Hlavní obsah
Umění a zábava

Pochmurná neděle - původně maďarská skladba, jež je nazývána písní sebevrahů

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Pochmurnou/Ponurou či Smutnou neděli složil Rezső Seress v roce 1932. Původní text nesl název Vége a világnak (Konec světa), pojednával o zoufalství způsobeném válkou a končil tichou modlitbou.

Článek

Původní Vége a világnak byla ovšem téměř zapomenuta. László Jávor napsal k písni vlastní text (Szomorú vasárnap), v němž chce protagonista po smrti své milenky spáchat sebevraždu, a tato verze se stala mnohem populárnější.

Píseň poprvé nahrál na desku maďarský zpěvák Pál Kalmár v roce 1935. Světovou proslulost Smutné neděli ale přinesly především verze z roku 1940 (Pauline Byrne) a 1941 (Billie Holiday).

Proč je tato píseň děsivou legendou?

Podle jedné z legend poslal Seress jako důkaz úspěchu vydanou skladbu své bývalé milence a doufá v usmíření, ale odpověď nikdy nepřišla. Až několik dní poté dostává zprávu, že jeho milenku našli mrtvou – otrávila se, a v ruce přitom svírala útržek papíru se jménem písně.

Podle jiných pramenů skočila z mostu do Dunaje. Legenda je ovšem v rozporu se skutečností: Zhrzeným milencem nebyl Seress, ale autor textu László Jávor.

V roce 1936 byla vyšetřována sebevražda Josefa Kellera, který v dopise na rozloučenou citoval několik veršů z této skladby.

Krátce nato spáchalo sebevraždu dalších 17 lidí, mnozí z nich se zastřelili přímo při poslechu písně, jiní se utopili v Dunaji, jeden místní šlechtic si Ponurou neděli nechal na přání zahrát v baru, vyšel ven a prostřelil si hlavu.

Policie zpozorněla a byla snaha píseň zakázat. Na některých rádiových stanicích se to sice podařilo, ale píseň se brzy vydala na svou pouť do zahraničí.

V Berlíně se oběsila mladá prodavačka, nechala po sobě text Ponuré neděle, v New Yorku se udusila plynem mladá typistka, jejím posledním přáním bylo, aby jí na pohřbu zahráli právě Ponurou neděli, mladík v Římě slyšel na ulici žebráka, jak si zpívá tuto píseň, věnoval mu všechny své úspory a skočil z nedalekého mostu. V Americe údajně píseň zavinila na dvě stě dalších sebevražd.

Skladba je známá po celém světě s existuje v mnoha různých verzích, v mnoha jazycích.

Píseň má i české verze:

  • 1941 – Zdena Vincíková pod názvem „Smutná neděle“ s textem Viléma Dubského
  • 1945 – Květa Turková jiná verze, také od Viléma Dubského
  • 1972 – Karel Gott také pod názvem „Smutná neděle“ s textem Jiřího Štaidla
  • 1978 – Karel Hála
  • 2001 – Iva Bittová
  • 2006 – Zaoraný kytky

Jaká je realita? Má píseň takovou moc, že dokáže člověku nasadit do hlavy takovou temnotu, že nedokáže už dál žít, a spáchá sebevraždu?

Nebo je to prostá melancholická píseň, která bývá pouze jakýmsi posledním hřebíčkem do rakve v mysli životem ztrápeného, zklamaného člověka, který si ji pustí na rozloučenou?

Anketa

Je píseň důvodem, nebo spíše doprovodem sebevražd?
Myslím si, že je opravdu temná a lidé jí podlehnou
0 %
Myslím si, že píseň pouze umocní depresi člověka, který už něčím trpí
0 %
Věřím, že někteří byli oběťmi písně, ale jiní si ji pouze zvolili jako doprovod při dobrovolné cestě na druhý břeh
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Zdroje: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Smutn%C3%A1_ned%C4%9Ble

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz