Článek
Její odchod znamená konec éry, která českému filmu dala řadu nezapomenutelných rolí, silných emocí a krásných hereckých výkonů. Brejchová zůstane navždy symbolem elegance, talentu a charisma, které dokázalo oslovit celé generace diváků.
Narodila se 20. ledna 1940 v Praze a už jako dospívající dívka uchvátila režiséry i publikum. Poprvé stanula před kamerou v roce 1953 ve filmu Olověný chléb režiséra Jiřího Sequense – bylo jí pouhých třináct. Tento mladý start naznačil, co přijde: kariéra, která brzy překročila hranice běžné filmové dráhy.
V průběhu 50. a 60. let se Brejchová stala jednou z nejobsazovanějších českých hereček. Její talent se zrcadlil nejen v dramatických rolích, ale také v dílech, která patří ke klasice českého filmu. Diváci si ji dodnes pamatují z titulků jako Vyšší princip, Kdyby tisíc klarinetů nebo Zabil jsem Einsteina, pánové. Její přirozená přítomnost, cit pro roli a herecké nasazení proměnily každou postavu v živý a uvěřitelný charakter.
Brejchová byla také často označována jako „česká Bardotka“ – přezdívka, která vypovídala o její monumentální přitažlivosti a hereckém šarmu. Nešlo však pouze o vzhled; její talent byl hluboký a všestranný, což prokázala v širokém spektru rolí od dramatu až po lehčí žánry.
Jedním z vrcholů její kariéry byla role v hudební komedii Noc na Karlštejně (1974), kde ztělesnila císařovnu Elišku. Film se stal kultovní klasikou a Brejchová v něm zazářila vedle dalších výrazných osobností české herecké školy. Stejně tak její účinkování v populárním televizním seriálu Arabela patří mezi nezapomenutelné okamžiky české televizní historie.
Její kariéra nebyla pouze o filmech, ale i o odhodlání a vytrvalosti. I když měla možnost pracovat i v zahraničí – například v německém filmu Gripsholm Castle (1963) – zůstala pevně spjata s českým filmem a divadlem.
Osobní život Jany Brejchové byl stejně bohatý a mnohovrstevnatý jako její filmografie. Čtyřikrát se provdala; jedním z jejích manželů byl režisér Miloš Forman, s nímž prožila část své mladosti, a později žila s hercem Vlastimilem Brodským, s nímž má dceru, herečku Terezu Brodskou. Tereza se stala pokračovatelkou herecké tradice své matky a často vzpomínala na profesní i osobní lekce, které od ní dostala.
Brejchová byla i v soukromí žena silná, zároveň však plná citů a opravdových emocí. Některé etapy jejího života provázely těžkosti, zdraví se jí v posledních letech významně zhoršilo. Více než deset let strávila v Léčebně dlouhodobě nemocných v pražském Motole, kde vyžadovala nepřetržitou péči. Přesto ji rodina, přátelé i fanoušci nikdy nepřestali obdivovat a vážit si jejího odkazu.
Závěr její filmové cesty nepřišel náhle: svůj poslední film natočila v roce 2006 (Kráska v nesnázích), za který získala ocenění Český lev a uznání kritiků i veřejnosti. Tato role symbolicky završila její úctyhodnou kariéru.
Dnes, když Jana Brejchová už není mezi námi, zůstávají její obrazy v paměti a srdcích diváků. Každá role, každý výraz a každý příběh, který svou prací vyprávěla, zůstávají živé – připomínají nám, co dokáže herečka opravdovou emocionální pravdou. Její přínos české kultuře je nezměrný a její filmové postavy budou dál oslovovat nové generace.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:
TN.CZ (www.tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/640253-zemrela-jana-brejchova-oblibene-ceske-herecce-bylo-86-let)
Globe24.cz (https://globe24.cz/celebrity/drsny-podzim-zivota-jany-brejchove-dnes-slavi-sve-85-narozeniny.9q43rx7f)
Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_Brejchov%C3%A1)
