Článek
Na fotografii stojí malý chlapec v kabátě a čepici. Ruce má zvednuté nad hlavou. Nedaleko něj stojí německý příslušník SS, který na něj míří samopalem. Za chlapcem jsou další lidé, ženy, děti i starší muži. Také oni mají zdvižené ruce. Všichni jsou obklopeni ozbrojenými muži.
Chlapec se nedívá do objektivu. Jeho postoj působí strnule, ruce drží nahoře a tvář má výraz, který si lidé po celém světě spojují se strachem a bezmocí.
Snímek vznikl během potlačení povstání ve varšavském židovském ghettu na jaře roku 1943. Dodnes patří k nejznámějším fotografiím holokaustu. Jeho skutečný příběh je však složitější, než se může na první pohled zdát. Neznáme totiž s jistotou ani jméno dítěte, které se stalo jeho ústřední postavou.
Město za zdmi, z něhož nebylo úniku
Abychom pochopili, co fotografie zachycuje, musíme se vrátit do Varšavy okupované nacistickým Německem.
Po německém útoku na Polsko v září 1939 začali nacisté systematicky pronásledovat židovské obyvatelstvo. Na podzim roku 1940 uzavřeli ve Varšavě židovské ghetto, do něhož násilně soustředili statisíce lidí. Oblast oddělovala od zbytku města zeď a hlídky. Obyvatelé žili v přeplněných domech, potýkali se s nedostatkem potravin a léků a umírali na nemoci i následky podvýživy.
Za zdmi ghetta se však neodehrával jen boj o přežití. Lidé se snažili zachovat si alespoň zbytky normálního života. Děti se učily, rodiny si navzájem pomáhaly a vznikaly tajné organizace, které dokumentovaly německé zločiny. Postupně se formoval také ozbrojený odpor.
V létě 1942 zahájili Němci rozsáhlé deportace židovských obyvatel Varšavy do vyhlazovacího tábora Treblinka. Během několika měsíců byly z ghetta odvezeny statisíce lidí. Většina deportovaných byla zavražděna.
Ti, kteří zůstali, věděli, že další deportace může znamenat smrt. Někteří proto začali připravovat ozbrojené povstání.
Povstání, které mělo proti sobě celou nacistickou mašinérii
Dne 19. dubna 1943 vstoupily německé jednotky do ghetta s cílem dokončit deportaci jeho zbývajících obyvatel. Narazily však na ozbrojený odpor.
Židovští bojovníci měli jen omezené množství zbraní a munice. Proti nim stály německé jednotky vybavené kulomety, výbušninami a další vojenskou technikou. Přesto se jim podařilo klást odpor mnohem déle, než nacisté očekávali.
Němci začali systematicky vypalovat domy, ničit úkryty a vyhánět obyvatele z budov. Lidé se schovávali ve sklepích a bunkrech, někdy bez dostatku vody a jídla. Když jejich úkryt odhalili, čekalo je zatčení, deportace nebo smrt.
Povstání bylo postupně potlačeno. Dne 16. května 1943 nechal velitel německých sil Jürgen Stroop vyhodit do povětří Velkou synagogu ve Varšavě. Tento čin měl symbolizovat konec organizovaného odporu.
Ghetto bylo z velké části zničeno. Mnoho jeho obyvatel zahynulo, další byli deportováni do nacistických táborů. Přesto se povstání stalo jedním z nejvýznamnějších příkladů ozbrojeného židovského odporu během holokaustu.
Proč se malý chlapec ocitl před namířenou zbraní?
Právě do tohoto období patří slavná fotografie.
Zachycuje židovské civilisty, které německé jednotky zajaly během potlačování povstání. Skupina byla vyvedena z úkrytu a následně vedena k místu shromažďování, odkud byli lidé deportováni.
Chlapec stojí v popředí se zdviženýma rukama. Vedle něj je německý příslušník SS Josef Blösche, který na něj míří samopalem. Blösche byl později identifikován a odsouzen za své zločiny. V roce 1969 byl popraven.
Na fotografii jsou také další lidé, jejichž totožnost se podařilo zjistit. Patří mezi ně dívka Hanka Lamet a její matka Matylda. Ostatní osoby však nebylo možné s jistotou identifikovat.
Snímek se dochoval v takzvané Stroopově zprávě, kterou sestavil velitel německých jednotek Jürgen Stroop po potlačení povstání. Zpráva obsahovala texty, statistiky a fotografie, jež měly nadřízeným v Berlíně demonstrovat úspěch německé operace.
Je to jeden z nejkrutějších paradoxů této fotografie: nacistický aparát vytvořil dokument, který měl oslavovat zničení ghetta, ale později se stal důležitým důkazem jeho zločinů.
Po válce byla Stroopova zpráva použita jako důkazní materiál při norimberských procesech.
Kdo byl chlapec na fotografii?
To je otázka, která fascinuje historiky i veřejnost už desítky let.
Objevilo se několik tvrzení. Mezi nejčastěji uváděná jména patří Tsvi Nussbaum, Artur Dąb Siemiątek a Levi Zelinwarger. Žádnou z těchto identifikací se však nepodařilo považovat za jednoznačně prokázanou.
Tsvi Nussbaum byl židovský chlapec, který přežil holokaust. Později žil ve Spojených státech a tvrdil, že by mohl být dítětem na snímku. Jeho vzpomínky a časová osa zatčení však vyvolaly otázky, zda skutečně jde o stejnou osobu.
Další lidé spojovali fotografii s Arturem Dąbem Siemiątekem nebo Levim Zelinwargerem. Ani v těchto případech neexistuje dostatek důkazů, které by spor definitivně uzavřely. Historici proto upozorňují, že jméno chlapce neznáme s jistotou. Nevíme ani přesně, kde byla fotografie pořízena, a ani autor snímku nebyl spolehlivě určen.
To je důležité připomenout, protože kolem slavné fotografie vzniklo mnoho příběhů, které se v průběhu času opakovaly, aniž by byly vždy podloženy důkazy.
Co se s ním stalo?
Možná ještě bolestnější než otázka jeho jména je otázka jeho dalšího osudu.
Z fotografie samotné nelze určit, zda chlapec přežil. Víme, že zachycená skupina byla zadržena během nacistické operace a lidé byli odváděni směrem k varšavskému Umschlagplatzu, místu, odkud odjížděly deportační transporty.
Mnoho židovských obyvatel zatčených během potlačení povstání bylo deportováno do koncentračních a vyhlazovacích táborů, kde byli vězněni, nuceni k práci nebo zavražděni. Bez spolehlivé identifikace chlapce ale nelze jeho konkrétní osud potvrdit.
Možná nikdy nezjistíme, kdo přesně byl chlapec na fotografii a ani jaký byl jeho osud.
Fotografie byla pořízena jako součást dokumentace nacistického vítězství nad varšavským ghettem. Její původní účel byl tedy zcela jiný než význam, který získala později.
Dnes se stala jedním z nejznámějších vizuálních symbolů holokaustu. Chlapec se zdviženýma rukama připomíná nejen konkrétní události ve Varšavě, ale také osudy milionů židovských obětí, mezi nimiž byly statisíce dětí.
Jeho obraz se objevuje v knihách, muzeích, dokumentárních filmech i školních učebnicích. Lidé v něm vidí strach, bezmoc a krutost, kterou může člověk způsobit druhému člověku.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:
Wikipedia (https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stroop_Report_-_Warsaw_Ghetto_Uprising_06b.jpg)
Wikipoedia (https://cs.wikipedia.org/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_ve_var%C5%A1avsk%C3%A9m_ghettu)
Holocaust.cz (https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/ghetta-2/ghetto-ve-varsave/)
Holocaust encyclopedia (https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/photo/jews-captured-by-german-troops-during-the-warsaw-ghetto-uprising
Holocaust encyclopedia (https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/gallery/warsaw-ghetto-uprising-photographs)
