Článek
Mladá žena sedí mezi davem lidí. Na hlavě má šátek, na sobě teplý kabát s kožešinovým límcem. V náručí drží malé dítě a vedle ní sedí další. Dívá se na batole a její ruce ho něžně objímají. Kolem ní jsou desítky dalších lidí, převážně ženy a děti.
Na snímku není vidět žádné násilí. Žádné zbraně namířené na oběti, žádné výstřely. Jen lidé, kteří čekají. Právě proto je tato fotografie tak děsivá. Víme totiž, co následovalo.
Snímek pořídil německý vojenský fotograf Johannes Hähle dne 16. října 1941 v ukrajinském městě Lubny. Žena na něm sedí se svými dvěma dětmi mezi židovskými obyvateli, které německé okupační úřady shromáždily před jejich zavražděním. Fotografie se dochovala v archivních sbírkách.
Maličká nevinná dítka, čekající na smrt, aniž by o tom věděla.
Past jménem „přesídlení“
Na podzim roku 1941 postupovala německá armáda okupovanými oblastmi Sovětského svazu. Za jejími liniemi působily také zvláštní jednotky, jejichž úkolem bylo pronásledování a vraždění Židů, komunistických funkcionářů a dalších lidí označených nacistickým režimem za nepřátele.
Lubny, město ležící na území dnešní Ukrajiny, nebylo výjimkou.
Dne 16. října dostali židovští obyvatelé Lubného a okolí příkaz shromáždit se a přinést si osobní věci. Německé úřady jim tvrdily, že je čeká přesídlení. Lidé si měli vzít zásoby a teplé oblečení, jako by se skutečně chystali na cestu.
Byla to však lest.
Shromážděné obyvatele odvedli na místo za městem, kde byli odděleni od svých zavazadel. Následně je po skupinách odváděli k místu popravy. Vraždění prováděli příslušníci Sonderkommanda 4a, nacistické mobilní vražedné jednotky, za účasti dalších německých složek a místních spolupracovníků.
Malinké děti, křičící a plačící, protože je odtrhávali od maminek, které před nimi chladnokrevně zabili, jsou nakonec bez milosti popraveny. Stejně jako starci a jiní bezbranní lidé.
Podle archivních údajů bylo toho dne zavražděno 1 363 lidí, mezi nimi Židé, komunisté, partyzáni a 53 válečných zajatců. V předválečném Lubném žilo přibližně 14 000 Židů z celkového počtu asi 35 000 obyvatel.
Matka, která nemohla své děti zachránit
Neznáme spolehlivě jméno ženy na fotografii, ani další podrobnosti z jejího života. Nevíme, jak se jmenovaly její děti, kde bydlely ,ani co je těšilo. Nevíme, zda se žena onoho rána bála, zda tušila, co ji čeká, nebo zda stále doufala, že se všichni vrátí domů.
Archivní popis však potvrzuje, že matka se dvěma dětmi byla součástí skupiny lidí shromážděných před masovou popravou. Fotografie zachycuje konkrétní lidskou bytost, která drží své dítě stejně, jako by to udělala matka kdekoli na světě.
Děti na fotografii nemohly za válku, za politiku ani za to, k jakému národu se narodily. Přesto se staly oběťmi ideologie, která jim upřela samotné právo na život.
Vraždění, které se stalo součástí systému
Masakr v Lubném byl součástí širšího vyhlazování židovského obyvatelstva na okupovaných územích východní Evropy. Nacisté zde často vraždili své oběti hromadnými střelbami, ještě před vznikem nebo nezávisle na systému vyhlazovacích táborů, který je dnes s holokaustem nejčastěji spojován.
Vraždění nebylo spontánním výbuchem nenávisti. Šlo o organizované operace, při nichž se uplatňovaly rozkazy, seznamy, shromažďování obyvatel, transporty a popravčí čety. K uskutečnění těchto zločinů přispívala spolupráce různých složek německého okupačního aparátu a místních pomocníků.
Fotografie pořízené německými vojáky se později staly také důležitými historickými dokumenty. Některé snímky z Lubného a Kyjeva byly využity jako důkazní materiál při vyšetřování nacistických válečných zločinů. Fotografie matky s dětmi patří do souboru snímků, které zachycují pronásledování a vraždění židovského obyvatelstva na Ukrajině v roce 1941.
Proč se na tuto fotografii nesmíme přestat dívat
Historie se často vypráví prostřednictvím dat, počtů obětí a vojenských operací. To vše je důležité, ale někdy se za čísly ztrácí skutečnost, že každá oběť měla svůj život, své blízké a svou budoucnost, o kterou přišla.
Že byly vražděny i malé nevinné děti. Nejen tyto dvě. V Lubném jich byly desítky, možná i stovky. Že se dnes historie opakuje a my před tím nesmíme zavírat oči.
K samotnému vzniku fotografie:
V červnu 2000 získal Hamburský institut pro sociální výzkum soubor originálních fotografií z pozůstalosti fotografa Wehrmachtu Johannese Hähleho. Součástí souboru bylo 29 barevných diapozitivů dokumentujících masové vraždění kyjevských Židů v Babyn Yar 29. a 30. září 1941 a odstraňování stop po vraždách v rokli na začátku října. 38 černobílých negativů fotografií pořízených v místě, kde se židovské obyvatelstvo Lubného muselo shromáždit 16. října 1941, krátce před masovými střelbami a několik negativních filmů leteckých snímků zničeného východoukrajinského města Charkov, pravděpodobně z jara nebo začátku léta 1942.
Johannes Hähle byl zabit na západní frontě v červnu 1944; fotografie z Kyjeva, Lubného a Charkova si zpočátku uchovala jeho vdova.
Autorská práva ke všem fotografiím pořízeným Johannesem Hählem vypršela v roce 2014, sedmdesát let po smrti autora. Nicméně v letech 2014 až 2021 Hamburský institut pro sociální výzkum uplatňoval politiku zpřístupňování digitálních kopií k publikaci pouze uživatelům, kteří podepsali dohodu potvrzující, že budou s obrázky nakládat a prezentovat je vhodným způsobem a s respektem k důstojnosti obětí.
Použití fotografií v kontextu připomínání obětí nacismu a v oblasti politické a historické výchovy bylo povoleno zdarma. Kompletní sady kopií byly věnovány mimo jiné Mezinárodnímu památníku holocaustu Jad Vašem a muzeím a pamětním institucím v Kyjevě pro jejich stálé sbírky.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto textu:
Hamburg institut - informace o fotografii (https://www.his-online.de/en/archives/holdings/photos-johannes-haehle/)
Yad Vashem - Jad Vašem (https://collections.yadvashem.org/en/photos/4042445)
Holocaust Encyclopedia (https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/photo/roundup-of-the-jews-of-lubny)
