke snížení rizika pro sebe (v praxi to vlastně jen znamená, že riziko přenášíte na druhého, což je rovněž z mnoha důvodů problematické).
Lepší metoda je používat testovací činidla, takzvané „test kity“. Ty jsou v Česku legální a lze je velmi levně pořídit na internetu (celá sada s mnoha činidly stojí něco přes tisícovku, takže cena za jeden test je v řádu jednotek korun).
Test kity jsou taková sada „Malý chemik“. Když člověk smíchá určité činidlo se zkoumanou látkou, výsledná směs změní barvu. Podle toho, jaký odstín nabere, lze usoudit, do jaké širší chemické skupiny dotyčná látka spadá. Pokud člověk použije činidel několik (typicky tři až pět, v závislosti na konkrétní testované substanci), lze poměrně dobře triangulovat, o co konkrétně jde. Nejkvalitnější test kity vyrábí protestkit.eu.
Problém některých těchto činidel je, že nejsou zvlášť citlivá, takže občas může být obtížné posoudit, na co přesně ukazují. Větší problém ale je, že pokud je zkoumaná substance ve skutečnosti směsí látek, nejspíš si s tím nebudou schopna poradit a budou ukazovat nekoherentní výsledky. A úplně největší problém je, že nedokážou odhalit kontaminaci fentanylem a jinými syntetickými opioidy.
Naštěstí existují i alternativy, např. testovací sady specificky určené k odhalování fentanylu, různých jeho analogů či nitazenů https://protestkit.eu/fentanyl-test-strip/; https://protestkit.eu/nitazene-test-strips-1-free/. Jejich spolehlivost je poměrně dobrá, ale ani ty nejsou úplně dokonalé. Na stránkách protestkit.eu také najdete podrobné návody, jak tyto testy obsluhovat.
Aby člověk dosáhl největší možné míry redukce rizika, měl by využít profesionálních testovacích služeb. Ty navzdory určité nevoli prohibičních složek existují ve vládou schválené podobě i v Česku – poskytuje je platforma DrugsInfoSite https://drugsinfosite.org/dis/, provozovaná Laboratoří forenzní analýzy biologicky aktivních látek při VŠCHT. Do ní můžete zdarma a zcela anonymně zaslat (buď poštou či přes sběrný box) svůj vzorek, jenž bude následně laboratorně otestován. Přes kód se poté na jejích stránkách dozvíte, co ve vašem vzorku přesně bylo.
Závěr
Současná situace je nejistá. Zaplavování trhu potentními opioidy se neustále zhoršuje, avšak v Evropě k tomu naštěstí zatím ve větší míře nedochází. To se ale může (a nemusí) rychle změnit. Je proto zásadní opatrnost, jež by měla v praxi zahrnovat především využívání různých možností testování, jež jsou v naší zemi k dispozici.
Psychedelika sama o sobě patří mezi jedny z nejbezpečnějších tříd psychotropních látek. Vzhledem k tomu, že prozatím zůstávají nelegální, je na osobní zodpovědnosti každého uživatele, aby si zajistil, že produkt, který si obstaral, neobsahuje nechtěnou příměs substancí ze tříd úplně jiných – obvykle mnohem nebezpečnějších.
Martin Duřt
Autor článku je výzkumník neurofarmakofenomenologie psychotropních látek.
Pokud se vám naše články líbí, můžete Českou psychedelickou společnost i přímo podpořit. Děkujeme!
https://czeps.org/byt-sponzorem/
Citovaná literatura a odkazy:
2 Cosby, Daniel (2014). Adulterants and Interpretative Challenges in Forensic Science: Effects on Colorimetric Spot Tests for Presumptive Drug Identification and Adverse Side Effects in the Body. James Madison University. Dostupné online z: https://open.bu.edu/server/api/core/bitstreams/908fc82d-44aa-44bc-960f-fb429e43cb97/content.
3 Garnett, Matthew F., Miniño, Arialdi M. (2024). Drug Overdose Deaths in the United States, 2003-2023. NCHS Data Brief No. 522. Dostupné online z: https://stacks.cdc.gov/view/cdc/170565.
4 The White House (2025). The Staggering Cost of the Illicit Opioid Epidemic in the United States. Dostupné online z: https://www.whitehouse.gov/articles/2025/03/the-staggering-cost-of-the-illicit-opioid-epidemic-in-the-united-states/.
5 Wagner, K. D., Fiuty, P., Page, K., Tracy, E. C., Nocera, M., Miller, C. W., Tarhuni, L. J., & Dasgupta, N. (2023). Prevalence of fentanyl in methamphetamine and cocaine samples collected by community-based drug checking services. Drug and Alcohol Dependence, 252, 110985. https://doi.org/10.1016/j.drugalcdep.2023.110985.
6 Barratt, M. J., Ball, M., Wong, G. T. W., & Quinton, A. (2024). Adulteration and substitution of drugs purchased in Australia from cryptomarkets: An analysis of Test4Pay. Drug and Alcohol Review, 43(4), 969–974. https://doi.org/10.1111/dar.13825.
7 Cruz, S. L., Bencomo-Cruz, M., Medina-Mora, M. E., Vázquez-Quiroz, F., & Fleiz-Bautista, C. (2023). First drug-checking study at an electronic festival and fentanyl detection in the central region of Mexico. Harm Reduction Journal, 20(1). https://doi.org/10.1186/s12954-023-00905-8.
8 De Melo Barbosa, L., Santos, J. M., De Morais, D. R., Nimtz, A. V., Eberlin, M. N., De Oliveira, M. F., & Costa, J. L. (2018). Fast UHPLC–MS/MS method for analysis of furanylfentanyl in different seized blotter papers. Drug Testing and Analysis, 11(1), 178–183. https://doi.org/10.1002/dta.2472.
9 Nichols, D. E. (2016). Psychedelics. Pharmacological Reviews, 68(2), 264–355. https://doi.org/10.1124/pr.115.011478.
10 Klock, J. C., Boerner, U., & Becker, C. E. (1974, March 1). Coma, Hyperthermia and Bleeding Associated with Massive LSD Overdose: A Report of Eight Cases. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC1129381/.
14 McCrae, K., Tobias, S., Tupper, K., Arredondo, J., Henry, B., Mema, S., Wood, E., & Ti, L. (2019). Drug checking services at music festivals and events in a Canadian setting. Drug and Alcohol Dependence, 205, 107589. https://doi.org/10.1016/j.drugalcdep.2019.107589.
15 Mema, S. C., Sage, C., Xu, Y., Tupper, K. W., Ziemianowicz, D., McCrae, K., Leigh, M., Munn, M. B., Taylor, D., & Corneil, T. (2018). Drug checking at an electronic dance music festival during the public health overdose emergency in British Columbia. Can J Public Health, 109(5–6), 740–744. https://doi.org/10.17269/s41997-018-0126-6.
17 Byard, R. W., Gilbert, J., James, R., & Lokan, R. J. (1998). Amphetamine derivative fatalities in South Australia-Is „Ecstasy“ the culprit? American Journal of Forensic Medicine & Pathology, 19(3), 261–265. https://doi.org/10.1097/00000433-199809000-00013.
19 Payer, D.E., Young, M.M., Maloney-Hall, B., Mill, C., Leclerc, P., Buxton, J.,
the Canadian Community Epidemiology Network on Drug Use, & the National Drug Checking Working Group. (2020). Adulterants, contaminants and co-occurring substances in drugs on the illegal market in Canada: An analysis of data from drug seizures, drug checking and urine toxicology. Ottawa, Ont.: Canadian Centre on Substance Use and Addiction. Dostupné online z: https://www.ccsa.ca/sites/default/files/2020-04/CCSA-CCENDU-Adulterants-Contaminants-Co-occurring-Substances-in-Drugs-Canada-Report-2020-en.pdf.
