Článek
Ve věznici Nevada State Prison v Carson City byl popraven muž jménem Gee Jon, čínský přistěhovalec odsouzený za vraždu. Šlo o první popravu plynovou komorou v moderních dějinách. Metoda, která měla představovat „humánnější“ alternativu k oběšení či elektrickému křeslu, se zapsala do historie způsobem, který si tehdejší zákonodárci pravděpodobně nedokázali představit.
Gee Jon
Iluze humánnosti
Myšlenka použití plynové komory vznikla na počátku 20. století v době, kdy se západní společnosti snažily trest smrti „civilizovat“. Smrtící plyn – konkrétně kyanovodík – měl zajistit rychlou a údajně bezbolestnou smrt. Realita však byla odlišná. Samotná první exekuce byla technicky problematická a smrt nebyla ani rychlá, ani klidná. Svědectví z pozdějších poprav popisují dlouhé minuty dušení, křečí, paniky a viditelného utrpení.
Navzdory tomu byla plynová komora v několika amerických státech používána po desetiletí. Postupně se však hromadily pochybnosti, zda takový způsob popravy není v rozporu s ústavním zákazem krutého a neobvyklého trestu. V druhé polovině 20. století začaly Spojené státy od této metody ustupovat, až byla prakticky nahrazena smrtící injekcí.
Zlom, který změnil význam plynových komor
Zatímco v americkém kontextu zůstaly plynové komory relativně okrajovou součástí trestního systému, během druhé světové války se tento technický prostředek stal nástrojem masového vyhlazování. Nacistické Německo využilo principu usmrcení plynem k realizaci jednoho z největších zločinů v dějinách lidstva – holokaustu.
Od roku 1941 začali nacisté systematicky testovat a následně zavádět metody hromadného zabíjení pomocí plynů. V koncentračních a vyhlazovacích táborech byly zřizovány plynové komory, jejichž jediným účelem byla smrt. Zatímco první experimenty probíhaly na válečných zajatcích a nemocných vězních, velmi brzy se cílem stali Židé, Romové a další skupiny označené nacistickou ideologií za nežádoucí.
Plynové komory v koncentračních a vyhlazovacích táborech
Jedním z prvních míst, kde byl k zabíjení použit plyn Zyklon B, byl tábor Auschwitz I. V září 1941 zde bylo zavražděno několik stovek sovětských zajatců a nemocných vězňů. Zyklon B, původně určený k dezinfekci a hubení škůdců, se ukázal jako mimořádně „účinný“ – a právě tato děsivá efektivita vedla k jeho masovému nasazení.
Plynové komory byly často maskovány jako sprchy či dezinfekční místnosti. Oběti byly klamány, aby nedošlo k panice, a celé rodiny – včetně malých dětí – vstupovaly do místností v domnění, že projdou hygienickým procesem. Po uzavření dveří byl do prostoru vpuštěn plyn. Smrt obvykle nastávala v řádu minut, ale byla provázena extrémním utrpením, chaosem a zoufalstvím.
V táborech jako Treblinka, Sobibor a Belzec byl používán oxid uhelnatý z motorů, zatímco v Auschwitz-Birkenau a Majdanku se masově používal Zyklon B. Tyto tábory nebyly primárně pracovními zařízeními – jejich hlavním účelem bylo okamžité vyvražďování deportovaných osob.
Interiér plynové komory v Majdanku
Rozsah zvěrstev
Historici odhadují, že v plynových komorách bylo zavražděno více než 1,3 milionu lidí, převážně Židů. Plynové komory se staly symbolem průmyslového zabíjení, kde byla smrt organizována s logistickou přesností: transporty, selekce, usmrcení, spalování těl. Vše probíhalo jako součást „efektivního systému“, který zbavoval oběti lidskosti ještě před jejich smrtí.
Použití plynů však nebylo jediným zvěrstvem. Vězni v koncentračních táborech umírali na následky hladu, nemocí, vyčerpání z nucených prací, lékařských experimentů a brutálního zacházení. Plynové komory však zůstaly nejvýraznějším symbolem tohoto zla – místem, kde se technika a ideologie spojily v absolutní popření lidské důstojnosti.
Dědictví plynových komor
Po válce se plynové komory staly klíčovým důkazem při norimberských procesech. Svědectví přeživších, dokumentace i fyzické pozůstatky těchto zařízení ukázaly světu skutečný rozsah nacistických zločinů. Od té doby jsou plynové komory vnímány jako varování před tím, kam může vést dehumanizace, slepá poslušnost a zneužití moci.
Ironií dějin zůstává, že technologie původně zamýšlená jako „humánnější“ forma popravy se stala nástrojem masové genocidy. První poprava v Nevadě tak dnes není jen historickou kuriozitou, ale temným předělem, který připomíná, že žádná technická inovace není morálně neutrální – záleží vždy na tom, kdo ji drží v rukou.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:
Wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/Gee_Jon)
Britannica.com (https://www.britannica.com/topic/gas-chamber)
Auschwitz.org (https://www.auschwitz.org/en/history/auschwitz-and-shoah/gas-chambers)
Wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/Gas_chamber)
