Článek
Myslel jsem, že v dnešní době už toto nehrozí, bohužel jsem se víc než mýlil.
Syn začal chodit do školky. První den byl trochu vyplašený, to ano, ale pak si rychle zvyknul a chodil do školky i rád. Jenže pak jim přišla nová paní učitelka.
Najednou mi začal syn doma vyjmenovávat, že paní učitelka přikazuje, abychom doma domluvili, že musí jíst určité jídlo, které tam odmítá (to jsme lehce pozvedli obočí a řekli pouze, že pokud jídlo ochutnal, a nechtěl ho, není důvod, aby nemohl odmítnout), dále přišel skoro s pláčem že ho paní učitelka hrozně seřvala za to, že se s klukama bavil o tom, že mají pindíky a holky pipinky, a dovršilo to plačtivým odmítnutím nejoblíbenějšího trička s T-Rexem z Jurského parku, že je prý tričko násilné a paní učitelka to zakazuje.
To jsem toho dne už vystřelil k telefonu a žádal ředitelku, aby nám v co nejkratším termínu zařídila schůzku s danou učitelkou, a byla též přítomna.
Už když jsme ten den přišli do ředitelny školky, viděli jsme tu arogantní, povýšenou učitelka, která nás hned v úvodu vyzvala slovy, Tak co máte za problém.
Ředitelka na to nic, tak jsem stejně zhurta začal, že máme velký problém s tím, že se našeho syna snaží převychovávat, a že na to nemá žádné právo. Má plnit osnovy školky, jejího vzdělávání dětí, má syna určitým způsobem hlídat, ale rozhodně mu nebude nakazovat, co smí nosit, co musí jíst a o čem se smí bavit.
Na to se ušklíbla, že si prý syn s jídlem vymýšlí, a děti si nemají co vymýšlet, že nebude nosit násilná trička, aby tím děsil jiné děti, a že se opravdu nebude bavit o dospělých tématech s jinými chlapečky.
Zpražil jsem jí, že když syn jídlo ochutná, a řekne, že ho nechce, tak mu ho prostě nikdo nutit nebude. Na dinosaurovi věrně zobrazeném nic násilného není a aby se syn bavil o tom, že je chlapeček, tak má pindíka a holčičky mají pipinu, na tom má být něco špatně? On nesmí říct biologický fakt? Nesmí se bavit o rozdílech mezi pohlavími a o svém těle? Na tom není nic špatného.
Ředitelka neřekla ani ň, učitelka už se ironickým povzdechnutím chystala k další odpovědi, když jsem dost jasně řekl, že buď syn půjde do jiné třídy k jiné učitelce, nebo že bude chodit do jiné školky. Školka není od toho, aby děti formovala podle sebe a převychovávala.
Situaci s ředitelkou dál řešíme, syn je zatím doma, a jako oukropeček se pořád ptá u jídla, jestli už může přestat jíst, zda si může vzít to nebo ono tričko a pomalu se bojí s námi otevřít jiné témata než hračky a dětské hřiště.
Paní učitelka si ještě užije.
