Měl(a) jsem náročnou psychedelickou zkušenost, a teď potřebuji pomoct. Co s tím?

Náročná psychedelická zkušenost (dříve často nazývaná zavádějícím výrazem „bad trip“) může potkat každého z nás – na párty, festivalu, ale dokonce i když jsme v domácím prostředí. Nejčastější příčinou je, když člověk užije příliš vysokou dávku psychedelika, dané psychedelikum obsahuje nežádoucí příměs, anebo zkrátka dojde k záměně za jinou látkou. Často se také stává, že podceníme onen tak často skloňovaný set a setting.

Jak může taková náročná zkušenost, nově často nazývaná „challenging experience“, vypadat? Naše psychika má sklon používat silně zakořeněné obranné mechanismy, jimiž reaguje na nepříjemnou nebo novou situaci. Rovněž v sobě každý z nás má nějaké nezpracované konflikty, které se po užití látky mohou dostat do vědomí, vyvolají ony již zmíněné obranné mechanismy, které provází úzkost a pocit, že si v tu chvíli nevíme rady. Tato duševní nepohoda se za určitých podmínek může stupňovat. Například když užijeme látku v ne úplně vhodné době – když jsme smutní, vyčerpaní, řešíme akutní problémy apod. (4) Takovou náročnou zkušenost mohou provázet i nepříjemné zrakové vjemy, ojediněle také sluchové a taktilní vjemy. Můžeme také prožít rozpad ega a psychologickou smrt (tzv. „smrt ega“), která je v některých případech doprovázena úzkostí a dochází tak k intenzivnímu strachu ze smrti a umírání. (1)

Právě ve chvíli, kdy zkušenost, která představuje takto náročnou výzvu, prožíváme, jistě oceníme přítomnost nějakého průvodce, tzv. sittera, který nás celou situací provede a poskytne klidný, tichý prostor, bez rušivých prvků (jako např. hlasitá hudba), kde můžeme svůj stav plně a bezpečně prožít. Pokud prožíváme zkušenost doma, vždy je dobré mít vedle sebe například kamaráda, který má nějaké psychedelické zkušenosti a ví, jak druhého tímto zážitkem provést. Pokud jsme však například na festivalu, koncertu či jiné společenské akci, a nikoho takového nemáme, může se nám hodit pomoc odborníků, kteří zajišťují harm reduction služby na dané akci.

V tomto kontextu nelze nevzpomenout na legendární hudební festival Woodstock 1969, na který neočekávaně dorazilo pět set tisíc návštěvníků. Řada z nich požila v jeho průběhu psychoaktivní látky a někteří z nich následně potřebovali nějakou formu pomoci. Právě tam se zrodily první harm reduction týmy zajišťující takovou podporu a pomoc. (4)

V České republice existuje několik služeb poskytujících harm reduction. Mezi nimi můžeme vzpomenout například projekt PsyCare České psychedelické společnosti nebo projekt Hard&Smart společnosti Podané ruce. Tyto projekty jsou si v mnohém podobné. Oba se snaží o minimalizaci rizik v užívání psychoaktivních látek. Poskytují podporu a poradenství v krizových situacích, snaží se srozumitelnou formou informovat o daných látkách a rizicích jejich užívání a samozřejmostí je i nabízení harm reduction materiálu, jako jsou např. špunty do uší, kondomy či šňupátka, ale také drobné občerstvení ve formě čaje, šumivého nápoje obsahujícího vitamíny a minerály apod.

Zatímco projekt PsyCare se zaměřuje čistě na festivaly a indoor akce, kde se užívají převážně psychedelika, projekt Hard&Smart se obecně orientuje na veškeré akce, kde se užívají psychoaktivní látky včetně alkoholu a nepsychedelických drog typu pervitinu, tj. na různé taneční scény, noční život a zábavu. Kromě toho, že mají svůj stánek a možnost vytvoření preventivně-odpočinkové zóny, se zaměřují i na monitoring sledovaných rizikových oblastí ve vybraných hudebních podnicích. Pracují rovněž s majiteli klubů a promotéry a snaží se tak ovlivňovat jejich prostředí pro tzv. „safer clubbing“. Je to tedy projekt, který je širšího zaměření, a můžeme se s ním setkat na (hudebních) akcích a festivalech různého typu. (2)

PsyCare, jak bylo již řečeno výše, jezdí specificky právě na festivaly, kde se očekává větší výskyt užívání psychedelických látek. Nabízí bezpečný prostor v prostředí útulné jurty lidem, kteří v důsledku konzumace psychedelik (nebo jejich kombinací) procházejí náročnou zkušeností a jinak by pravděpodobně skončili v péči záchranné služby. V průběhu festivalu působí služba nepřetržitě – ve dne i v noci. Na místě jsou školení dobrovolníci (mezi nimi i terapeuti, psychologové či lékaři), kteří jsou připraveni pomoci s různorodými potřebami klientů. Někdo si potřebuje důvěrně popovídat, někdo hledá odpočinek v bezpečném prostředí, někdo zase místo, kde může prožít náročnou nebo příliš intenzivní psychedelickou zkušenost. Rizika, která se s tímto náročným procesem pojí, se minimalizují, pokud je možné ho prožít v bezpečí a pod dohledem školeného dobrovolníka. (4)

Jak může například tato služba konkrétně vypadat? Uveďme si jeden příklad z praxe PsyCare. „Příslušníky security služby byla přivedena mladá dívka, s odůvodněním, že je velmi rozrušená a neklidná – utíkala před svými kamarády a nepoznávala svého partnera. Po dobu několika hodin v jurtě vykřikovala různá slova a jména. Občas v důsledku úzkosti útočila na okolní lidi nebo na sebe. Školení dobrovolníci ji obložili polštáři a dekami, aby si neublížila, a byli jí klidnou a trpělivou oporou. Po zhruba šesti hodinách začaly účinky odeznívat a dívka se postupně uklidnila. Nakonec byla schopna navázat kontakt se svým přítelem a následně usnula. Druhý den přišla poděkovat za péči a podporu. Z celé situace byla vylekaná, ale sama řekla, že se jednalo o jednu z nejdůležitějších a nejintenzivnějších zkušeností, které kdy měla.“ (4)

Náročná zkušenost může být pro člověka velmi růstová, pokud s ní dál pracuje. Po takové zkušenosti se může samozřejmě stát, že po čase začnou vzpomínky blednout a člověk se navrátí do běžného života, ke svým běžným způsobům, a na to, co se v ní dělo, buď zapomene, nebo tomu nepřikládá žádný zvláštní význam. Lepší varianta je, když se daný člověk snaží o integraci těchto zážitků do svého života, a to přinejmenším tím, že se ke zkušenosti opakovaně vrací, snaží se napsat si k ní poznámky a věnuje pozornost tomu, co se mu může ještě dny a týdny poté vybavovat. Může se však také stát, že se po psychedelické zkušenosti objeví potíže, se kterými si člověk neví rady a potřebuje pomoci. Mezi ně může patřit například:

Pokud člověk něco takového prožije, může ho napadnout, že by se rád o své zkušenosti pobavil s nějakým odborníkem. To je ale velmi problematické, protože ne každý psycholog či psychoterapeut má s psychedeliky zkušenost a někteří tyto látky dokonce odsuzují. Člověk se pak často setkává s opakovaným odmítáním a celý proces je příliš zdlouhavý.

Naštěstí přesně na tuhle problematiku myslela v rámci harm reduction služeb Česká psychedelická společnost (CZEPS), která nedávno spustila nekomerční projekt Prostor integrace, jenž je odpovědí na otázku „kde najít odborníka, který mi pomůže integrovat můj zážitek“. Jako první v České republice zprostředkovává lidem síť dostupných odborníků – psychoterapeutů (psychologů či psychiatrů) s orientací v problematice rozšířených stavů vědomí, kteří mohou klientům pomocí s integrací náročných psychedelických zkušeností. Na webových stránkách můžeme kromě seznamu terapeutů, kteří jsou připraveni poskytnout odbornou pomoc, nalézt i množství odborných článků a sekci nejčastějších otázek, které se vyskytují v rámci poradny České psychedelické společnosti. Jde tedy o komplexní harm reduction službu, snažící se pokrýt veškeré potřeby a otázky člověka, který se potýká s náročnou zkušeností, a vytváří bezpečný prostor pro její integraci. Tento projekt velice úzce spolupracuje s první psychedelickou klinikou Psyon, jež jako jedna z prvních v Evropě nabízí ketaminem asistovanou psychoterapii. (3)

Právě jeden ze zakladatelů kliniky Psyon, psychiatr Filip Tylš, vznik Prostoru integrace velice vítá: „Projekt je důležitý ze dvou pohledů. Pro terapeuty je to dobré, abychom o sobě vzájemně věděli a mohli se dobře propojovat, kdo tuto práci dělá z hlediska nějakých intervizí, supervizí apod. Z pohledu klienta myslím, že je to úplně super věc proto, že můžou mít přehled, ať jsou z jakéhokoli koutu republiky, kteří terapeuti v nejbližším okolí se věnují téhle specifické činnosti. A nemusejí se na to ptát tou nepříjemnou otázkou — Užil jsem psychedelika, vezmete mě do péče? — a můžou tu otázku rovnou přeskočit a ptát se spíše, jestli na ně ten terapeut má čas. Takže z pohledu klienta je to úplně klíčový projekt. Samozřejmě se mohou obracet i na naši kliniku Psyon, kde tyto služby také poskytujeme,“ uzavírá psychiatr. (3)

Závěrem si připomeňme, že celoživotní prevalence užívání psychedelických látek v České republice je kolem 5-6 %, což znamená, že nezanedbatelné množství Čechů má psychedelickou zkušenost. Ačkoliv možnosti práce s touto zkušeností v ČR jsou, je potřeba je rozšiřovat o další a další možnosti. Projekt Prostor integrace tak zvětšil pole těchto příležitostí. Psychedelický zážitek totiž může být opravdu ku prospěchu člověka jen tehdy, když je správně integrovaný.

Eva Zientková
Česká psychedelická společnost

Zdroje: