Článek
Ještě před rokem byla tato informace v českém prostředí prakticky neznámá. Měl jsem k dispozici několiksvědectví bývalých ptáčic z Ukrajiny, ale nikdo netušil, kde se tato skupina žen nachází nyní. Byl jsem odhodlaný, že to místo najdu.
Nejdřív jsem však musel informaci o tajném orgiastickém jádru uveřejnit a rozšířit. Začal jsem natáčet videa, která byla tvrdě atakována členy této sekty. K dnešnímu dni o mě vydali jednotliví členové i samotné vedení této sekty sérii videí, ve kterých mě prezentují jako hrozbu pro společnost. Já byl však odhodlán pátrat dál a nenechat se jejich virálními útoky svést z cesty. Spojil jsem se proto s exčleny Tvořivé společnosti z různých částí světa - Ukrajiny, Afriky, USA a pomalu zjišťoval, jak tahle globální trollí farma vlastně funguje.
Největší odpor vůči mému bádání vyjádřili religionisté. Skálopevně tvrdili, že neexistují žádné důkazy o sexuální povaze Nebeských ptáčků, a to samé tvrdili i policii. Byl jsem ve slepé uličce. Musel jsem získat nějaký jasný důkaz o tom, že nebeští ptáčkové existují a že je Danilov pravidelně navštěvuje kvůli sexu.
Začalo dlouhé a mnohaměsíční pátrání, během něhož jsem se snažil Danilova vypátrat. Jediný, kdo tvrdil, že ví, kde Danilov je, byli religionisté. Už tehdy jsem se divil, že ukrajinské složky po Danilovovi pátrají, ale naši religionistí z UK věděli, kde je - a prý to bylo v Dolnom Kubíně.
O nebeských ptáčcích jsem věděl, že nejsou jen obyčejným harémem, ale že mají duchovní úkol - ochraňovat planetu před kataklyzmaty. Ženy, které si Danilov vybral jako své ptáčky, s ním rituálně souložily a dosahovaly orgasmu. Síla těchto orgasmů pak (podle nauky Allatra) ničila hurikány a jiné přírodní katastrofy. Dobře ulítlé, že? Ale proč vám to popisuji - na celém fungování nebeských ptáčků mě zaujalo, že musí bydlet blízko vody, aby z ní čerpali posvátnou energii.
Danilův harém tedy musel ležet poblíž velké vodní plochy v okolí Dolního Kubína. Při zběžném pohledu na mapu připadaly v úvahu dvě možnosti - obě vzdálené do hodiny od Dolného Kubína: Liptovská Mara a Oravská přehrada. V obou případech se jednalo o turistická letoviska, kde se Allatra mohla snadno skrýt. Jak najít jehlu v kupce sena?
Začal jsem systematicky. Nejdřív jsem na základě svědectví exčlenů vytvořil seznam osob, u nichž jsem věděl, že se jedná o nebeské ptáčky. Byla to například Zhanna, Tatiana, Nikol, Anna, Teyaa mnohé další dívky. Při jejich studiu jsem si vzpomněl na Rampant TV a přejížděl mi mráz po zádech. Vyhledal jsem si všechna videa těchto žen a vysledoval, že na začátku ukrajinsko-ruské války změnily místo natáčení a promenádovaly se teď v příjemné krajince. Na některých záběrech byla vidět vodní plocha a pár dalších detailůz videí rozličných ptáčků, jako například zábradlí domu nebo příjezdová cesta k němu. Upřímně - moc toho nebylo. Byla to opravdu detektivní práce.
Analyzoval jsem záběry nebeských ptáčků a zjistil přibližnou polohu vůči vodní ploše. Na jednom videu byl vidět i západ slunce, takže jsem měl představu, jak je dům orientován vůči světovým stranám. A pak jsem si všiml, že na několika záběrech je za domem vidět tenisový kurt. A ten byl nakonec hlavním vodítkem, který mě a mé přátele k Danilovovi dovedl.
Tenisový kurt byl vcelku obyčejný, ale měl jednu zvláštnost - figuroval v hudebním videoklipu Tvořivé společnosti. Ve stejném videu jsem pak našel záběry široké vodní plochy. Zbývalo ta místa jen najít na mapě. Ten videoklip jsem si pouštěl asi tisíckrát - rychle i zpomaleně, abych odhalil všechny detaily.
Nemohl jsem na tom pracovat sám, takže mi pomáhali dva přátelé - Wizzory a Martin. S tím prvním jsem dokonce podnikl dvoudenní výlet na Slovensko, abychom v dešti hledaly dům nebeských ptáčků. Byl to jeden z těch méně příjemných životních zážitků a nic jsme nakonec neobjevili. Liptovská Mara ani Oravská přehrada nevypadaly, jako by hostily orgie nebeských ptáčků. Upadl jsem v depresi. Ale pak se objevil Martin a připomněl mi, že religionisté mohou u Allatry lhát stejně jako v případě Dvanácti kmenů, takže musíme své pátrání rozšířit. V úvahu najednou připadaly všechny vodní plochy Slovenska. Trochu se mi z toho udělalo špatně. Neměl jsem sílu další měsíce pátrat, nacházet naději a pak ji zase ztrácet. Můj kamarád Martin však byl přesvědčen, že podle návodu v mém videu s Wizzorym to místo najde. A taky našel.
Byl to obyčejný den, jako každý jiný, a mě najednou přišla zpráva: „Kámo, já jsem je asi našel.“ Pod tím bylo napsaný „Tak určitě jsou to oni.“ a „Máme je!!!“ Nechtěl jsem tomu ani věřit. Že by se po sedmi měsících konečně zadařilo?
Martin mi poslal odkaz na jakýsi penzion u Velké Domaše. Na první pohled jsem si všiml stejného zábradlí a balkonu. Při bližším rozkliknutí jsem si všiml, že i interiér je stejný jako ve videích. Jako poslední jsem našel fotku s výhledem z okna, a tam byl - ten tenisový kurt. BINGO! Martin to fakt našel.
Odtamtud už to šlo rychle. Martin kontaktoval slovenské úřady, aby na dané místo mohli zajet a prověřit to. Jaké však bylo naše zděšení, když jsme se z pořadu RTVSdozvěděli, že slovenská vláda o Danilovovi i ptáčcích nejen věděla, ale že jim dokonce platila luxusní pobyt u Domaše z peněz na ukrajinské uprchlíky. Pochopil jsem, že o skutečném pobytu Danilova věděli i religionisté, kteří nás záměrně zavedli špatným směrem. Všechno, co jsme objevovali, byly vlastně jen drobky po mých učitelích, kteří měli tuto hru pevně v rukou. Odhalení Danilova však nezvládli zabránit, a dokonce byli donuceni veřejně přiznat existenci této sexuální skupiny.
Byl jsem spokojen. Po mnoha měsících zesměšňování jsem dokázal, že nebeští ptáčkové existují. Odhalil jsem je stejným způsobem, jako prostituované ženy v MISA. A to mi dávalo naději.
Allatra se samozřejmě strašlivě mstila. Rozjela proti mně negativní kampaň a začala mě obviňovat ze spojenectví s KGB, což bylo zábavné, protože právě jejich vůdce Igor Danilov dřív v KGB sloužil. Od svého dopadení na Domaše se přestal veřejnosti ukazovat. Skryl sebe i nebeské ptáčky. I to jsem bral jako pozitivní - ušetřil jsem svět jeho dalších keců.
Danilova jsem sice nedopadl sám, ale i v tom spočívalo velké ponaučení. Pochopil jsem, že bez přátel a pomoci se neobejdu, protože tam, kde dojdou síly mě, může štěstí přát někomu dalšímu.
