Článek
Podle siláckých řečí každého občana 50+ by si člověk řekl, jak to dřív bylo super. Všichni v jeho generaci měli ihned po úspěšně dokončené škole skvělou práci, byli těmi nejlepšími partnery a rodiči, a vše, co jim přišlo do cesty, hravě zvládli.
Nikdo neměnil práce, zkrátka po škole se někam nastoupilo, a tam byl člověk až do důchodu, ve dvaceti jste se vdali/oženili a bylo to zaručeně navždy, s dětmi se dvakrát necrcalo a přežili to, stejně jako děti před nimi a před nimi. Žádné duševní problémy, nic a nikdo se nemusel extra řešit, protože o co šlo - škola, práce, rodina, platit daně do smrti.
Jak jednoduché.
Dnešní mladí jsou ubožáci, kteří neustále mění práce, než se usadí, tak vystřídají několik partnerů, a někteří se ani neusadí, s dětmi dělají vše špatně, protože s nimi hodlají smlouvat, místo toho, aby je naučili bezmeznému respektu a podřízení se, jak je to správně, chtěli by respekt od starších nazpět, místo toho, aby drželi pusu a krok, a především, mají duševní problémy! A ze všeho!
Doma je někdo bil, někdo na ně zařval, a hned z toho mají strašné potíže! Vztah/manželství nefunguje, tak se hned chtějí rozcházet a rozvádět! A každou blbost by hned řešili u psychologa a chtěli pořád zavádět nějaké novoty!
Milé starší generace - to, že vy jste si nechali celý život na hlavu kálet, neznamená, že jste dělali dobře.
Nenáviděli jste svoji práci, ale dělali jí celý život? A proč? Proč jste svůj drahocenný čas v životě utráceli ve velké míře na něčem, co pro vás bylo k nesnesení místo snahy o změnu?
Proč jste celý život v manželství, když se už několik let nemilujete, maximálně tolerujete, a ani to kolikrát ne?
Proč jste s vlastními dětmi jednali jako s nějakými věcmi a podřízenými, a po povelech příbuzenstva se ohledně dětí chovali, jako by byly celé rodiny, a ne pouze vaše, jelikož vy jste je zplodili/porodily? Proč jste je strkali po všech čertech „aby babička/dědeček/strejda/teta nebyli dotčení, že je vidí málo“?
Proč je pro vás nějaká slabost a stigma, když řešíte své problémy s odborníkem? Vám vyhovuje mít agresivní sklony z ničeho, protože v sobě máte spoustu nezpracovaného, případně mít úzkosti, jelikož už několik let v něčem nebo s někým trpíte, ale máte pocit, že je to vás úděl a nesmíte z toho ven?
Nová generace není hloupá, ani slabá. Je naopak progresivní v tom, že hlásá, že nikdo nemá být nucen žít tak, jak nechce jen proto, aby „nedělal potíže.“ Hloupé není říkat, že to a ono není nutné nechat si líbit, či že nemáte setrvat ve vztahu, který je dávno nenávratně zničen, není hloupé chovat se k dětem jako k lidem.
Hloupé je hlásat, že všechno je nutné vydržet, vytrpět, snést a mlčet. Nejsme narozeni od toho, abychom byli celoživotními otroky a dalšími přenašeči mezigeneračních traumat.
Ne, bezpochyby není nová generace bezchybná. Jenže starší generace více než určitě bezchybná též není, ale ta sebereflexe tam mnohem vážněji a častěji pokulhává.
