Článek
Používání moči k léčebným účelům se traduje už od starověku. Současná věda je k tomuto fenoménu více než skeptická a mnozí odborníci upozorňují, že jde nejspíš jen o placebo efekt. Česká lékařská komora k této metodě vydala zamítavé stanovisko. Já sám jsem však v dětství trpěl ekzémy a maminka mě proto vzala k alternativnímu léčiteli (ze kterého se vyklubal urinoterapeut). Podle toho, co tvrdil, se v moči vylučují hormony z našeho těla. Ty mohou při opětovném užití (vypití moči) dočasně zapůsobit na tělo a pomoct s určitými problémy. Zkoušel jsem onu metodu tehdy asi týden a vyrážka opravdu zmizela. Jenže se pak za dva týdny zase vrátila. Rodiče mě místo urinoterapie vzali ke kožnímu lékaři a problém byl vyřešen jinak. Teď užívám kortikoidové masti, což je určitě lepší než celý život pít vlastní moč.
Nejde mi do hlavy, jak může tolik lidí navštěvovat urinoterapii a věřit, že jim pomůže z vážných a někdy i smrtelných nemocí. Představa, že se člověk vyléčí z rakoviny pitím vlastní moči, je zcela absurdní a popírá všechno, co o lidském těle víme. Odborníci upozorňují, že v moči se vyskytuje zvýšené množství odpadních látek, které tělo potřebuje vyloučit. Absurdní je proto představa, že nám opětovné vracení těchto látek může pomoct ke zdraví.
Odborná debata se nese obvykle v duchu, že kritici ukazují reálné studie, zatímco obránci zmiňují „vlastní pozitivní zkušenosti“. Tyto zkušenosti jsou však ryze subjektivní, jak jste viděli i na mém příkladu s ekzémem. Lidé však snáz věří něčemu, co si sami zažili, než něčemu, co bylo prokázáno v laboratoři. A možná se to v tomhle kontextu ukazuje jako chybné, ale v obecné rovině je určitá míra skepticismu a spoléhání se na vlastní zkušenosti správná. Bohužel se však v alternativní medicíně často mění na absolutní víru v určitou léčebnou metodu. A tam, jak odborníci popisují, vstupuje do hry placebo.
Možná si teď říkáte, proč se o urinoterapii bavíme na blogu, který se týká sekt. Chci vám totiž ukázat, jak sekty mohou zneužít spornou alternativní léčebnou praktiku a udělat z ní něco nepředstavitelně ohavného. Něco nebezpečného a opravdu hodně nezdravého. Představuji vám urinoterapii podle Sdružení Rezonance, české jógové školy, napojené na mezinárodní kuplířský gang Gregoriana Bivolaru.
Jedním ze základních článků na jejich webu je „Moč není tělní odpad“ (ZDROJ). Hned za začátku je zřejmé, že urinoterapie není brána vědecky, ale jako součást jakéhosi environmentálního myšlení: „Zastávám názor, že k zachování života na Zemi je nezbytně nutná recyklace.“ Pokud vás teďnapadne, že začne mluvit o recyklaci moči v lidském těle, tak máte pravdu, a dokonce tvrdí, že tímto způsobem může každý vyjádřit svůj „respekt vůči rodné planetě.“ (ZDROJ) Já si teda umím představit lepší způsoby na ochranu planety než pití vlastní moči.
Článek nemá žádné odborné zdrojování ani odkazy, přestože popisuje mnoho lékařských a biologických procesů. „V moči se například nachází D.H.E.A. (proslulý steroid, jemuž se v dnešní době přisuzuje schopnost působit proti stárnutí a rakovině), alantoin (používá se k přípravě mastí na rychlé léčení ran), faktor S (navozuje přirozený spánek), určité stimulanty žaludečních sekrecí (předcházejí vzniku vředů nebo zpomalují jejich růst), urinokináza (enzym, který přirozeně a rychle rozpouští sraženou krev) a ovšem močovina (která obsahuje protibakteriální látky). Někteří vědci dokonce tvrdí, že močové kyseliny jsou zázračnou látkou, která dovoluje lidské bytosti žít mnohem déle než většině savců.“ (ZDROJ) O jaké „vědce“ se jedná se samozřejmě nedozvíme.
Hned po úvodním pseudovědeckém odstavci už začíná vtahování do sektářské rétoriky. O lidské moči se mluví jako o „magickém elixíru, matce lékařství, tekutině života nebo vodě tisíce květin.“ (ZDROJ)
V jiném článku je moč prezentována jako „Zlatá voda života“. Moč je sakralizována a stává se z ní pokrm bohů. „Věděli jste, že přímo v našem těle pramení divotvorný zlatý pramen, jehož vlastnosti znali a opěvovali už mudrci a lékaři staré Indie?“ (ZDROJ)
Temná stránka jogínského hnutí, které působí v Praze, Brně a dalších českých i slovenských městech
To je jen takový základ. Jak ale vše vypadá v praxi? Členové sekty MISA (v Česku pod názvem Rezonance) mají močí doslova naplněné životy. Rano vypijí 1-2 litry vody se solí, udělají sérii jogínských cvičení a pak vodu vyzvrací. Říkají tomu výplach žaludku (já spíš postupný výplach mozku). Takto vyčištěný žaludek je pak připraven na ranní pití moči. „Začínejte postupně od 30ml k 180ml až 250ml moči denně.“ Kolik moči pijí profíci, je si možno tipnout. (ZDROJ)
Pití moči však pokračuje i během dne na různých seancích, a zvláště při milování. Sdružení Rezonance propaguje, aby si sexuální partneři močili do úst. Je to vlastně sexuální fetiš, ale oni ho povýšili na něco svatého. „Během prožívání orgasmu může dojít k uvolnění moči, pro zvýšení prožitku se to dokonce doporučuje, proto je při takovýchto milostných hrách potřeba, aby byli oba milenci k sobě otevření a nestyděli se před sebou močit. Pro své blahodárné účinky se také těší velkému zájmu zapojení urinoterapie do milostných her v páru, která v dnešní době získává čím dál víc na popularitě.“ (ZDROJ)
Jenže ono to pokračuje ještě dál. Jak jste se dočetli v minulém dílu a jak si můžete přečíst i ve světovém tisku, členky sekty MISA byly nuceny k prostituci a hromadným orgiím, kde bylo močení povinné. Mě to osobně vyprávěla žena, která mě dovedla k černošickému sex-domu. Každé ráno musela vstát a spolu s deseti dalšími ženami namočit do obřího kýble. Do toho pak byly přidány různé bylinky, afrodiziaka a další substance posilující chtíč. Takto vytvořený „elixír“ pak denně pily nejen ženy, ale také návštěvníci a zákazníci.
Další nechutná vzpomínka, kterou z osobních svědectví mám, byla scéna, kdy mladá dívka přišla na letní tábor této sekty v Costinesti a zjistila, že v lednici jsou pouze pet lahve naplněné močí. Pokud někdo chtěl pít vodu, musel si pro ni dojít do vesnice. Jiná žena mi zase popisovala (nechtěnou) účast na obřím močícím rituálu, kde dvě desítky žen masturbovaly a urinovaly do dálky. Vůdce sekty MISA, Gregorian Bivolaru, totiž v hnutí zavedl metodu zvanou „peegasm“, čili orgasmus způsobený močením mnoha litrů vody. Podle odborníků a lékařů je to nebezpečné a nezdravé. Sekta ženám dávala speciální přípravky, aby se jim nerozvrátil vnitřní systém a neselhaly ledviny. Detaily jsou zveřejněny na blozích exčlenek a obětí. Na veřejných platformách jsou také k dispozici pornofilmy, které Bivolaru se členkami natáčel a ve kterých figuruje pití moči. Odkazy sem pochopitelně dávat nebudu, ale myslím, že názvy nám budou stačit (Ecstasy water - Vody extáze, Magic Passage - Magický průchod, Shiny Sea - Lesklé moře, apod.)
Finále bylo samozřejmě nejhorší - žena, která byla na „iniciaci“ u Bivolarua a byla přinucena pít jeho moč - poté, co ji znásilnil. Mě to asi jako důkaz ohavnosti této skupiny stačilo.
Když jsem to poprvé zjistil, musel jsem si na chvíli lehnout a dát si na obličej mokrý hadr. To jsem ani netušil, že Rezonance propaguje podobný způsob relaxace: Den pro ně totiž končí tak, že si před spaním dají ještě na obličej hadr s vlastní močí. (ZDROJ)
A teď se znovu vracíme k podstatě mého textu. Tahle skupina v Česku stále působí, hledá další ženy pro své zvrhlé hry a hraje si na „duchovní organizaci“. Policie proti této sektě zatím nezakročila. Guru Bivolaru byl sice v Paříži minulý rok chycen a bude zajisté souzen, jenže kdo ohlídá, aby byli stíháni i vedoucí zdejší školy?
Těm ženám zůstala strašná traumata. Mě taky, a to jsem jen několikrát slyšel převyprávěné příběhy. Těch detailů, které jsem do textu nezahrnul, je zkrátka mnoho. Jistě vás však uklidní, že největší odborník na sekty v ČR, můj bývalý učitel z fakulty, tuto skupinu veřejně obhajuje (např. v podcastu Seznam Zpráv). Když univerzitní profesoři dokážou obhajovat tyto věci, jakou šanci proti tomu vlastně máme?
Netuším. Nemám na to odpověď. Ale jedno vím - pití moči nám k tomu určitě nepomůže.
