Článek
OSHO vlastně není skutečné jméno tohoto gurua. Doopravdy si říkal Bhagván Radžniš. Jméno si změnil kvůli tomu, že byl vyhoštěn z USA za sérii atentátů a biologických teroristických útoků. Cože? Ano. Ten hodný vousatý pán, co říká ty moudré věci, je bývalý vůdce teroristické náboženské skupiny.
Začalo to takto: Bhagván v Indii založil ašrám (svatý chrám), kde sdružoval své následovníky. O tomto ašrámu ve městě Půna byl později natočen kontroverzní dokumentární film, ukazující praktiky tzv. „Dynamické meditace“. Bhagván totiž přišel propagovat novou techniku, při které se nemeditovalo v klidu, ale v pohybu. Jednalo se o sérii cvičení, při nichž lidé postupně zdivočeli a vypustili ze sebe všechny emoce. V praxi to ale vypadalo tak, že skupina nahých lidí na sebe v malé místnosti skáče jako zvířata a křičí. Ty záběry nejsou pro slabší povahy.
Pomocí dynamické meditace se člověk dostával do zvláštní extáze. Ve své nahotě a zvířeckosti přijal všechny svoje negativní stránky a smířil se s nimi. Pokud měl člověk na někoho zlost (třeba na své rodiče nebo bývalou přítelkyni), mohl při Bhagvánovo seancích křičet na druhé lidi a vybít ze sebe zlostné emoce. Bhagván také prováděl zvláštní masáž šesté čakry na těle, což vypadalo asi tak, že divoce „prstil“ někomu prostor třetího oka a ten člověk se pak v jakémsi duchovním epileptickém záchvatu složil k zemi. Zkrátka - Bhagván byl takovou kombinací jogína, psychoterapeuta a šamana.
Už v počátcích své činnosti začal být OSHO závislý na ženách. Celou noc o něj pečovaly mladé dívky, které ho střídavě půl hodiny sály a půl hodiny hladily. Také se v mládí stal závislým na rajském plynu a dalších drogách, které vesele užíval až do naprosté otupělosti mysli. Pokud jste někdy viděli videa, kde OSHO vypadá jako zhulený a mluví pomalu, tak jste viděli jeho plně intoxikovaný stav.
Kromě vášně k ženám a závislosti na drogách však holdoval také další neřesti - drahým předmětům. Kupoval si hodinky pokládané diamanty, zlaté prsteny a Rolls-Royce. Zkrátka duchovní člověk, jak se patří.
Pro svůj nejslavnější životní kousek si už v Indii vyhlédl mladou dívku jménem Sheela. Poznala Bhagvána v sedmnácti letech a stala se jeho oddanou žačkou. Během několika let se stala jeho pravou rukou a vybudovala mu obrovské duchovní centrum v USA. Právě tohle centrum, nazvané RADŽNIŠPURAM, způsobilo Bhagvánovi nejvíc starostí. V centru se usadily tisíce následovníků a ti začali připravovat revoluci. Ovládli sousední město, pak okres a nakonec se chystali na kraj.
Vše dělali naoko legálně - pomocí demokratických voleb. Pokaždé se shromáždili na nějakém místě a početně převýšili všechen zbytek tamních obyvatel, čímž si zajistili vítězství ve volbách. Aby se jim to povedlo na úrovni kraje, nastěhovali si do Radžnišpuramu tisíce bezdomovců z celých USA a zaregistrovali jim tam trvalé bydliště. Zároveň vybudovali laboratoř, kde kultivovali různé nemoci a šířili je do amerických měst. Nejznámější je případ salmonely, kterou šířili v salátových barech, nebo případ vodárny, kterou se pokusili otrávit. Záměr byl pokaždé stejný - způsobit epidemii, která by snížila volební výsledky nepřátelské strany. Když se nad tím člověk zamyslí, je to vlastně úplně bláznivé. Jenže Bhagván stále nebyl spokojený. Přes Sheelu vedl skupinu atentátníků, kteří plánovali vraždy politiků a nepřátelsky zaměřených novinářů.
Jen díky několika málo statečným lidem se podařilo Bhagvánovo plán odhalit a postavit ho před soud. Jeho oddaní žáci (včetně Sheely) však veškerou vinu vzali na sebe a šli místo něj dokonce do vězení. Americkým úřadům nezbylo nic jiného než Bhagvána doživotně vyhostit z USA. Teprve tehdy, když se Radžniš vrátil do Indie, přijal nové jméno a začal vystupovat jako OSHO. Člověk by si řekl, že to přece nemohlo fungovat, ale jak možná sami víte, moudrých děl pana OSHA jsou plná knihkupectví, zatímco o panu Bhagvánovi se toho moc nedozvíte. Naštěstí před několika lety vyšel dokumentární film Netflixu, který měl značný úspěch, a rozšířil informace o pozadí tohoto zvrhlého gurua.
Teď už možná trochu chápete, kým OSHO je
Ale o tom tenhle blog není - tenhle blog je o tom, jak mě jednotlivé příběhy sekty posouvaly dál v pochopení složitého tématu sekt. Když jsem vstřebal všechny informace o tomhle pánovi a jeho uskupení (a zjistil si obhajovačný postoj našich učitelů), došlo mi hned několik věcí.
Zaprvé - to nejzjevnější - je to, že sekty mohou spáchat strašné věci, ale když se rebrandují, mohou se znovu vydrápat na vrchol. Potvrdilo se mi to později ještě mnohokrát, třeba když jsem objevil světoznámé sekty vystupující v Česku pod novou značkou.
Druhé ponaučení je podobné - sektám stačí, aby na chvíli zmizely pod povrch, deset nebo patnáct let nevystupovaly veřejně, a veřejnost na ně zapomene. Když pak znovu rozjedou své aktivity, málokdy si toho někdo všimne. Tím, že pokaždé uplyne tolik času, ztratí se exčlenové, rodinní členové, svědkové a nepřátelé dané sekty a je pokaždé nutné, aby se zrodila nová generace „protivníků“. Oproti tomu, v sektách se významní členové obvykle drží po celý život. Nemají nic jiného na práci než šířit svou sektu. Nemají jiné zájmy a vlastní život, jako lidé, kteří proti nim před X lety bojovali. A proto mají nad námi určitou výhodu.
Třetí poznatek byl trochu hlubší a týkal se gurua. Bhagván se už na konci Radžnišpuramu nacházel v takové depresi, že chtěl spáchat rituální sebevraždu. Neúspěch jeho americké utopie byla příliš bolestná, a jak by řekl můj bývalý učitel religionistiky z vysoké školy - guru si prostě za každou cenu potřeboval udržet své charizma, svou dústojnost a svůj mýtus neomylnosti. Proto - když už guru nevěděl kudy dál - mohl se rozhodnout k rituální sebevraždě, která z něj v očích následovníků vytvoří mučedníka. Pokud jste se během posledního roku zajímali o tzv. Kutnohorskou sektu Richarda Šiffera, pak víte, že podobnou strategii měl nakonec i on. A v příkladech bychom mohli pokračovat (jenže si to necháme na další díly blogu).
Bhagván si svou sebevraždu naplánoval dokonale - doktor mu měl nitrožilně aplikovat vysokou dávku drog, která by ho dostala do stavu podobného kómatu (opět podobnost se smrtí Šiffera). Jeho tělo pak mělo být odneseno na dřevěnou hranici a zapáleno. Plán mu napoprvé nevyšel, protože ho překazila oddaná Sheela. Milovala svého gurua příliš, aby ho dokázala zabít, a tak se namísto toho pokusila zabít Bhagvánova lékaře. Ano, já vím. Tihle lidé nikdy nepřijdou s normálním řešením, ale vždy udělají tu největší kravinu, jakou mohou. Bhagván tedy přežil, ztratil své charizma a musel utéct. Jako OSHO si však autoritu a známost znovu vybudoval, a mohl tak k rituální sebevraždě sáhnout. Zahynul za záhadných okolností, v blízkosti svého lékaře/drogového dealera.
Čtvrtý poznatek, který jsem si z OSHOVY sekty odnesl, byla sexuální uvolněnost, která v Radžnišpuramu vládla. Zní to sice skvěle, ale jen dokud nezjistíte, co to doopravdy znamenalo. V sektě sice nebyly žádné zábrany, co se sexu týče, a vznikaly polyamorní vztahy. Ve stejném prostředí ale také vyrůstaly děti a byly vychovávany ke stejnému způsobu života. Dvanáctileté děti v Radžnišpuramu (i dalších ašrámech OSHOVY sekty) souložily s dospělými a uplatňovaly tak principy „oranžové revoluce“. A to už je za mě daleko za hranicí „náboženského experimentu“ a jasně v oblasti kriminality.
Pátý poznatek se týkal České republiky. Jestli vás napadlo, zda tu existují studia, kde se praktikuje OSHOVA dynamická meditace, tak ano - existují. Chtěl jsem se na jednu lekci přihlásit, ale jakmile zjistili, že jsem o OSHOVI natočil kritické video, vyhodili mě ze všech svých skupin a měl jsem smůlu. Že jsou čeští následovníci propojeni s oshovými žáky v Indii, bylo zjevné, takže stále existují obavy ohledně toho, kam může členství v této sektě vést. Ašrámy plné zneužívání samozřejmě nejsou specialitou OSHO center, ale týká se to všech východních sektářských hnutí. I tak bych tuhle rovinu však nebral na lehkou váhu.
A poznatek šestý - OSHO mnohokrát veřejně vychvaloval Hitlera a uváděl ho jako pozitivní příklad oproti Gándhímu, kterého OSHO považoval za zrádce. Proč? No, OSHO byl prostě vychován v indickém kastovním systému, byl to rasista, myslel jako rasista, a tudíž sympatizoval mnohem více s rasistou Hitlerem než Gándhím, který chtěl indický kastovní systém rozbít. Jenže rozbití kastovního systému ohrožovalo i moderní guruy, kteří tím mohli přijít o strukturu své moci a nadřazenosti. A tak jsem pochopil, že s OSHEM toho muselo být špatně mnohem víc, než se zdá. Ale detaily jeho života, který strávil v ústraní sexem a drogami, se už nejspíš nikdy nedozvíme.
