Článek
Naše čeština je opravdu nekonečný archív pokladů. Některé fráze zní jako z dávné kroniky, jiné jako by byly přejaté z jiného světa. A právě ta slova, která už téměř nepochodí v běžné mluvě — slova, která byste dnes vyřkli a možná byste drahný moment čekali na reakci — je fajn si připomenout. Sedněte si, zapomeňte na chvíli na „selfíčko“ a „influencera“ a pojďme se ponořit do mluvy našich předků.
-
- anžto – znamená „poněvadž, protože“. Archaismus, elegantní spojka.
- leč – „avšak, nicméně“. Starší stylový výraz.
- drahný – „dlouhý, značný (např. čas)“. „Drahný čas uplynul…“
- kabátec – „kabátek, kabát“; zdrobnělé „kabát“.
- škamna – školní lavice. Už skoro nikde neuslyšíte.
- šenkýř – hospodský, výčepní.
- šenkovat – čepovat pivo; nalévat.
- kantořit – učit, vyučovat.
- kráčet – jít, putovat (vznešeněji než „jít“).
- slopati – „pít, chlastat“ – ve starší mluvě.
- rebule – zadek. „Dám ti přes rebuli.“
- mrdě / mrděti – původně „neposedné dítě / rošťák“.
- rodník – ve starší češtině označoval ženský pohlavní orgán.
- otápek – škraloup na horkém mléce.
- ohlady – námluvy, dvoření.
- pomeč – síť na chytání ptáků.
- kokeš – výraz s vícero významy: kohout, mužský pohlavní orgán, hra „na babu“.
- alet (aléto) – spojka ve smyslu „ale co více…“.
- toliko – „pouze, jen“. Dnes už vzácné.
- všimné – spropitné, odměna.
- kšeft – obchod, činnost, „výdělek“ – starší hovorový.
- posluhovačka – služebná, pomocnice v domácnosti (archaické).
- portmonka – peněženka, zastaralý výraz.
- šlojíř – závoj (dřívější slovo).
- máteř – mateř, matka; archaický tvar.
- bradýř – brada, vousy – zastaralé.
- žernov – mlýnský kámen, mlýnský stroj; slovo skoro zapomenuté.
- zpěvohra – opera.
- chmelovina – hojnost chmele, pivo (v hovorovém slova smyslu) – starší slovní fond.
- oř – archaické „úplně, velmi“ či „čas“ – v poetickém použití.
- ušlechťit – výraz „zcela vyšlechtit, vylepšit“ – dnes už se používá spíš obrazně.
- vyňatá slova – vyjmenovaná slova (gramatika) – termín, který zní dnes už staromódně.
- kumpán – společník, kamarád – ve starším jazyce běžné.
- běsnať / běsněti – běsnit, zuřit – starší sloveso.
- piplavice – obecně služebná či žena s nevalnou pověstí – archaický sociální pojem.
- neřestnice – žena s pověstí nemravnou – už se běžně nepoužívá.
- žurnál – denní noviny, odborný časopis či záznam.
- hudebnice – žena hrající na hudební nástroj – dnes raději „hudebnice“ je ok, ale v minulosti výraz víc archaický.
- sudlice – středověká dřevcová sečná i bodná zbraň.
- hýžď – zadeček, hýždě – výraz žákovský/archaický, dnes spíše ve slovníku či komickém použití.
- šukat - původně, toto dnes hanbaté slovíčko, znamenalo uklízet nebo se pohybovat v malém prostoru
-
Jazyk se mění. Slova, která byla kdysi běžná, dnes působí jako jazykové poklady — někdy elegantní, někdy až komické.
Pokud bych měla nabídnout malý tip pro čtenáře (tedy vás :-) ): zkuste si vybrat jedno staré slovo, které se vám líbí, a začleňte ho do své mluvy nebo psaní — jen tak pro radost. Zjistíte, že jazyk není jen nástroj k srozumění, ale i hrou. A když někdo zareaguje: „Cože to je – pomeč?“ Budete mít v ruce mini jazykový triumf.
A klidně, pokud i vás nějaké další staročeské slovíčko napadá, napište do komentářů.
Zdroje:
„Archaismy“ – Moje čeština: „Archaismy jsou … slova zastarávající“
„Archaismy a neologismy v češtině“ – Radio Prague International
„Tahle slova znějí dnes už jako z jiné planety …“ – Centrum.cz
