Článek
Na vině je hned několik faktorů:
1. Dramatičtěji naladěná mysl než dřív
Po narození dítěte dochází u matek k výrazným strukturálním změnám mozku. U 92 % žen byly pozorovány přeměny spojené s progesteronem (tzv. těhotenský hormon), které zahrnují oblasti emoční regulace a empatie .
Dlouhodobá data z UK Biobank ukazují, že matky ve věku 45–82 let mají vyšší hustotu šedé hmoty zvláště v čelních a týlních oblastech než ženy bez dětí .
Zdroj: https://www.nature.com/…com
Navíc MRI snímky od skenování před těhotenstvím až po dva roky po narození dítěte ukázaly výrazné zmenšení objemu šedé hmoty — tento účinek je vysvětlován „synaptickým prořezáváním“, tedy optimalizací mozkových sítí, ideálně připravujících mozek na nové rodičovské výzvy .
Máte první rok po porodu tak nějak v mlze? No tak už víte proč. Není zač :-)
Zdroj: ScienceDirect
2. Matrescence: proměna, která trvá
Termín matrescence, poprvé použitý roku 1973, označuje hluboké fyzické, psychické i sociální proměny, kterými ženy procházejí po porodu. Nejde jen o běžnou „mámovinu“ – je to rozsáhlá přeměna identity a mozku .
Výzkum ukázal, že i po překonání počátečního „mozkového mlžení“ novopečené matky často získávají lepší schopnosti jako čtení emocí, rozpoznávání tváří a klidnější zvládání stresu. Některé studie dokonce naznačují, že aktivní rodičovství může dlouhodobě prospět zdraví mozku, třeba lepší vizuální paměť nebo rychlejší reakce ve středním věku .
Zdroj: time.com https://time.com/…com
3. I tátové mění mozek
Věda potvrzuje, že i otcové procházejí změnami — hormonálními i strukturálními. Když se tátové aktivně účastní péče o dítě, jejich hippocampus (oblast spojená s pamětí) se může zvětšit. Tyto změny jsou často spojovány s vyššími hladinami oxytocinu a sníženými hladinami testosteronu .
Strukturální MRI studie ukazují změny v kategoriích spojených se sociální interakcí nebo vizuálním zpracováním u nových otců . I další výzkumy potvrzují, že hormony jako oxytocin, prolaktin a snížení testosteronu jsou u otců spojeny s aktivací mateřských mozkových okruhů — amygdala, hypothalamus, prefrontální kortex .
4. Média s násilím působí jinak než dřív
Před rodičovstvím jste možná dokázali zhlédnout válečný dokument bez silných emocí. Po rodičovství se to mění — jste citlivější.
Z psychologického hlediska existuje fenomén—desenzitizace k násilí. Opakované vystavení mediálním scénám násilí může časem snížit emocionální reakci, empatii i rozrušení z toho, co vidíme. Prostě normálka. Znáte to, že horory, co vás dříve vystrašily k smrti s Vámi dnes ani nehnou? Tak to je přesně ono
U rodičů však rodičovství působí zcela opačně: zatímco například u teenegerů desenzitizace může snižovat citlivost vůči násilí, u rodičů může stejný scénář naopak vyvolat mnohem silnější reakci. Mozek reaguje intenzivněji na utrpení, protože ho okamžitě vnímá jako potenciální ohrožení vlastních dětí.
To je ten důvod, proč už je Vám v Titanicu úplně ukradený DiCaprio, ale když vidíte ty malé děti, jak je maminka ukládá do postele vědíc, že brzy všichni zemřou, máte knedlík v krku :-(
5. Co říkají rodiče i vědci?
Rodiče často uvádějí, že to, co před dětmi zvládali, je teď to pro ně mnohdy neúnosné — nebojte, není to slabost, ale adaptace.
Je to normální a adaptivní změna, která má neurobiologický základ. Mozek se „vyladí“ na ochranu potomka a zvýší citlivost na emocionálně náročné podněty.
Přizpůsobení mozku může přinést pozitivní účinky na kognitivní výkonnost a empatické schopnosti -takže jsme měkkoty, ale tak trochu superhrdinové zároveň.
