LSD jako zbraň k ovládání mysli – nacistický nápad uskutečňovaný USA

Většinu času má velká část z nás pocit, že nás naše vláda chrání, ale tu a tam zjišťujeme, že peníze z našich daní pomohly financovat některé skutečně bizarní a nelidské programy.

Když se tehdy kouř poválečné propagandy rozplynul a dokumenty byly odtajněny, zjistilo se, že historie CIA má více společného se sci-fi než s bezpečností a právy občanů.

Operace Paperclip

Po druhé světové válce se imperialistický svět oprávněně obával komunistické revoluce. Obě strany využívaly poválečnou situaci jak mohly, aby si zajistily svou pozici v nadcházející Studené válce. Mezi trofejemi, které ukořistili agenti spojeneckých zpravodajských služeb po válce, byli nacističtí vědci a jejich výzkumy biologických a chemických zbraní. V utajovaném memorandu nazvaném „Vykořisťování německých vědců ve vědě a technologii ve Spojených státech“ popsali náčelníci štábu tyto muže jako „vyvolené, vzácné mozky, jejichž pokračující intelektuální produktivitu chceme využít“. Taková intelektuální kořist nesměla padnout do sovětských rukou. (1)

„V rámci operace Paperclip, která začala v květnu 1945, vědci, kteří pomohli Třetí říši vést válku, pokračovali ve své zbrojní práci pro vládu USA ve vývoji raket, chemických a biologických zbraní, letectví a v neposlední řadě připravovali i vesmírné medicíny (pro posílení výkonů vojenských pilotů a  astronautů).“

Ačkoli mnozí z mužů, kteří pracovali na těchto protilidských systémech, byli členy nacistické strany, důstojníci SS a váleční zločinci, byli ceněni jako životně důležití pro americkou národní bezpečnost. Američtí vládní úředníci tehdy usoudili, že je v pořádku ignorovat zapojení těchto vědců při vývoji biologických a chemických zbraní, při navrhování raket V-2, které zničily Londýn a Antverpy, a při nesčetných úmrtích vězňů v koncentračních táborech, kteří se stali oběťmi lékařských experimentů nejen v Dachau a Ravensbrücku. (1,2)

Americké experimenty na lidech pokračovaly během studené války v rozporu s Norimberským kodexem. (2)

Annie Jacobsenová – investigativní novinářka

Operace Paperclip, kniha novinářky Annie Jacobsenové, které se tento článek věnuje převážně, není prvním odhalením tohoto dříve přísně tajného programu. The New York Times, Newsweek a další média odhalila Paperclip již v prosinci 1946. Albert Einstein, Eleanor Rooseveltová a rabín Steven Wise se veřejně postavili proti programu a  také podle průzkumu Gallup jej většina Američanů v té době vnímala negativně.

Kniha Annie Jacobsenové je však první na toto téma, která se objevila od doby, kdy prezident Clinton podepsal v roce 1998 zákon o  nacistických válečných zločinech, který prosadil odtajnění amerických zpravodajských záznamů (včetně F.B.I., armádních zpravodajských služeb a  C.I.A.) a spisy německých agentů, vědců a válečných zločinců.

Jacobsenová sleduje 21 těchto nacistických vědců a techniků. Osm z  nich pracovalo přímo s Hitlerem, Himmlerem nebo Göringem, patnáct bylo aktivními členy nacistické strany, deset sloužilo v polovojenských četách jako SA a SS a šest bylo souzeno v Norimberku. Objevuje se zde několik známých postav, včetně několika průkopníků v průzkumu vesmíru — Wernher von Braun (vedoucí představitel NASA, spolupracoval s Disney pictures), Hubertus Strughold (otec vesmírné medicíny), Walter Dornberger (vyvíjel řízené střely, raketoplány a obranné systémy pro USA) a Arthur Rudolph (pracoval v americké armádě a NASA, kde řídil vývoj několika systémů). (1)

Krycí název Artyčok: tajné pokusy CIA na lidech

Lákat lidi na prostitutky a podsouvat jim LSD. Tak probíhal začátek projektu ARTICHOKE (anglický výraz pro artyčok, přičemž sloveso choke zároveň znamená „dusit (se)“), výzkumu CIA týkajícího se ovládání mysli, který experimentoval s hypnózou, nucenou závislostí, LSD (domnělé sérum pravdy), extrémními teplotami a smyslovou deprivací. Pracovníci, kteří výzkum prováděli, bombardovali subjekty otázkami a snažili se zjistit, jestli dokážou zlomit jejich odpor a najít způsob, jak zničit lidské ego. Šlo tedy o projekty určené nejen k pochopení lidské mysli, ale také ke zjištění, jak ji zničit. Pravděpodobně však projekt selhal, když se ukázalo, že účastníci byli příliš zaneprázdněni studiem malých galaxií v otiscích prstů a konverzací se stromem, než aby reagovali na otázky a zájem vědců. (3,4)

V rámci projektu MKultra, hlavního programu kontroly mysli, agenti podávali LSD rozličným osobám – od vězňů a prostitutek po sovětské špiony –, aby mohli studovat jeho účinky. (4) „Plán vylepšeného výslechového programu měl být přímočarý: omámit špiony, vyslýchat špiony a navodit u nich amnézii, aby zapomněli,“ píše Jacobsenová. (2)

Správce programu Artychoke Richard Helms, budoucí ředitel CIA, později v roce 1948 rozhovoru řekl, že Amerika má odpovědnost testovat LSD. „Cítili jsme, že je naší odpovědností nezaostávat v tomto oboru za Rusy nebo Číňany a jediný způsob, jak zjistit, jaká jsou rizika, bylo otestovat věci, jako je LSD a další drogy, které lze použít ke kontrole lidského chování.“ (3)

Někteří američtí představitelé, píše Jacobsenová, věřili, že schválením programu Paperclip „přijali menší ze dvou zel – že pokud Amerika tyto vědce nenaverbuje, sovětští komunisté to udělají určitě.“ (2)

LSD – zbraň k ovládání mysli

Během raného období studené války byla CIA přesvědčena, že komunisté objevili drogu nebo techniku, která by jim umožnila ovládat lidskou mysl. V reakci na to CIA zahájila svůj vlastní tajný program, nazvaný MK-ULTRA, aby hledala drogu na kontrolu mysli, která by mohla být použita jako zbraň proti nepřátelům.

Program MK-ULTRA, který fungoval od roku 1950 do počátku 60. let, byl vytvořen a provozován chemikem jménem Sidney Gottlieb. Novinář Stephen Kinzer, který strávil několik let vyšetřováním programu, nazývá operaci „nejdelším hledáním technik kontroly mysli v historii“. Některé z  Gottliebových experimentů byly tajně financovány na univerzitách a  výzkumných centrech, zatímco jiné byly prováděny v amerických věznicích a  v detenčních centrech v Japonsku, Německu a na Filipínách.

„Gottlieb chtěl vytvořit způsob, jak převzít kontrolu nad myslí lidí, a uvědomil si, že jde o dvoudílný proces,“ říká Kinzer. „Zaprvé jste museli „odpálit“ stávající mysl, zadruhé jste museli najít způsob, jak vložit novou mysl do vzniklé prázdnoty. V druhém bodě se příliš daleko nedostal, ale v prvním udělal spoustu práce.“ … „Nevíme, kolik lidí zemřelo, ale několik ano a mnoho životů bylo trvale zničeno,“ říká Kinzer. Nakonec Gottlieb dospěl k závěru, že ovládání mysli není možné.

Všechno zlé je pro něco dobré

Ve skutečnosti může být ředitel MK-ULTRA Sidney Gottlieb nyní považován za muže, který přinesl LSD do Ameriky. Byl nevědomým kmotrem celé LSD kontrakultury, protože na začátku 50. let zařídil, aby CIA zaplatila 240 000 dolarů za nákup celé světové zásoby LSD. Přivezl LSD do Spojených států, začal ho šířit po nemocnicích, klinikách, věznicích a  dalších institucích a prostřednictvím falešných nadací je požádal, aby provedli výzkumné projekty a zjistili, co LSD je, jak na něj lidé reagují a jak by mohlo být použito jako nástroj pro ovládání mysli. (3)

Lidé, kteří se dobrovolně přihlásili do těchto experimentů a začali brát LSD to v mnoha případech považovali za velmi příjemné a řekli o tom svým přátelům. A kdo že byli tito lidé? Například Ken Kesey, autor Přeletu nad kukaččím hnízdem, poprvé užil LSD v experimentu sponzorovaném MK-ULTRA. Stejně tak Robert Hunter, textař Grateful Dead, který se stal velkým šiřitelem kultury LSD. Allen Ginsberg, básník, který opěvoval nesdělitelné osobní dobrodružství na LSD, dostal své první LSD prostřednictvím Sidneyho Gottlieba.

Je obrovskou ironií, že droga, o které CIA doufala, že bude jejím klíčem k ovládání lidstva, ve skutečnosti zapříčinila rozvoj kontrakultury v 60. letech a následnou celkovou kulturně-politickou liberalizaci.

Gottlieb a CIA zřídili tajná detenční střediska po celé Evropě a  východní Asii, zejména v Japonsku, Německu a na Filipínách, která byla v  období počátku 50. let z velké části pod americkou kontrolou, a proto se v těchto místech Gottlieb nemusel obávat žádného problému s  ilegalitou. Nacističtí lékaři tam prováděli rozsáhlé experimenty s  meskalinem v koncentračním táboře Dachau a CIA měla velký zájem zjistit, zda by oním klíčem k ovládání mysli nemohl být právě meskalin. Další věc, kterou nacisté poskytli, byly informace o jedovatých plynech, jako je sarin, který se stále používá.

Gottlieb operoval téměř bez dozoru. Měl jakousi kontrolu od svého šéfa Richarda Helmse a od ředitele CIA Allena Dullese. Nikdo z nich ale ve skutečnosti nechtěl vědět, co dělá. Měl povolení zabíjet, bylo mu dovoleno rekvírovat lidské subjekty po celých Spojených státech a po celém světě a vystavovat je jakémukoli druhu zneužívání dle vlastní libosti. Nikdy nemusel nikomu podávat seriózní hlášení. (3,5)

Závěr

Američtí vědci pracovali po boku hitlerových vědců na výzkumu, jehož cílem bylo transformovat LSD ve zbraň používanou k tomu, aby nepřátelské vojáky na bitevním poli ochromila, zpomalila nebo je donutila nezabíjet nepřátele. Výsledek byl neúspěšný, a měl přímo opačný efekt, než autoři výzkumu zamýšleli.

CIA záhy po válce projevila zájem o použití LSD mimo bojiště či informační válku. V té době Američané zkoumali možnosti manipulace lidské mysli nejen pomocí drog, hypnózy nebo elektrického šoku, ve snaze vyrovnat se domnělým podobným sovětským technikám výslechu. (5)

Díky tomu si Američané uvědomili, že LSD umožňuje lépe porozumět změnám v lidském chování a také provádět kognitivní manipulaci k  ovládání mysli lidí. Dospělo se k tomu, že lidskou mysl takto ovládat nelze a že bylo těmito pokusy zmařeno a bez souhlasu ovlivněno nespočet lidských životů. Dobrá povaha LSD však zapříčinila opačný efekt ve společnosti. Hnutí kontrakultury pod vlajkou hippies, následná celosvětová liberalizace a uvolnění poměrů zapříčinily následnou Válku proti drogám.

David Hmíra
Česká psychedelická společnost
13. 7. 2023

Seznam zdrojů:

Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce. Děkujeme!