Článek
Berka z Dubé, který vládl na Rychmburku ve 13. století, byl pyšný a krutý muž, jenž nešetřil ani vlastní rodinu. Vše, co nařídil, muselo být splněno bez ohledu na bolest a žal ostatních.
Jeho tvrdost nejvíce pocítila dcera Markéta – krásná, moudrá a dobrosrdečná dívka, o kterou měl zájem nejeden sousední rytíř. Berka se rozhodl, že jí sám vybere ženicha z mocného a bohatého rodu, aby si zajistil vážené příbuzenství.
Markéta však od dětství milovala panoše Hynka, který od mládí sloužil na Rychmburku
Odmítala všechny nápadníky a obávala se dne, kdy ji otec donutí k sňatku. Když na Rychmburk dorazil Ctibor z Lipnice, rytíř z bohatého rodu, zalíbila se mu Markéta a požádal jejího otce o ruku. Berka souhlasil a stanovil den zásnub.
Markéta prosila, aby zásnuby zrušil, ale Berka trval na svém. Když odmítla, rozhodl, že ji ještě téhož dne odveze do kláštera v Sezemicích, jehož představená byla jeho příbuznou. Tam ji nechal bez rozloučení.
V klášterní samotě se cítila jako v hrobě a konala vše, co jí bylo nařízeno, bez života a naděje
Hynek, když se dozvěděl, co se stalo, bez cíle bloudil krajem a nakonec dorazil do Sezemic. Vstoupil do klášterního kostela, kde spatřil novicku přiváděnou k řeholním slibům. Když jí představená odhrnula závoj, poznal Markétu. Přemožen bolestí omdlel a probral se až po několika dnech v poustevně nedaleko Sezemic, kde se o něj staral starý poustevník.
Poustevník ho přiměl uvěřit, že útěchu může nalézt pouze ve víře a službě Bohu. Hynek vstoupil do opatovického kláštera, kde přijal jméno bratr Bonifác a stal se významným benediktinským knězem.
Markéta dál žila v klášterní samotě, netušíc, že z Hynka se stal mnich. Po letech zemřel v Sezemicích zpovědník a představená požádala benediktiny z Opatovic, aby poslali náhradu. Opat určil bratra Bonifáce.
Při setkání v Sezemicích mezi Markétou a Hynkem znovu vzplála světská láska, kterou nedokázaly potlačit řeholní sliby
Vztah se prozradil a oba stanuli před soudem konventu.
Hynka poslali zpět do Opatovic, kde byl uvězněn. Berka nad Markétou vynesl rozsudek smrti zazděním. Ta si přála zemřít v mariánském kostele v Janovičkách, místě svého šťastného mládí. Svůj majetek odkázala chudým, z čehož se každoročně pořádala hostina pro tisíc lidí, doprovázená písní, kterou podle pověsti sama složila.
Byla zazděna v malé komůrce kostelíka u Košumberka, kde zpívala zbožné písně. Jeden pastýř ji uslyšel, prokopal otvor ve zdi, podával jí jídlo a pití a několik dní ji udržoval při životě.
Když jednoho dne Berka zjistil, že žije, nechal ji převézt na Rychmburk
Tam ji dal zazdít do hradní zdi a osobně dohlížel na provedení. Zedník poznal, že má zazdít jeho dceru, ale na Berkův rozkaz a Markétinu výzvu dílo dokončil.
Když se Hynek dozvěděl o její smrti, v šílenství vylomil mříž cely, skočil z okna a utopil se v Labi.
Zdroj:
